Buňky v lidském těle jsou uspořádány do tkání a orgánů a v řadě těchto tkání musí být vzájemně stavebně i funkčně propojeny. Úzký kontakt buněk je typický zejména pro epitelové tkáně. Rozlišujeme tato mezibuněčná spojení:
1. Těsná spojení
- Zonula occludens – Jde o zesílení plazmatické membrány, které probíhá po celém obvodu buňky na její apikální straně a vzájemně propojuje dvě sousední buňky. Jde o pevné těsnící spojení, které brání přestupu sloučenin prostorem kolem buněk.
2. Adhezní spojení
- Desmozom – Desmozom je též známý jako macula adherens. Jde o poměrně složitě vypadající diskovité spojení, kterého se účastní jak intermediární filamenta cytoskeletu, tak kotvící proteiny na povrchu buněk (kadheriny). Tyto kotvící proteiny pak drží buňky pohromadě.
- Zonula adherens – Vyskytuje se zejména v epitelových tkáních a v endotelu.
3. Komunikační spojení
- Gap junction – Jde o specifický podtyp mezibuněčného spojení. Jde o propojení dvou buněk pomocí membránových „kanálků“, kterými může procházet tekutina, ionty a velmi drobné organické sloučeniny. Hlavní význam gap junctions je v šíření signálů mezi buňkami (tj. hrají roli v buněčné signalizaci).
Schéma - vzhled některých základních mezibuněčných spojení
Kadheriny
Výše zmíněné kadheriny si zaslouží zvláštní krátkou zmínku. Jde o větší skupinu transmembránových proteinů podílejících se na adhezních spojeních buněk. Jedna jejich část je vně membrány a druhá je uvnitř buňky, kde se přes další proteiny váže na složky cytoskeletu.
Proč je to důležité?
-
Pemgifus je skupina kožních onemocnění, u kterého dochází k narušení mezibuněčných spojení buněk pokožky vlivem autoimunitní reakce. Důsledkem je výrazné poškození a narušení funkce kožního krytu. Více najdete v příslušném textu.
-
Funkce kadherinů bývá narušená u řady maligních tumorů, což napomáhá množení nádorových buněk a růstu nádorové tkáně. Kromě mezibuněčných spojení mají totiž kadheriny vliv na inhibici množení okolních buněk (tzv. kontaktní inhibice).
