Močový měchýř

Močový měchýř (vesica urinaria) je dutý svalový orgán, který se nachází v oblasti pánve. Močový měchýř je součástí vylučovací soustavy, funguje jako rezervoár moči a za běžných okolností má kapacitu asi 300-500 mililitrů.

Na zadní stěně močového měchýře do něj ústí oba močovody (uretery). Na bazi se močový měchýř zužuje a zde z něj ústí močová trubice. Před močovým měchýřem se u obou pohlavní nachází symfýza stydké kosti. U muže je těsně pod močovým měchýřem prostata a za močovým měchýřem se nachází rektum. U ženy se za močovým měchýřem nachází pochva a dolní část dělohy, která se následně sklání nad močový měchýř. U muže je mezi močovým měchýřem a rektem přítomna prohlubeň krytá peritoneem známá jako excavatio rectovesicalis.

Pozn.: U žen je v pánvi močový měchýř uložen o něco níže než u mužů.

Schéma - řez pánví u muže

Schéma - řez pánví u ženy

Stěna močového měchýře

Stěna močového měchýře v obecné zásadě odpovídá ostatním dutým orgánům v těle. Směrem zevnitř najdeme sliznici tvořenou epitelem a hlouběji uloženým vazivem, následuje svalová vrstva a na povrchu je vazivová adventicie. Pouze část horní plochy močového měchýře je na svém povrchu kryta serózou (peritoneum). Specifika této stavby jsou následující:

Sliznice
- Epitel – V močovém měchýři se nachází tzv. přechodný epitel (urotel), který je typický i pro další části močových cest. Jde o vrstevnatý epitel složený z několika typů buněk (kubické, polyedrické a větší vícejaderné vzájemně těsně spojené). Epitel je dosti elastický a při naplnění měchýře močí se dokáže snadno roztáhnout.
- Tunica submucosa – Jde o vrstvu podslizničního vaziva, prakticky chybí v trigonum vesicae (viz níže).
Tunica muscularis – Močový měchýř má silnou svalovinu tvořenou více vrstvami (vnitřní podélná, střední cirkulární a zevní opět podélná), které dávají vznik svalu známému jako musculus detrusor.
Adventitia (na horní části seróza - peritoneum)

Schéma - urotel

Musculus detrusor tvoří většinu svaloviny močového měchýře a obtáčí se kolem ústí obou ureterů. Při jeho kontrakci dochází k močení a zároveň se brání toku moči zpět do ureterů.

V oblasti výstupu močové trubice je svalovina poněkud odlišná od zbytku močového měchýře. U mužů vytváří svěrač, který přechází do vnitřního svěrače močové trubice. U žen je tato svalovina též odlišná od detrusoru, ale není schopna vytvořit funkční svěrač.

Na zadní straně močového měchýře se v oblasti sliznice vyskytuje trojúhelníkovitá oblast známá jako trigonum vesicae. Dva vrcholy trojúhelníku představují vyústění ureterů a spodní vrchol vyústění močové trubice.

Cévní a nervové zásobení

Tepenné zásobení močového měchýře zajišťují větve arteria iliaca interna, které označujeme jako arteriae vesicales. Žilní krev z močového měchýře odtéká žilami spojujícími se do žilní pleteně (plexus vesicalis), která ústí do vena iliaca interna.

Nervové zásobení je zajištěno zejména sympatikem a parasympatikem. Sympatická nervová vlákna jsou vedená z míchy oblasti L1-L3 cestou sakrálních splanchnických nervů a parasympatická vlákna jsou vedena ze sakrální míchy S2-S4 cestou pánevních splanchnických nervů.

Parasympatikus – uvolňuje vnitřní svěrač močové trubice a vyvolává stahy musculus detrusor (tj. zajišťuje močení)
Sympatikus – kontrahuje vnitřní svěrač močové trubice a uvolňuje musculus detrusor (tj. brání močení), u muže je výrazně aktivní během ejakulace, kdy brání průniku ejakulátu do močového měchýře (tzv. zpětná ejakulace)

Funkce močového měchýře

Základní funkcí močového měchýře je být rezervoárem vytvořené moči. Při jeho naplnění se objevuje pocit nutkání na močení, nicméně je močový měchýř díky své stavbě schopen značné distenze a nutkání na močení se dočasně utlumí.

Mikční reflex

Informace o distenzi močového měchýře se dostávají do míchy, odkud následně cestou parasympatiku dojde k uvolnění vnitřního svěrače močové trubice a ke kontrakci detrusoru. Kromě toho se však dostávají i do mozkové kůry, čímž vzniká vědomé nucení na močení. Díky přítomnosti vůlí ovládaného zevního svěrače močové trubice (musculus sphincter urethrae externus) člověk dokáže i při nucení na močení po určitou dobu moč udržet. Při přeplnění močového měchýře nicméně nakonec dojde k vůlí neovladatelnému úniku moči.

Proč je to důležité?

Močový měchýř je poměrně dobře vyšetřitelný orgán. Ze zobrazovacích metod je ideální ultrazvuk, ale měchýř by měl být pro lepší zobrazení při vyšetření co nejvíce naplněný. Proto se doporučuje cca 2 hodiny před ultrazvukem břicha nemočit. Endoskopické vyšetření vnitřku močového měchýře je možné pomocí cystoskopie.
Močová inkontinence je velice rozšířený problém, častější je u žen. U většiny postižených rozlišujeme tři typy – stresovou (oslabení svaloviny pánevního dna), urgentní (zvýšená aktivita detrusoru) a jejich kombinaci. Více najdete v příslušném textu.
Důvody častější stresové močové inkontinence u žen jsou v podstatě uvedené, či naznačené výše:
- močová trubice u žen je kratší
- svalovina baze močového měchýře není u žen tak silná jako u mužů
- u žen je pro kontinenci důležitá svalovina pánevního dna, která slábne s věkem, po porodech apod.
Zmíněná excavatio rectovesicalis je u muže vstoje nejspodnější částí dutiny břišní. Pokud se v břiše objeví malé množství výpotku, steče právě do této oblasti. Teoreticky může být naplnění tohoto prostoru nahmátnuto prstem přes konečník, ale prakticky je reálnější zobrazit ho ultrazvukem.
Vezikoureterální reflux (VUR) je stav, při kterém se moč vrací z močového měchýře zpět do močovodů, problém bývá ve špatné funkci vezikoureterálního spojení. Dlouhodobě neléčený VUR může vést k poškození ledvin. Více informací najdete v příslušném textu.
Při přerušení míchy nad křížovou oblastí vzniká problém s narušením funkce močového měchýře. Dočasně se objevuje stadium míšního šoku, kdy nefungují svěrače z hladké, ani z příčně pruhované svaloviny, svěrač z hladké svaloviny je kontrahovaný. Postižený člověk je pod místem léze zcela ochrnutý, necítí nutkání na močení a je přítomna porucha odtoku moči s nutností dočasného zacévkování. Po určitém období (obvykle týdny) se obnoví schopnost relaxace hladkosvalového vnitřního svěrače močové trubice a to umožní vypustit moč při přeplnění močového měchýře. Postižený jedinec zůstává ochrnutý, nemá nutkání na močení a moč odteče po naplnění měchýře.
Záněty močového měchýře (cystitidy) jsou typickou manifestací infekcí močových cest.
Tumory močového měchýře jsou poměrně časté, histologicky jde v drtivé většině případů o uroteliální karcinomy. Více o tomto onemocnění najdete v příslušném textu.