Mozek je základní nervová struktura našeho těla, která je nezbytná k řízení volních a většiny mimovolních tělesných procesů. Mozek je uložen v dutině lebeční, kde je účinně chráněn kostmi lebky a kaudálním směrem postupně přechází v míchu, která je uložena uvnitř kostěné páteře.
Mozek lze rozdělit na:
-
Koncový mozek (telencefalon)
-
-
Hypofýza (není považována za jasnou součást, ale má k němu nejblíže)
-
-
Mozeček (cerebellum)
-
-
Varolův most (pons)
-
Prodloužená mícha (medulla oblongata)
Mozek - schéma z bočního pohledu
Stavba mozku
Na povrchu mozku jsou tři mozkové obaly (meningy): dura mater, arachnoidea a pia mater. Uvnitř mozku jsou dva základní typy tkáně - bílá hmota obsahující nervová vlákna a šedá hmota obsahující neurony. Kromě toho se v mozku nacházejí v šedé i bílé hmotě četné gliové buňky. Detailnější informace o buňkách nervového systému najdete v příslušném textu.
Dále lze uvnitř mozku najít několik dutých prostorů označovaných jako mozkové komory. Jsou vzájemně propojeny a koluje v nich tekutina známá jako mozkomíšní mok (likvor).
Cévní zásobení mozku
Jde o dosti komplikované téma, kterému je věnován vlastní text. Zjednodušeně řečeno je mozek zásobován větvemi čtyř tepen (pravá a levá arteria carotis interna a pravá a levá arteria vertebralis). Na úrovni malých kapilár je většina mozkové tkáně chráněna tzv. hematoencefalickou bariérou. Žilní krev odtéká z mozku přes systém mozkových splavů.
Proč je to důležité?
-
Vzhledem k uložení mozku uvnitř kostěné lebky bylo dříve jeho vyšetření krajně obtížné, až nemožné. Dnes je mozek vyšetřitelný velice dobře dostupným CT vyšetřením, případně o něco méně dostupnou magnetickou rezonancí.
-
Encefalitidy jsou záněty mozkové tkáně. Mohou být infekční i neinfekční, velmi často probíhají společně se záněty mozkových plen (meningoencefalitidy). Více o nich najdete v příslušném textu.
-
Meningitidy jsou záněty mozkomíšních obalů, obvykle bývají infekční a na mozku mohou přecházet na mozkovou tkáň (meningoencefalitidy). Bakteriální meningitidy mívají relativně vysokou úmrtnost. Více najdete v příslušném textu.
-
Cévní mozkové příhody jsou pestrou skupinou stavů. Většina jich je ischemických, ostatní jsou hemoragické. Příznaky závisí na tom, jaká část mozku je při nich poškozená. Obecné informace o mozkových příhodách najdete zde.
-
Informace o krvácení do hlavy (tj. hemoragické cévní mozkové příhody, epidurální, subdurální a subarachnoidální krvácení) najdete v tomto textu.
-
Mozkové nádory tvoří pestrou skupinu stavů a můžeme je rozdělit podle řady kategorií. Nejčastější tumory vychází z mozkových plen (meningeomy) a následují je gliové nádory (astrocytomy, ependymomy, oligodendrogliomy aj.). Více informací najdete v příslušném textu.
-
Edém mozku je závažný stav, při kterém dochází k otoku mozkové tkáně. Nebezpečí tkví v tom, že dutina lebeční má omezený objem a edém může vést k nitrolební hypertenzi. Více o edému mozku najdete v příslušném textu.
-
Epilepsie je onemocnění, které je typické tzv. epileptickými záchvaty. Ty se objevují na základě vzniku patologických elektrických signálů v mozkové tkáni. Více o epilepsii najdete v příslušném textu.
-
Úrazy mozku jsou pestrou skupinou stavů různé závažnosti. Nejlehčí je otřes mozku, těžší je zhmoždění (kontuze) a nejvážnější je lacerace (roztržení) mozkové tkáně. Zcela speciální problematikou je vážné poranění axonů bílé hmoty mozku známé jako difuzní axonální poranění.
-
Ostatní patologie typické po jednotlivá témata najdete v příslušných textech o jednotlivých částech mozku a související problematice.