Mykoplazmové infekce jsou způsobeny mikroorganizmy ze skupiny mykoplazmat (mykoplasmat). Tyto bakterie mají určitá svá specifika a nejsou příliš citlivá na řadu běžně užívaných antibiotik.
Bakterie: Mykoplazmata jsou pestrou skupinou bakterií, klinický význam mají například bakterie mykoplazma hominis, mykoplazma pneumoniae, mykoplazma genitalium a mykoplazma penetrans. Mykoplazmata si netvoří klasickou buněčnou stěnu a to vyřazuje účinek řady antibiotik, která jsou schopná ostatním bakteriím blokovat tvorbu buněčné stěny a tím je poškozovat (jde zejména o penicilin a jemu podobná antibiotika). K přenosu infekce může dojít vzduchovými kapénkami nebo tělesnými tekutinami včetně přenosu pohlavním stykem.
Typy infekcí:
1. Mykoplazmový zápal plic – Mykoplazmové zápaly plic nejsou až tak časté, ale občas se objevují. Častěji jsou nalézány u mladších lidí. Onemocnění se šíří při blízkém kontaktu s nemocným člověkem kapénkami, které jsou vdechnuty. Zánět plicní tkáně probíhá jako tzv. atypická pneumonie, což znamená, že příznaky nebývají dramatické a dominuje jim spíše lehce zvýšená teplota, suchý kašel a bolesti svalů a kloubů. V kontrastu s méně dramatickými příznaky bývá rozsáhlý nález na rentgenu plic. U starých lidí může mykoplazmový zápal plic probíhat dramaticky a způsobit vážné komplikace.
2. Infekce močových cest – Většinou se jedná o zánět močové trubice, který je prakticky bezpříznakový, nebo způsobuje bolesti a pálení při močení a výtok z močové trubice. Močové obtíže mohou být doprovázeny bolestmi svalů a kloubů. Onemocnění se obvykle přenáší sexuální cestou.
3. Infekce pohlavní soustavy – Mykoplazmata mohou napadnout pohlavní soustavu ženy za vzniku zánětu pochvy nebo dělohy. Přenos je opět většinou sexuální cestou. Příznaky nebývají nijak silné, opět mohou být doprovázeny bolestmi svalů a kloubů Vážnou komplikací jsou hluboké pánevní záněty s postižením v břiše uložených pohlavních orgánů ženy (záněty vejcovodů, vaječníků), které mohou způsobit neplodnost. Infekce těhotných žen zvyšuje riziko předčasného porodu a potratu.
4. Nádorová onemocnění – Zvažuje se podíl infekce mykoplazmaty na vznik některých nádorových onemocnění, jako je například rakovina žaludku a ledvin, přesvědčivé důkazy však zatím stále nejsou. Předpokládá se, že buňky napadené mykoplazmaty mohou ve zvýšené míře mutovat z vzniku nádorových buněk
Léčba: Konkrétní terapie pochopitelně záleží na daném typu infekce. Základem léčby jsou nicméně vždy antibiotika. Mykoplazmata jsou poměrně dobře citlivá na antibiotika ze skupiny makrolidů a tetracyklinů.
Zdroje
https://www.webmd.com
https://www.health.ny.gov
