Nadledvina

Nadledvina je párový hormonálně výrazně aktivní orgán. Je uložena retroperitoneálně a je v těsném kontaktu s horním pólem obou ledvin. Nadledviny mají více funkcí, ale základem je tvorba stresových hormonů, které organizmu umožňují reagovat na stresové situace.

 

Stavba nadledviny

Nadledvina má na svém povrchu pouzdro z vaziva s obsahem tukové tkáně, které má ochranný význam. Vlastní tkáň je složena ze dvou zcela odlišných částí - z kůry (cortex) a dřeně (medulla). Obě části jsou endokrinně aktivní, ale tvoří se zde zcela jiné typy hormonů.

1. Cortex - kůru můžeme dále rozdělit na tři části:

• zona glomerulosa - zde jsou tvořeny mineralokortikoidy (nejznámější je aldosteron)

• zona fasciculata - zde jsou tvořeny glukokortikoidy (neznámější je kortizol)

• zona reticularis - zde jsou tvořeny slabé androgeny (samy o sobě nejsou silné, u muže však jejich přeměnou vzniká testosteron)

2. Medulla - Ve dřeni se nachází chromafinní buňky, které do krve uvolňují katecholaminy (adrenalin, noradrenalin a dobutamin).

 

Cévní zásobení

Každá nadledvina je zásobena větvemi trojice tepen, jde o arteria suprarenalis superior, media a inferior. Žilní krev odtéká přes vena suprarenalis do dolní duté žíly.

 

Nervové a hormonální řízení nadledviny

Funkce nadledviny je částečně řízena nervovou soustavou, dominuje však hormonální regulace.

Nadledvina je inervována zejména sympatickými nervovými vlákny cestou hrudních splanchnických nervů. Sympatikus ovlivňuje prokrvení nadledviny, stimuluje uvolňování katecholaminů ze dřeně a do určité míry může ovlivnit i endokrinní funkci kůry nadledvin. Kůra nadledvin je nicméně řízena především hormonálně z hypothalamu, hypofýzy a z ledviny.

• V hypothalamu vzniká sloučenina kortikoliberin (CRH), která v hypofýze stimuluje uvolňování adrenokortikotropního hormonu (ACTH), který v nadledvinách stimuluje uvolňování glukokortikoidů a v malé míře i mineralokortikoidů.

• V ledvině dochází k tvorbě enzymu reninu, který je nutný pro vznik aktivní sloučeniny angiotenzin II a ten v kůře nadledvin stimuluje uvolňování aldosteronu (více najdete v textu o regulaci krevního tlaku ledvinou).

 

Proč je to důležité?

Onemocnění nadledvin způsobují řadu známých medicínských syndromů. Důvodem je zvýšená, nebo snížená tvorba některého z hormonů, což má klinické následky.

• Nádory nadledvin mohou vycházet z buněk kůry (adenomy buněk kůry) i z buněk dřeně (feochromocytom). Většinou jsou nezhoubné, ale způsobují klinické příznaky v důsledku nadprodukce některého hormonu. Více informací najdete v příslušném textu.

• Connův syndrom je forma primárního hyperaldosteronismu, která vzniká v důsledku nadprodukce aldosteronu vlivem zmohutnění (hyperplasie) kůry nadledvin, nebo kvůli nádoru nadledvin. Více najdete v příslušném textu.

• Sekundární hyperaldosteronismus obvykle vzniká v důsledku zvýšené produkce reninu tkání ledviny. Více najdete v příslušném textu.

• Cushingův syndrom je stav, při kterém se v nadledvině tvoří nadbytek kortizolu. Příčinou může být buď onemocnění nadledvin, nebo poruchy hypofýzy a hypothalamu, které tvorbu glukokortikoidů řídí. Více najdete v příslušném textu.

• Addisonova choroba vzniká v důsledku snížení tvorby hormonů nadledvinami, příčinou může být buď přímé poškození nadledviny (nejčastěji autoimunitním procesem), nebo hypofýzy a hypotalamu. Dominují příznaky nedostatku glukokortikoidů. Více informací najdete v příslušném textu.

• Kongenitální adrenální hyperplazie je vrozené onemocnění, při kterém je přítomen enzymatický defekt metabolizmu glukokortikoidů a mineralokortikoidů. Tvorba těchto hormonů je narušena a metabolické meziprodukty se začnou přeměňovat na pohlavní hormony. Více najdete v příslušném textu.