Nemoci žil dolních končetin jsou velmi komplexní problematikou. Řadí se mezi ně celá řada onemocnění, která spolu do značné míry souvisí. Než uvedu výčet těchto chorobných stavů, je nutné si něco říci o anatomii žilního systému dolních končetin. Jeho znalost (byť jen orientační) je pro pochopení žilních chorob velice užitečná.
Anatomie žilního systému dolních končetin: Žíly dolních končetin mají v našem organismu zvláštní postavení. Na první pohled mají stejnou funkci jako ostatní žíly v našem těle – odvést krev z tkání směrem k srdci. Žilní řečiště na dolních končetinách ovšem musí pracovat ve zvláště obtížných podmínkách. Krev odtud totiž teče poměrně neochotně proti směru gravitace. Proto jsou žíly dolních končetin vybaveny speciálními mechanismy, které tok krve usnadňují. V prvé řadě jsou to chlopně, které umožňují jednosměrný tok krve a nedovolí krvi téci zpátky. Dalším důmyslným mechanismem je i svalová pumpa, kdy při pohybu dolními končetinami stahy svalů vytlačují krev z nohou směrem k srdci. Vytlačení krve opačným směrem zabraňují již výše zmíněné jednosměrné chlopně.
Anatomicky existují v dolních končetinách dvě žilní řečiště – povrchový žilní systém a hluboký žilní systém. Povrchový probíhá relativně mělce pod kůží a v oblasti stehna se zanořuje do hloubky a definitivně napojí na hluboký žilní systém. Mezi povrchovým a hlubokým systémem existují spojovací žíly v celém jejich průběhu. Můžeme si to představit jako takový žebřík.
Vtip je v tom, že i spojovací žíly jsou opatřeny jednosměrnými chlopněmi, které za normální okolností umožňují tok krve v jediném směru – z povrchového systému do hlubokého. Onemocnění žil vznikají v důsledku poruch v tomto složitém systému a zároveň jsou i příčinou těchto poruch.
Nemoci žil dolních končetin:
1. Chronická žilní nedostatečnost – Toto je stav, který vzniká při nedostatečné funkci povrchového i hlubokého žilního řečiště, narušené funkce žilních chlopní apod. Žilní insuficience může vzniknout na podkladě vrozené nedostatečnosti chlopní, či na podkladě proběhlé hluboké trombózy žil. I existující křečové žíly mohou vést k žilní nedostatečnosti. Na druhou stranu platí, že již existující žilní insuficience může vést ke vzniku křečových žil. Více o žilní nedostatečnosti naleznete v příslušném textu.
2. Křečové žíly – Křečové žíly aneb žilní varixy neboli žilní městky jsou rozšířené povrchové žíly na dolních končetinách. Vznikají buď na základě přetížení povrchového systému při chronické žilní insuficienci, kdy špatně fungující chlopně ve spojovacích žilách umožní průtok krve z hlubokého systému do povrchového (normálně umožňují jen tok z povrchového systému do hlubokého), což vede k jeho přetížení a rozšíření žil. K podobnému efektu může dojít i při trombóze žil hlubokého systému dolních končetin. Varixy jsou spíše kosmetickou vadou, nicméně jimi krev protéká obtížněji, hromadí se v nich a to může vést k dalším komplikacím.
3. Žilní záněty – Zánět žil se označuje jako tromboflebitida a postihuje povrchový žilní systém dolních končetin. Zánět může být provázen vznikem krevní sraženiny tamtéž. Nutno podotknout, že tato sraženina (na rozdíl od sraženiny v hlubokém žilním systému při flebotrombóze) nemůže způsobit plicní embolii.
4. Hluboká žilní trombóza (neboli flebotrombóza) – Hluboká žilní trombóza je vážný stav, kdy vznikne krevní sraženina v hlubokém žilním systému dolních končetin. To vede ke zfialovění, otoku a bolesti v postižené končetině. Tento stav může vést k smrtelně nebezpečné plicní embolii, kdy se kus sraženiny utrhne a krví je zanesen do plicních cév, které ucpe.
5. Bércové vředy – Bércové vředy na dolních končetinách mohou mít tepenné a žilní příčiny, přičemž žilní příčiny jsou mnohem častější. Jde o to, že pokud výše uvedené choroby žilního systému trvají dlouhou dobu, může se to projevit narušením životaschopnosti tkání dolní končetiny. Při výskytu dalších rizikových faktorů a byť drobném poranění může pak snadno dojít k vzniku nehojícího se mokvavého a páchnoucího kožního vředu. Další informace si můžete přečíst v textu o bércových vředech.
