Odchlípení sítnice je nebezpečný stav v oku, při kterém dochází k odchlípení vrstev sítnice od její nejhlubší pigmentové vrstvy. Sítnice (odborně retina) vystýlá prostor zadní části oka a obsahuje speciální smyslové světločivné buňky, které zachytávají zrakové vjemy a přeměňují je na nervové signály, které jsou nervovými vlákny vedeny do mozku. Aparát oka funguje tak, že zaostřuje světlo tak, aby jeho maximum dopadalo na sítnici. Bez funkční sítnice člověk nemůže vidět.
Příčiny: Odchlípení sítnice může vzniknout samo o sobě bez jasných vyvolávajících příčin. Mechanizmus je většinou takový, že v sítnici vznikne trhlinka a tekutina očního sklivce touto trhlinou nateče mezi sítnici a buněčné vrstvy pod ní. To vede k vlastnímu odchlípení sítnice. Tekutina mezi sítnicí a ostatními vrstvami oční koule se může objevit i důsledkem diabetické retinopatie (krev z nedokonalých novotvořených cév), úrazu oka, nitroočního zánětu a při místním růstu očních nádorů. Vyšší riziko odchlípení sítnice je popisována u krátkozrakých lidí a u pacientů po operacích šedého zákalu.
Projevy: Odchlípení sítnice je nutné považovat za akutní neodkladný stav očního lékařství. Částečné odchlípení vede ke ztrátě části zorného pole, v němž se vytvoří místo výrazně neostrého vidění (jakoby byl výhled překryt zvětšující se šedivou clonou) a na krátkou dobu se v zorném poli mohou objevit drobné pohybující se světelné záblesky, které vypadají jako pohybující se jiskry. Popisován je i náhlý vznik zákalků ve sklivci. Pokud by stav nebyl nijak řešen, může se odchlípená plocha zvětšit a člověk může na postižené oko zcela oslepnout.
Diagnostika: Člověk s poruchami zraku je většinou vyšetřen očním lékařem, odchlípení sítnice se obvykle zjistí při vyšetření očního pozadí oftalmoskopem.
Léčba: Některé drobnější formy odchlípené sítnice, které výrazně nepoškozují zrak mohou být ošetřeny laserem, což sice v daném místě sítnici definitivně vyřadí z funkce, ale zabrání zvětšování odchlípené plochy. Větší odchlípení sítnice se řeší metodami oční chirurgie s cílem zachování maximálního zraku. Při zákrocích se uzavírají trhlinky v sítnici a někdy se dokonce odstraňuje tekutina sklivce (tzv. vitrektomie) a nahrazuje se jinou sloučeninou, která „přitiskne“ sítnici zpět na její místo.
Zdroje
https://www.mayoclinic.org
https://www.healthline.com
