Oko je zcela zásadní párový smyslový orgán, který je lokalizován v otvoru lebky označovaném jako očnice (orbita). Orbita je tvořena plochami více lebečních kostí a je v ní několik otvorů, které spojují tento prostor s vnitřkem lebky. Kromě vlastního oka najdeme v očnici cévy, nervy, okohybné svaly a slznou žlázu.
Vzhledem ke složitosti a zároveň velkému významu oka jsem si dovolil toto téma rozdělit na řadu částí. Odkazy na příslušné patologické stavy najdete v jednotlivých textech.
Funkce oka
Základní funkcí oka je příjem zrakových vjemů z vnějšího prostředí, jejich zpracování a přeměna na nervové signály a následně jejich vedení směrem do mozku.
Cévní zásobení a inervace oka
Oko je zásobeno větvemi tepny arteria ophthalmica, která odstupuje z konečného úseku arteria carotis interna. Žilní krev z oka odtéká dvěma stejnojmennými žilami do sinus cavernosus (mozkový žilní splav).
Nervové zásobení oka je poněkud složité a je zajištěno několika hlavovými nervy. Pro vlastní zrak je zásadní nervus opticus (II), který je nejmohutnější a vede zrakové informace směrem do mozku. Okohybné svaly jsou ovládány z nervus oculomotorius (III), nervus trochlearis (IV) a nervus abducens (VI).
Musculus ciliaris ovládající akomodaci čočky a musculus sphincter pupillae způsobující zúžení zornice jsou ovládány parasympatikem, jehož vlákna jsou vedena spolu s nervus oculomotorius (III). Nervus oculomotorius tedy funguje jako „nosič“ parasympatických vláken, která z něj odstupují až v očnici do ganglion ciliare, odkud po přepojení vedou krátká parasympatická vlákna do oka. Musculus dilator pupillae rozšiřující zornici je ovládán sympatikem, který je veden z krčních paravertebrálních ganglií truncus sympathicus.
Sval musculus levator palpebrae superioris zvedající horní víčko a umožňující otevření oka je ovládán z nervus oculomotorius (III). Mimický sval musculus orbicularis oculi uzavírající oko je ovládán z nervus facialis (VII).
Proč je to důležité?
-
Nemoci očních víček – Jejich výčet najdete v textu věnovaném očnímu víčku.
-
Nemoci slzného aparátu - Jejich výčet najdete v textu věnovaném slznému aparátu oka.
-
Nemoci související se svaly oka - Jejich výčet najdete v textu věnovaném očním svalům.
-
Nemoci rohovky, čočky, uvey, nitrooční tekutiny a sklivce - Jejich výčet najdete v textu věnovaném oční kouli.
-
Nemoci retiny - Jejich výčet najdete v textu věnovaném retině a zrakovému smyslu.
-
Nádory oka jsou relativně vzácná problematika. Z maligních bývají u dospělého člověka popisovány maligní melanomy a lymfomy. Zcela charakteristickým typem tumoru oka v dětském věku je retinoblastom. Více informací najdete v příslušném textu.
-
Endokrinní orbitopatie je postižení očí typické pro Graves-Basedowovu nemoc. Jde o důsledek autoimunitní reakce proti měkkým tkáním v orbitě, což vede k novotvorbě vazivové tkáně. Důsledkem je charakteristické vypoulení očí (exoftalmus).
