2. Druhy a ošetření ran, rané infekce (tetanus) - profylaxe, rp. obvazového materiálu
Rána znamená narušení integrity kůže a-nebo hlubších tkání. Rozlišit je lze podle mechanizmu vzniku:
a) Zhmoždění – Dochází k dočasnému působení vysokého tlaku, který sice poškodí tkáně, ale nenaruší kožní kryt. Rána bývá bolestivá a jsou přítomny hematomy, nicméně je mizivé riziko vzniku infekčních komplikací.
b) Odření – Jde o povrchové poranění pokožky vlivem těsného kontaktu s tělesem s hrubým povrchem. Po dezinfekci a zakrytí se většinou samovolně zahojí.
c) Tržná rána – K jejímu vzniku je nutná větší působící síla, vzniklá rána má nerovné nepravidelné okraje.
d) Řezná rána – Vzniká tangenciálním pohybem ostrého předmětu po kůži. Mívá hladké okraje a po sešití se dobře hojí, na některých místech může být ovšem spojena s poraněním podkožních cév, nervů a šlach (zápěstí).
e) Sečná rána – Vzniká podobně jako řezná rána, ale bývá vede větší silou. Okraje ran bývají hladké, rizikem je krvácení při poškození hlouběji uložených cév.
f) Bodná rána – Samotná rána nebývá rozsáhlá co do plochy, ale může být spojena s vážným poraněním hluboko uložených orgánů a cévních svazků.
g) Střelná rána – Střelné rány jsou nebezpečné, projektily mohou cestovat po organizmu poměrně nevyzpytatelně a odrážet se od kostních struktur. V řadě případů zůstává projektil v organizmu.
h) Kousnutí – Jde o potenciálně nebezpečné formy ran, zejména jde-li o kousnutí zvířetem. Rány bývají infikované anaerobními bakteriemi, je vždy nutné aktivně zjistit situaci stran profylaxe tetanu. U kousnutí psem nebo jinou šelmou, hlodavcem a netopýrem je nutno myslet i na riziko vztekliny.
i) Ostatní – Do této skupiny patří popáleniny ohněm, elektrickým proudem, chemikáliemi a omrzliny.
Infekce ran
Pro infekci svědčí zarudnutí okrajů ran, bolest, sekreci z rány a někdy i zvýšenou tělesnou teplotu. Za vysoce rizikové musíme považovat rány vzniklé kousnutí zvířetem. Z možných etiologických agens infekce se jedná o stafylokoky a některé anaerobní bakterie (zejména clostridie včetně clostridium tetani). Pokud uplynulo více než 5 let od očkování tetanovým anatoxinem, nebo pokud postižený datum očkování neví, je doporučeno provést přeočkování jednou dávkou anatoxinu i.m (např. Vacteta). Pokud uplynulo více než 10 let od očkování, kromě tetanového anatoxinu se doporučuje podat i tetanický imunoglobulin (např. Tetabulin), ne vždy se to v praxi ale provádí. U jasně infikovaných ran se podávají antibiotika, oblíbený je zejména klindamycin (Dalacin).
Předpis obvazového materiálu
Obvazový materiál se předepisuje přes běžný Poukaz na léčebnou a ortopedickou pomůcku.
Pojišťovna hradí
Materiál pro vlhké hojení
Prostředky pro vlhké hojení ran lze delegovat na praktického lékaře, při léčbě delší než 6 měsíce je musí schválit revizní lékař. Oznámení o zahájení léčby a o lokalizaci defektu musí být předáno ZP – Žádanka o schválení. Při hojením delším než 6 měsíců by další léčbu měl schválit revizní lékař. Kromě toho se pacientovi předává výše zmíněný Poukaz na léčebnou a ortopedickou pomůcku.
Žádanka o schválení:
- při prvním předepsání prostředku vlhkého hojení
- kód 0082747 (krytí vlhké – kód pro oznámení začátku léčby)
- specifikace požadavku: „Informace o zahájení léčby prostředky pro vlhké hojení ran“
- zdůvodnění: lokalizace a charakter defektu
- datum zahájení léčby = datum vydání Poukazu
Po uplynutí 3 měsíců je nutné podat novou Žádanku a v tomto případě je již nutné s vydáním Poukazu pacientovi vyčkat na vyjádření revizního lékaře.
- Pokud se na hojní komplikovanějších ran necítíme, tak doporučuji pacienta odeslat do péče chirurgické ambulance, či přímo ambulance hojení ran, je-li v blízkosti k dispozici. Pokud řídí péči o ránu praktický lékař, je vhodné tak činit ve spolupráci s domácí zdravotní péčí.
