Osteoporóza je významné onemocnění, které se spolupodílí na vzniku mnoha zlomenin a může tak mít i potenciálně smrtelné komplikace.
Za normálních okolností jsou kosti dospělých lidí v neustálé přestavbě podle směru působení zátěže. Kost je v tomto dynamickém ději odbourávána a zároveň i tvořena, obě tyto činnosti jsou ve vzájemné rovnováze. K novotvorbě kosti pomáhá pohyb, přísun vápníku, vitamin D a u žen je také významný efekt estrogenu. U osteoporózy se rovnováha tvorba-odbourávání posune směrem k odbourávání, což má za následek řídnutí kostní hmoty. Kost se stává křehkou a roste riziko zlomenin.
Příčiny: Osteoporóza jako samotná nemoc je velmi častá a má jako příčinu vysoký věk spojený s metabolickými změnami, nižším příjmem vápníku a nedostatkem vitaminu D. U žen se vysoký věk navíc kombinuje s menopauzou, tj. s výrazným poklesem hladiny estrogenu.
Méně často se osteoporóza může vyskytovat i jako pouhý příznak mnoha jiných stavů a nemocí: hormonální poruchy (zvýšená činnost štítné žlázy, poruchy nadledvin a dlouhodobý příjem kortikoidů), dlouhodobá nehybnost na lůžku a mnohé další. U této tzv. sekundární osteoporózy je nutno odstranit její příčinu a stav by se měl napravit.
Projevy: Nemoc zpočátku nemá projevy, později se objevují bolesti kostí, zejména bolesti v zádech, zkřivení páteře (může se objevit hrb) a případné patologické zlomeniny, tj. zlomeniny vzniklé i při malé působící zevní síle. Velmi časté bývají zlomeniny žeber, zlomeniny obratlů, loketních kostí a krčku kosti stehenní. To může mít vážné následky. U starého člověka může mít taková zlomenina krčku stehenní kosti za následek dlouhodobé znehybnění na lůžku. Takovému ležícímu člověku pak hrozí nákaza nějakou infekcí, dostane zápal plic a zemře. V minulosti byla proto takováto zlomenina nezřídka příčinou smrti a i dnes se dá na zdánlivě banální zlomeninu nohy zemřít velice snadno.
Diagnostika: Stoprocentní diagnózu osteoporózy lze udělat na podkladě denzitometrie. Je to ozáření kostí speciálním rentgenem o velmi malé síle záření (slabší než klasický rentgen), kdy pak snímky vyhodnotí počítač a určí hustotu kostní hmoty v jednotlivých částech těla podle množství absorbovaného záření.
Prevence: Prevence má velký význam, zejména u žen, kdy se kombinuje rizikový faktor věk s menopauzou. Prevence vychází z příčin nemoci. U starších lidí je nejlepší prevencí denně přijímat mléko, sýr a jogurty pro přísun vápníku a rozumné vystavování se slunečním paprskům nutných pro výrobu vitaminu D. Dodávám, že to neznamená se nadměrně opalovat, protože tím se zbytečně zvyšuje riziko vzniku melanomu. Důležitá je rozumná fyzická aktivita, je-li možná (stačí pomalá chůze), protože stimuluje tvorbu kostní hmoty.
Léčba: Lékař má velké spektrum léků k předepsání - tyto léky mají různými způsoby změnit nepoměr mezi odbouráváním kostní hmoty a její novotvorbou ve prospěch této novotvorby. U žen po menopauze by byly vhodné estrogeny. Jak jsem však v článku o menopauzou psal, zvyšuje se podáváním estrogenů u žen po přechodu riziko vzniku nádoru prsu a dělohy. Je to proto, že na tyto orgány estrogeny stimulačně působí. Proto se vyvinula nová generace léků, které na tvorbu kostní hmoty působí pozitivně jako estrogeny, ale na prso a dělohu působí naopak tlumivě. Mimoto se předepisuje vitamin D (např. preparát Vigantol), přípravky obsahující vápník a v některých indikovaných případech i silné léky ze skupiny bisfosfonátů (brání odbourávání kostí) - záleží na rozhodnutí lékaře.
Zdroje
https://www.mayoclinic.org
https://www.healthline.com
