Poruchy polykání jsou častým příznakem mnoha onemocnění a není radno je podceňovat. Za prvé mohou postiženého značně omezovat v běžném životě, může při nich dojít k vdechnutí potravy či slin, mohou způsobit podvýživu a v neposlední řadě mohou doprovázet některá nádorová onemocnění. K doplnění tohoto textu doporučuji i článek o pocitu knedlíku v krku.
Příčiny: Nejčastějšími příčinami jsou poruchy trávicí či nervové soustavy, protože právě ony zajišťují polykací proces. K nejvýznamnějším poruchám těchto soustav může patřit:
1. Poruchy nervů řídících svalovinu hltanu - Obvykle jde o poruchy IX-XII. hlavového nervu, které označujeme souhrnným názvem bulbární syndrom. Příčin existuje celá řada, může jít například o důsledek mozkové mrtvice, nebo roztroušené sklerózy. Bližší informace najdete v článku věnovanému bulbárnímu syndromu.
2. Zúžení jícnu - Zúžení jícnu mohou být důsledkem chronických zánětů jícnu, kdy v chronicky drážděném úseku zesílí stěna jícnu a zúží jeho dutinu. Velmi častou příčinou dráždění je při dlouhodobém vtékání kyselého žaludečního obsahu do jícnu, jak k tomu dochází pří refluxní chorobě jícnu. Důvodem zúžení jícnu, který zřejmě s refluxní nemocí také souvisí, je vznik tzv. Schatzkiho prstence, což je kruhovitá slizniční tkáň zužující dolní úsek jícnu. Zúžení jícnu mohou bohužel být i nádorového původu. Rakovina jícnu má tendenci zužovat jícen poměrně často, a proto by z podezřelých útvarů v dutině jícnu měla být brána biopsie. Ke zvláštnímu zúžení jícnu dochází i u méně známé zánětlivé nemoci jícnu zvané eozinofilní ezofagitida.
3. Achalázie jícnu - Toto je poměrně zajímavé onemocnění, kterému jsem věnoval vlastní článek. V podstatě jde o to, že z ne zcela známých důvodů dojde k odumírání nervových pletení ve stěně jícnu a jícen postupně ztratí schopnost posouvat potravu směrem do žaludku. Nejprve je narušena pasáž tuhých soust, v pokročilých stádiích je narušený i příjem tekutin.
4. Zenkerův divertikl (hltanová výchlipka) - U některých lidí může dojít k oslabení zadní stěny hltanu a postupem času v tomto místě může vzniknout vakovitá výchlipka. V této výchlipce se pak může hromadit spolykaná potrava. Člověk má pak pocit náplně v krku, po jídle mu bývá na zvracení, někdy obsah výchlipky vyzvrací. Zenkerův divertikl se nicméně nemusí vůbec projevovat a v takovém případě se stává smrtelným rizikem při gastroskopii. Zavádění hadice endoskopického přístroje do jícnu je totiž víceméně "naslepo" a zajede-li přístroj do výchlipky místo do jícnu, hrozí při dalším posunu hadice protržení výchlipky. Protržení stěny jícnu je nebezpečné, protože se skrz něj dostanou do hrudníku bakterie a hrozí smrtelná infekce.
5. Nádory hltanu - Zhoubné nádory vyrůstající z dolních částí hltanu mohou zhoršit průchod polykané potravy a tím způsobit poruchu polykání.
6. Útlak hltanu a jícnu zvenčí - Je-li dutina trávicí trubice stlačena nějakou okolní anatomickou strukturou, vede to k poruchám polykání a posunu potravy také. Může sem patřit zvětšená štítná žláza (neboli struma), zvětšení jazyka a zhoubné i nezhoubné nádory v oblasti krku, rozsáhlé plicní nádory apod.
7. Myasthenia gravis - Toto je relativně vzácná autoimunitní nemoc, kdy dochází k narušení nervosvalového přenosu. Mezi základní projevy patří abnormálně rychlá únavnost, dvojité vidění a mimo jiné i poruchy polykání. Více si přečtěte v příslušném textu.
8. Psychické příčiny - Někteří úzkostní lidé mohou mít pocit "knedlíku v krku" a poruchy polykání, při kterých nelze určit žádný konkrétní nález.
Diagnostika: Při polykacích obtížích je ideálním vyšetřením gastroskopie, protože umožní zobrazení jícnu v celém je průběhu. Kromě toho je dobré vyšetření na ušním-nosním-krčním (ORL), které zhodnotí anatomické a funkční poměry v dutině ústní a hltanu. Pokud se nic nenajde, je vhodné nechat vyšetřit pacienta na neurologii. velmi důležité je provést kontrastní pasáž jícnem s polykacím aktem. Pacient polyká kontrastní látku a na rentgenu se zobrazuje její průchod jícnem. Objeví-li se podezření na poruchu pohyblivosti jícnu, je vhodné provedení jícnové manometrie. Anatomické poměry v oblasti krku lze do jisté míry znázornit pomocí ultrazvuku (zejména štítnou žlázu) a bezkonkurenční je v tomto ohledu CT vyšetření.
Léčba: Léčba závisí na vyvolávající příčině - odstranění překážky, podání léků na zlepšení hybnosti stěny jícnu, neurologické léky apod. V případě, že nelze poruchu polykání řešit a tato znemožňuje příjem potravy, je nutné se uchýlit k nutriční podpoře v podobě zavedení PEG. To znamená, že se přímo do žaludku přes břišní stěnu zavede hadička, kterou se člověku podává tekutá enterální výživa.
Zdroje
https://www.webmd.com
https://www.mayoclinic.org
https://www.medicalnewstoday.com
