2. Indikace zobrazovacích vyšetření – RTG, UZ, CT, NMR, scinti, endoskopická vyšetření a jejich kontraindikace
V ordinaci praktického lékaře většinou nemáme žádná zobrazovací vyšetření k dispozici a pacienta musíme odeslat na konkrétní pracoviště (radiologie, nukleární medicína, endoskopické pracoviště). I když je nutné zdůraznit, že aktuálně se začínají v ordinacích praktických lékařů pomalu prosazovat POCUS mobilní ultrazvukové systémy pro detekci některých onemocnění (žilní trombóza, plicní výpotek apod.).
Při výběru určité zobrazovací metody musíme brát v potaz více faktorů – dostupnost, invazivitu, radiační zátěž a zejména předpokládanou výtěžnost. Měli bychom vždy postupovat od vyšetření co nejjednodušších, nejdostupnějších a nejméně invazivních k vyšetřením složitějším. Vždy a za každých okolností musíme zvážit, co nám vyšetření přinese a jak budeme postupovat v případě pozitivního nálezu. Pokud ani pozitivní výsledek vyšetření nezmění náš terapeutický přístup k pacientovi, je indikace tohoto vyšetření minimálně nejistá.
Kontraindikace
Vyšetření, jako je RTG, UZ, CT, NMR, scintigrafie a endoskopická vyšetření mají jen minimum absolutních kontraindikací, hlavní společnou absolutní kontraindikací je nesouhlas pacienta. MR je absolutně kontraindikováno u některých typů kovových materiálů v těle, či u KS (vždy nutno pracoviště konzultovat a precizně a pravdivě vyplnit žádanku).
Z důležitých relativních kontraindikací lze jmenovat:
1. Zobraz. metody s radiační zátěží v těhotenství
2. Zobraz. metody s podáním jodové kontrastní látky u pokročilé CHRI a u alergií na jod. Problém alergie lze nicméně řešit preventivní protialergickou přípravou dle zvyklostí daného radiologického pracoviště.
Časté zobrazovací metody
- RTG vyšetření – Je dostupné, nemělo by být provedeno v těhotenství, je cenné k hodnocení traumatických změn skeletu, nálezu na plicích, orientační zhodnocení srdce, nálezu kontrastních objektů (cizí tělesa, kameny) a některých NPB (pneumoperitoneum, hladinky). Speciální formou RTG vyšetření je mamografie mj. využívaná ve screeningu karcinomu prsu.
- UZ – Je většinou dostupné a velmi efektivní při vyšetření břicha, měkkých tkání a cév. Výhodu je nulová radiační zátěž, nevýhodou určitá subjektivita hodnocení nálezu a někdy horší vyšetřitelnost pacienta.
- CT – Je velmi užitečnou metodou k vyšetření většiny tkání a orgánů, nevýhodou je vysoká radiační zátěž a častá nutnost podat kontrastní látku s rizikem alergických reakcí a kontrastní nefropatie.
- MR – Je vhodná na měkké tkáně včetně mozku i na páteř. Kontraindikací je klaustrofobie a přítomnost některých kovových materiálů a KS. Výhodou je nulová radiační zátěž.
- Scintigrafie – V praxi se používá zejména scintigrafie štítné žlázy, kostí, myokardu a plic. Nevýhodou je radiační zátěž a možnost alergické reakce na podaný radionuklid.
- Endoskopická vyšetření – Nejsou spojena s radiační zátěží, jsou však invazivnější a mohou vést k poranění vyšetřovaného orgánu. U pacientů užívajících antikoagulancia může být nutné jejich vysazení, nebo převedení na LMWH dle konkrétní situace a požadavku diagnostického pracoviště.
- Angiografie – Jde o invazivní vyšetření prováděná za hospitalizace, běžně se provádí angiografie srdečních tepen (koronarografie) a angiografie DKK.
