12. Dlouhodobá a krátkodobá pracovní neschopnost
Pracovní neschopnost (PN) je stav, kdy je člověk neschopen vykonávat své dosavadní zaměstnání ze zdravotních důvodů. Týká se pouze zaměstnání, ze kterého se odvádí nemocenské pojištění.
Od 01.07.2019 platí, že 1-14. den PN platí náhradu mzdy zaměstnavatel, poté již platí náhradu mzdy stát (podpůrčí doba). Při trvání PN déle než 380 pracovních dnů přestává stát platit náhradu mzdy, není-li PN na základě žádosti prodloužena příslušnou OSSZ. Náhrada mzdy odpovídá 60% průměrného redukovaného výdělku.
Krátkodobá PN
Lépe je mluvit o dočasné PN, protože „krátkodobost“ není přesně definována. Jde o PN, která trvá dny až týdny. Vystavuje ji ošetřující lékař, který diagnostikoval nemoc, pro kterou není daný jedinec schopen vykonávat dosavadní pracovní činnost. Tento lékař může nicméně pacienta a jeho PN následně elektronicky předat lékaři jiné odbornosti.
Krátkodobá PN může být vystavena zpětně max. 3 kalendářní dny, o schválení delšího časového úseku lze požádat OSSZ. Při PN je možné stanovit vycházky s omezením maximálně 6 hodin denně, které musí být mezi 07:00 a 19:00. Výjimky v délce trvání vycházek je nutno řešit s lékařem ČSSZ a mělo by jít o vážné diagnózy (onkologická onemocnění). Tímto způsobem lze zažádat o neomezené vycházky. Dalším důležitým faktem je možnost změny místa pobytu během trvání PN.
Pokud pracovní neschopnost trvá déle než 14 dní, je důležité aby včas přišly peníze z nemocenského od OSSZ. Pro to je nutné, aby ošetřující lékař nemocnému vypsal tzv. Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény („Lístek na peníze“). Minimálně každý měsíc pracovní neschopnosti by měl nemocný odevzdat svému zaměstnavateli alespoň jeden „Lístek na peníze“.
- Správně by měl "lístek na peníze" byl odesílán na základě kontroly pacienta a ne automaticky. Vysvětlím - pokud pacient na PN například v polovině měsíce zemře, lékaři to nikdo neoznámí a lékař na konci měsíce odešle automaticky "lístek na peníze", musí pak vzniklou škodu uhradit.
- PN je zdrojem řady konfliktů mezi praktickými lékaři a specialisty. V zásadě platí důležitá věc, že PN by měl vést lékař, který pacienta se stavem souvisejícím s PN léčí a sleduje. Pacient je například hospitalizován a operován (PN zahajuje chirurgické oddělení), následně je propuštěn a zván na kontroly. PN by měla vést chirurgická ambulance, která ji na konci sledování ukončí, nebo předá praktickému lékaři k jednoduchému doléčení.
- Předání PN mezi lékaři je proces, který má dvě části. Jeden lékař PN předává, ale proces neproběhne, dokud druhý lékař PN aktivně nepřevezme.
- PN nevystavuje lékař LSPP a RZP!
Pozn.: Historicky měla papírová PN pět částí, nicméně v dnešní době se několika kliky elektronicky odešle přímo na ČSSZ (eNeschopenka).
PN ukončuje ošetřující lékař:
a) pokud je z jeho pohledu dotyčný jedinec schopen vykonávat své dosavadní zaměstnání.
b) po 180 dnech trvání PN, je-li zdravotní stav ustálen (většinou se nedělá).
c) pokud se pacient nedostaví na domluvenou kontrolu nebo nějakým způsobem porušuje režim nemocného (většinou se nedělá). V případě, že pacient nepřijde na kontrolu a nebere telefon je nicméně vhodné písemně ho o ukončení PN informovat.
d) do 30 dnů po uznání invalidity (velmi důležité!!!).
Dlouhodobá PN
Po 180 dnech trvání PN přichází ošetřujícímu lékaři upozornění od OSSZ s doporučením, že v případě ustáleného zdravotního stavu může být PN ukončena. Pokud má lékař podezření, že vlivem základního onemocnění došlo k poklesu pracovní schopnosti alespoň o 35%, měl by nemocnému poradit, aby si požádal o nárok na invalidní důchod. Po úspěšném uznání invalidity musí být PN ukončena do 30 dnů od jejího uznání.
Po 380 pracovních dnech PN končí podpůrčí doba a nemocnému pak není vyplácena náhrada mzdy. Podpůrčí oba může být nicméně opakovaně prodloužena příslušnou OSSZ na základě žádosti. Prodloužení je vždy možné na 3 měsíce a to maximálně o 350 dnů.
Pokud PN trvala déle než 6 měsíců u kategorie rizika 1, případně déle než 8 týdnů u kategorie 2 a výše, měl by zaměstnavatel před přidělením práce přikázat provedení mimořádné pracovní prohlídky.
Pozn.: Problematika uchazeče o práci evidovaného Úřadem práce
Uchazeč je dočasně neschopen, pokud:
a) není schopen plnit své povinnosti, tj. navštěvovat Úřad práce, nebo
b) není schopen zahájit výkon konkrétní práce, kterou mu Úřad práce zajistil v době, kdy již byl nemocen, ale mohl plnit povinnosti uchazeče o práci, tj. docházet na Úřad práce
V takových případech lékař vydává „potvrzení o dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu“ (lidově řečeno "neschopenka pro Úřad práce"). Toto potvrzení není klasickou PN a nelze jej běžně vydat zpětně.
Potvrzení má dvě základní části:
1. Potvrzení o ošetření/vyšetření - má 2 listy, lékař vyplní, 1 si ponechá, druhý předá pacientovi, který jej neprodleně odevzdá na Úřadu práce
2. Potvrzení o dočasné neschopnosti – má 3 listy, 1 je předán pacientovi při zahájení nemoci, druhý při ukončení nemoci a třetí si lékař ponechá v dokumentaci
- Já problematiku "neschopenky pro ÚP" řeším jednoduše. Vystavuji ji na žádost pacienta pouze tehdy, pokud pacient není po svůj zdravotní stav fyzicky schopen dojít na ÚP a ideálně na co nejkratší dobu. Má akutní infekt? Vystavíme. Má chronické bolesti zad a je chodící? Nevystavuji.
