Příušní žláza (glandula parotis) je u člověka jedna z velkých párových slinných žláz. Nachází se v oblasti zadní části tváře před ušním boltcem a z boku ústí do dutiny ústní. Příušní žláza má velmi úzký anatomický vztah k VII. hlavovému nervu (nervus facialis), který se v ní větví, a k arteria carotis externa, která taktéž prochází příušní žlázou a větví se v ní. 

 

Inervace příušní žlázy: Funkčně je žláza inervována vlákny parasympatiku (z ganglion oticum) a sympatickými vlákny z krčních ganglií truncus sympathicus. Tyto dvě složky autonomního nervového systému regulují tvorbu slin (sympatikus ji tlumí, parasympatikus ji stimuluje).

 

Cévní zásobení příušní žlázy: Tepenná krev přitéká do příušní žlázy větvemi výše zmíněné arteria carotis externa. Krev je odváděna přes vena retromandibularis do vena jugularis externa.

 

Základní histologie příušní žlázy: Příušní žláza je exokrinní žláza, je ohraničena vazivovou kapsulou a pojivová tkáň její parenchym rozděluje na drobné laloky a lalůčky. Základní stavební jednotkou jsou sekreční serózní buňky produkující sliny, kromě nich jsou přítomny buňky hladké svaloviny a tukové buňky. Sliny jsou odváděny pomocí kanálků, které se spojují do jednoho vývodu ústícího do dutiny ústní.

 

Proč je to důležité?

Příušní žlázy se může týkat řada onemocnění, jmenoval bych například tyto:

 


Pomohl vám můj web? Zvažte prosím jeho pravidelnou, nebo jednorázovou finanční podporu.
 

  autor: MUDr. Jiří Štefánek
  zdroje: základní zdroje textů