Rakovina tlustého střeva se odborně označuje jako kolorektální karcinom. Bohužel v úmrtnosti na toto nádorové onemocnění je Česká republika na jednom z prvních míst na světě, i když díky screeningovému programu se situace pomalu začíná zlepšovat.
Příčiny: Jistá část případů tohoto onemocnění je podmíněna geneticky. To znamená, že riziko vzniku rakoviny tlustého střeva je vyšší u lidí, kteří toto onemocnění mají v rodině mezi blízkými příbuznými. Většinou neexistuje jeden vyvolávající gen, jde spíše o souhru více genů. Patří sem zejména Lynchův syndrom a familiární adenomatózní polypóza (FAP).
Lynchův syndrom znamená výskyt rakoviny tlustého střeva na základě mutace genů opravujících DNA. Rakovina vzniká v terénu střeva nepostiženého polypy a typicky se v postižených rodinách objevuje u řady jejích členů. Některé formy Lynchova syndromu pak zvyšují riziko dalších zhoubných nádorů (viz příslušný text). U genetické vady nazvané jako familiární adenomatózní polypóza se v tlustém střevě již od mladého věku vyskytují stovky výrůstků střevní stěny (tzv. polypů), nádorový zvrat některého z nich se rovná téměř jistotě a je nutné chirurgické řešení. Podobný problém najdeme například u Gardnerova a Turcotova syndromu, které považujeme za specifické podtypy FAP.
Velký vliv má zřejmě i strava, předpokládá se, že velký příjem tuků a bílkovin spojený s malým příjmem vlákniny je nebezpečný. Vláknina pročišťuje střeva, bez dostatečného příjmu vlákniny se zbytky potravy hromadí ve střevě a jsou rozkládány na potenciálně rakovinotvorné látky. Denně je potřeba přijmout alespoň 30g vlákniny, chceme-li nějaký pozitivní efekt. Ve stravě se na vznik rakoviny tlustého střeva předpokládá i významný škodlivý vliv pití piva. A samozřejmě, velkým rizikovým faktorem je mužské pohlaví a věk. S tím se nic nenadělá, ale je dobré si to uvědomit.
Schéma - přeměna nádorového polypu v tumor tlustého střeva
Projevy: Rakovina tlustého střeva se zpočátku projevuje jen nenápadně, může se projevit jasně červenou krví ve stolici (mnohdy ovšem okem nezjistitelnou), chudokrevností z chronických ztrát krve, střídáním zácpy a průjmu a neurčitými střevními potížemi včetně častějšího nálezu hlenu ve stolici, teprve v pokročilých stádiích to může být hubnutí, bolesti břicha, únava, apod. Pokročilé formy nádoru mohou způsobit zúžení střeva a někdy i střevní neprůchodnost. Rakovina oblasti konečníku se projevuje mimo jiné bolestivostí konečníku a bolestí při stolici.
Mnoho počátečních příznaků může být na prvních pohled zcela banálních a je na lékaři, jak obezřetný u konkrétního pacienta bude. Problém je, že mnoho výše uvedených příznaků (nikoliv však krev ve stolici a chudokrevnost) se vyskytují i u neškodného a velmi častého syndromu dráždivého tračníku.
Prevence: Prevencí je částečné omezení rizikových faktorů, tzn. zdravější stravování s vyšším příjmem vlákniny a moc to raději nepřehánět s pivem. Stran odborné prevence funguje v ČR propracovaný screeningový program cílený na časný záchyt jedinců s rakovinou tlustého střeva. Jeho základem jsou testy na okultní krvácení (TOKS), které se od 50 let věku provádějí 1x ročně cestou praktických lékařů a gynekologů. Na tyto testy jsou lidé zvaní pomocí cílené dopisní kampaně (adresné zvaní). Při pozitivním testu se provádí kolonoskopie. Ve věku 55 let si pak každý může rozmyslet, zda chce pokračovat v testech na okultní krvácení se sníženou frekvencí á 2 roky, nebo zda chce provést screeningovou kolonoskopii.
Screeningový program se týká většiny populace kromě lidí se zvýšeným rizikem vzniku rakoviny tlustého střeva (prokázaný genetický předpoklad, výskyt polypů jinde v trávicím traktu, rodinný výskyt rakoviny tlustého střeva apod.). Konkrétní postup je vždy individuální, obecně řekněme, že tito lidé jsou vyšetřováni v mladším věku a intenzivněji, spíše se dává přednost kolonoskopii před TOKS. Nutné je ovšem dodat, že ani ta nejlepší prevence nemůže být 100% úspěšná. Riziko lze snížit, ale nelze jej zcela odstranit, s tím se musíme smířit.
Diagnostika: Podezření na rakovinu tlustého střeva můžeme zjistit z klinických příznaků a obtíží pacienta. Nádor může být nalezen na základě vyšetření TOKS, základní diagnostickou metodou je nicméně kolonoskopie. Ta umožní vizualizovat nádorovou tkáň, určit místo nádoru a odebrat bioptické vzorky na histologické vyšetření. Rozsah nádoru a případně zjištění vzdálených metastáz můžeme provést pomocí ultrazvuku břicha a-nebo CT vyšetření.
Léčba: Závisí na stadiu, kdy byla rakovina objevena. Ve stádiu počínajícího zhoubného polypu se tento polyp kolonoskopem elegantně odstraní (tzv. polypektomie). Nemusí pak být potřeba žádná chirurgická operace, pacient se ani neuspává. Pouze musí určitou dobu před výkonem vysadit léky na "ředění krve" (např. Warfarin). Ve stádiu pokročilejším už se při rozhodování o léčbě spolupracuje s onkologem, nejlepší volbou je chirurgické odstranění části střeva (někdy doplněné dočasnou, či trvalou kolostomií), často se odstraňují i místní lymfatické uzliny a vyšetřují se na přítomnost metastáz. Léčbu lze doplnit chemoterapií a někdy i biologickou léčbou, ale o tom všem už rozhoduje onkolog. Nemusím snad dodávat, že nejlepší je zachytit a zaléčit nádor v onom stádiu prvním.
Zdroje
https://www.cancer.org
https://www.mayoclinic.org
https://www.medicalnewstoday.com
