Rivotril je lékem ze skupiny benzodiezapinů a jeho účinnou sloučeninou je látka klonazepam.
Princip: Klonazepam ovlivňuje rovnováhu mezi neurotransmitery, což jsou chemické sloučeniny řídící šíření vzruchů mezi nervovými buňkami v centrálním nervovém systému. Konkrétně klonazepam (a ostatní benzodiazepiny) posilují vliv neurotransmiteru GABA (gama-aminomáselná kyselina), který má tlumivý vliv. Tím se také vysvětluje zklidňující a svalstvo uvolňující účinek léku.
Využití: Rivotril se poměrně často využívá k léčbě epileptických záchvatů (z toho důvodu je řazen i mezi antiepileptika), kromě toho se může podávat při některých úzkostných poruch, například u panické poruchy a u fobií. Poměrně účinný je u některých neurologických stavů spojených se zvýšeným napětím kosterní svaloviny a má dobrý efekt proti třesu horních končetin.
Podávání: Záleží vždy na doporučení ošetřujícího lékaře, bez jehož vědomí by lék neměl být užíván. Základní formou jsou tabletky o síle 0.5 mg a 2 mg, které se mohou užívat jednou a vícekrát denně. Běžně užívané denní dávky u dospělých většinou nepřesahují 6 miligramů. Kromě tablet existuje Rivotril i ve formě kapek (ideální pro děti) a ve formě injekčního preparátu, který je určen k nitrožilnímu a v méně ideálních případech i nitrosvalovému podání.
Nevýhody: Dlouhodobé užívání benzodiazepinů může vést k závislosti, předávkování těmito preparáty může způsobit vážnější poruchu vědomí s utlumením dechového centra. Zásadně se nedoporučuje kombinovat Rivotril s alkoholem (a dalšími návykovými látkami), který může jeho účinky nepředvídatelně zvyšovat, a dále se nedoporučuje podávání Rivotrilu pacientům s myasthenií gravis.
