Růst a vývoj kostní tkáně jednotlivce začíná už v embryonálním období a pokračuje i po porodu. I poté, co je kostra zcela vyvinuta, však probíhá neustálá přestavba většiny kostní tkáně podle toho, jaké mechanické síly na organizmus působí (velikost těchto sil, směr jejich působení apod.).
Vývoj kostí
Základ kostry vzniká už v embryonálním období. Většina kostí má chrupavčitý základ a z chrupavky postupně vzniká pevná kost. To označujeme jako chondrogenní osifikaci. Oblasti, kde k přeměně na kost dochází nejdříve, označujeme jako osifikační centra. Částečně vznikají na povrchu chrupavky (perichodrální osifikace) a částečně uvnitř chrupavky (enchondrální osifikace). U dlouhých kostí se enchodnrální a perichondrální osifikace kombinuje, u krátkých kostí dominuje enchondrální osifikace. Při osifikaci chrupavka zaniká a je nahrazena kostí.
Některé kosti (např. ploché kosti mozkové části lebky) mají základ vazivový a nikoliv chrupavčitý. Jejich přeměnu na kost označujeme jako desmogenní osifikaci.
Z hlediska histologického jsou pro vývoj a růst kosti nezbytné osteoblasty. Tyto buňky produkují organickou kostní tkáň (osteoid), která je tvořena primárně kolagenem a dále pomáhají regulovat ukládání minerálních látek (zejména hydroxyapatitu), čímž vzniká klasická tvrdá kost.
Růst kostí
Kosti jsou schopné růst do šířky i do délky. Růst do šířky je umožněn tzv. apozicí, kdy vznikají nové vrstvy kostní tkáně směrem do stran. Nás ale více zajímá růst do délky u dlouhých kostí. Tyto kosti mají jednu dlouhou střední část známou jako diafýza a dvě krátké epifýzy. Mezi diafýzou a každou epifýzou se nachází krátký úsek zvaný metafýza a právě zde zůstává až do konce dospívání vrstva chrupavky, která umožňuje růst kosti do délky. Tato oblast se označuje jako růstová ploténka a k jejímu nevratnému uzavření (změna chrupavky na kost) dochází na konci puberty.
Hormonální regulace
Růst a vývoj kostí je u dítěte ovlivněn zejména růstovým hormonem a hormony štítné žlázy. Poměrně složité je to s pohlavními hormony, jejich postupný nárůst během puberty nejprve růst urychlí, ale na konci puberty dojde u obou pohlaví k nárůstu koncentrace estrogenu, který nevratně uzavře růstové ploténky a tím růst zastaví.
Proč je to důležité?
-
Děti trpící nedostatkem růstového hormonu a sníženou funkcí štítné žlázy mají výrazně menší vzrůst. U nedostatku růstového hormonu hovoříme o nanismu (intelekt nebývá narušen), u snížené funkce štítné žlázy hovoříme o kretenismu (intelekt je výrazně snížen).
-
Achondroplázie je poměrně známá vrozená porucha osifikace chrupavky, která způsobí poruchu osifikace kostí. Důsledkem je snížený tělesný vzrůst a charakteristický tvar obličeje. Intelekt není nijak postižen (viz postava Tyriona Lannistera ze seriálového zpracování Hry o trůny). Více najdete v příslušném textu.
-
Osteogenesis imperfecta je označení pro skupinu onemocnění, které jsou geneticky vázané, a u kterých je narušen proces kalcifikace kostí kvůli defektu struktury kolagenu a kvůli poruše chondrogenní osifikace. Z toho důvodu jsou kosti velice křehké a snadno se lámou i při malé zevní působící síle. Více informací najdete v příslušném textu.
-
Je-li organismus dítěte vystaven vysoké hladině pohlavních hormonů (zejména estrogenu), dochází k předčasnému uzavření růstových plotének a tím pádem i k nevratnému zastavení tělesného růstu.
