Sklivcové zákalky jsou problémem v očním sklivci, což je rosolovitá polotekutá čirá hmota, která vyplňuje většinu zadní komory oční koule.
Příčiny: Většina sklivcových zákalků vzniká v důsledku stárnutí oka, při kterém dochází k degeneraci sklivce. Vznikají tak drobné „chuchvalce“ bílkovin a vazivová vlákna, které plují ve sklivci. Náhlý vznik zákalků sklivce může souviset s odchlípením sítnice nebo se zakrvácením do sklivce.
Projevy: Sklivcové zákalky lehce narušují zrak a mají podobu drobných černých teček a skvrnek, které nejsou na jednom místě, ale plují v zorném poli. U akutních stavů (např. odchlípení sítnice) bývají přítomny i další příznaky, jako různé světelné záblesky, výpadky zorného pole apod.
Diagnostika: Při obtížích připomínajících sklivcové zákalky je vhodné se nechat vyšetřit očním lékařem, obzvláště pokud se příznaky náhle zhoršily. Vyšetřením volby je oftalmoskopie s vyšetřením očního pozadí.
Léčba: Sklivcové zákalky související s procesem stárnutí se nemusí nutně řešit, pokud nezpůsobují velké subjektivní obtíže. V případě nutnosti lze provést tzv. vitrektomii, což znamená odsátí sklivce a jeho následné nahrazení jinou tekutinou. Pokud se zjistí, že je přítomen závažný stav (viz zmíněné odchlípení sítnice), řeší se akutním očním chirurgickým zákrokem. Využít lze například laser nebo opět zmíněnou virektomii, při které se po odsátí sklivce zadní oční komora vyplní speciálním silikonovým olejem, který sítnici přitlačí zpět na správné místo.