Škytavka se odborně označuje jako singultus, známe ji všichni důvěrně a jistě by jen málokoho napadlo, že může souviset i s některými závažnými chorobnými stavy. Než se budeme věnovat vlastním příčinám škytavky, měli bychom vědět, co to vlastně škytání je a jak vzniká. Škytnutí je zvuk, který vzniká při prudkém nasátí vzduchu do plic a současným uzávěrem hlasivek. Podkladem pro škytání jsou záškuby bránice, což je svalová tkáň oddělující hrudník od břicha. Bránice je inervována párovým bráničním nervem (nervus phrenicus [frénikus]), který vychází z mozkového kmene a probíhá vnitřním prostorem hrudníku v blízkosti jícnu, srdce a plic až k bránici. Narušení kterékoliv části této nervové dráhy může vyvolat škytání.
Příčiny: Udávám zde jak nejčastější, tak klinicky nejvýznamnější příčiny škytavky:
1. Emoce – Pocity překvapení a náhlé změny emocí mohou ovlivněním nervových center vyvolat záchvat škytavky a to bez ohledu na charakter emocí (pozitivní - radost, negativní - úlek, strach, smutek).
2. Roztažení žaludku – Roztažení žaludku podráždí bránici a to obvykle vyvolá škytání. Jde asi o nejčastější příčinu škytavky a setkáváme se s ní při hltání, kdy je žaludek roztažen jak vyšším množstvím potravy, tak spolykaným vzduchem a přidat se může i plyn z popíjených perlivých nápojů. Z lékařských vyšetření doprovází škytavka nejčastěji gastroskopii, při které se žaludek cíleně nafukuje vzduchem pro jeho lepší přehlednost.
3. Přímé podráždění bráničního nervu – Brániční nerv prochází hrudníkem a mnoho hrudních onemocnění ho může podráždit. Patří sem například zánět osrdečníku, rozsáhlejší zápaly plic, rakovina plic a rakovina jícnu.
4. Vliv léků a jiných sloučenin – Řada látek působí na mozek a způsobuje škytání. Zřejmě nejznámější je vliv alkoholu, se škytáním však mohou souviset i některé léky na tlumení bolesti (analgetika) a léky proti epilepsii (antiepileptika).
5. Rozvrat vnitřního prostředí – Narušení vnitřního prostředí organizmu může vyvolat podráždění centrálního nervového systému a tím i způsobit škytavku. Patří sem například výchylky v koncentracích krevních iontů (např. sodíku), nebo hromadění toxických produktů metabolizmu (např. tzv. urémie při selhávání ledvin).
6. Poškození mozku – Dojde-li k poškození mozkového kmene, kde jsou nervová centra ovládající brániční nerv, pak se kromě mnoha jiných příznaků může objevit i úporná škytavka. K nejběžnějším příčinám poškození patří ischemická nebo krvácivá mozková mrtvice, místní růst mozkového nádoru nebo úraz hlavy, záněty mozku, či zánět mozkových blan a narušení mozkového kmene při roztroušené skleróze.
Diagnostika: Z výše zmíněného by mělo vyplývat to, že nás příliš nezajímá krátká epizoda škytání, zvláště souvisí-li s jídlem. Na druhou stranu déletrvající škytavka by měla být vyšetřena lékařem. Kromě pohovoru a fyzikálního vyšetření lze provést krevní náběry (kontrola vnitřního prostředí organizmu), vyšetření neurologem (v případě podezření na onemocnění centrálního nervového systému s CT vyšetřením mozku) a o anatomických poměrech v hrudníku nás orientačně informuje rentgen plic (při abnormálním nálezu lze opět doplnit CT vyšetření hrudníku).
Zdroje
https://www.mayoclinic.org
https://www.medicalnewstoday.com
