Srdce má celkem čtyři základní oddíly - dvě síně (síň - atrium) a dvě komory (komora - ventriculus). Popišme si je blíže podle směru toku krve:
Pravá síň (atrium dextrum) - Pravá síň je dutina, do které vtéká odkysličená krev z horní a dolní duté žíly. Její svalovina je velice tenká a pohybuje se okolo 2mm. Od levé síně je oddělena přepážkou (síňové septum). Pravá síň má slepou výchlipku, kterou označujeme jako pravé ouško. Ouško nemá žádný velký praktický význam pro funkci srdce, ale pokud se u pacienta objeví některé poruchy rytmu, tak jsou ouška místem, kde s oblibou vznikají krevní sraženiny (tromby). U pravého ouška to obvykle není až tak dramatický problém, protože odsud se tyto sraženiny mohou dostat do pravé komory a dále do plicního řečiště, kde se většinou rozpustí, aniž by nadělaly větší paseku. Horší je to u ouška levého, o kterém si ale povíme až níže. Další důležitou věcí u pravé síně je fakt, že v jednom místě její stěny se nachází tzv. sinoatriální uzel (SA uzel), což je místo, odkud se za normálních okolností šíří elektrické vzruchy zajišťující srdeční kontrakce (detaily viz převodní systém srdeční). Od pravé komory je pravá síň oddělena trojcípou (trikuspidální) chlopní.
Trikuspidální chlopeň (valva tricuspidalis) - Jde o trojcípou chlopeň, která odděluje pravou síň od pravé komory. Otevírá a zavírá se souběžně s kontrakcemi tak, aby umožnila jednosměrný tok krve ze síně do pravé komory. Chlopeň může být postižena některými chorobnými procesy, které mohou způsobit její zúžení (stenóza), nebo nedomykavost (insuficience), přičemž pro trikuspidální chlopeň je více typická ona nedomykavost. Přečíst více si můžete v textu o zúžení trikuspidální chlopně a nedomykavosti trikuspidální chlopně.
Pravá komora (ventriculus dexter) - Pravá komora je dutina, do které vtéká krev z pravé síně. Její stěna má opět relativně tenkou svalovou vrstvu (cca 3-4 mm), protože nemusí vytlačovat krev proti velkému odporu. Z pravé komory je krev přes pulmonální chlopeň (valva trunci pulmonalis) vypuzována do plicnice (plicní kmen - truncus pulmonalis).
Pulmonální chlopeň (valva trunci pulmonalis) - Tato chlopeň umožňuje tok krve z pravé komory do plicnice. Opět může být postižena zúžením i nedomykavostí, přičemž pro tuto chlopeň je více typická ona stenóza, která může být součástí některých vrozených srdečních vad (např. Fallotova tetralogie). Více najdete v textech o zúžení pulmonální chlopně a nedomykavosti pulmonální chlopně.
Plicnice se následně rozdvojuje na dvě plicní tepny (arteriae pulmonales), které vedou do plic. Jde mimochodem o jediné tepny v těle, které za normálních okolností vedou odkysličenou krev. V plicích dojde k okysličení krve, která je postupně se sbíhajícími žilami vedena zpět k srdci a nakonec čtyři největší plicní žíly (venae pulmonales) vyúsťují do levé srdeční síně. Jde o jediné žíly v těle, které za normálních okolností vedou okysličenou krev.
Levá síň (ventriculus sinister) - Levá srdeční síň je dutina, do které ústí plicní žíly přivádějící okysličenou krev z plic. Levá síň se svou stavbou dramaticky neliší od její pravé kolegyně, od níž je oddělena síňovým septem. Její svalovina je opět relativně tenká, obvykle mezi 2-3 mm. I levá síň má svoje ouško, které je proti pravému klinicky mnohem důležitější. U některých poruch rytmu (jako je fibrilace síní) i zde s oblibou vznikají krevní sraženiny, které se ovšem v tomto případě mohou dostat přes levou komoru do aorty a následně do systémového krevního řečiště. Bohužel jsou tímto řečištěm poměrně často navedeny do mozku, kde mohou vyvolat ischemickou mozkovou mrtvici. Z toho důvodu se v určitých situacích provádí katetrizační uzávěr ouška levé síně. Od levé komory je levá síň oddělena mitrální chlopní (valva mitralis).
Mitrální chlopeň (valva mitralis) – Mitrální chlopeň je dvoucípá chlopeň mezi levou síní a komorou. Umožňuje jednosměrný tok krve z levé síně do komory a opět může být postižena stavy vyvolávajícími její stenózu (méně často), nebo insuficienci (často). Historicky bývala mitrální chlopeň často poškozena revmatickou horečkou, dnes se však toto onemocnění stalo velice vzácným.
Levá komora (ventriculus sinister) – Levá komora je zásadní pro funkci srdci jako pumpy. Její stěna je vybavena silnou vrstvou svaloviny (tloušťka 12-15 mm), protože vypuzuje okysličenou krev do aorty a odtud do celého organizmu, samozřejmě s výjimkou plicního řečiště.
Aortální chlopeň (valva aortae) – Aortální chlopeň je klinicky značně významná trojcípá chlopeň mezi levou komorou a aortou, která opět koriguje správný tok krve. Její klinický význam je v tom, že je u seniorů poměrně často postižena degenerativními procesy vedoucími k její stenóze, což u vyšších stupňů vede k nutnosti provedení TAVI, či kardiochirurgické operace. Nedomykavost aortální chlopně je méně častá než její zúžení. Dodejme, že aortální chlopeň je charakteristická výskytem vrozené vady známé jako bikuspidální aortální chlopeň, kdy má tato chlopeň pouze dva cípy.
