Srdeční svalovina (myokard) je jedním ze základních typů svalové tkáně. Detailnější text o srdci najdete v tomto odkazu, zde se zaměřím vyloženě na popis srdeční svaloviny a mechanismu kontrakce.

 

Funkce srdeční svaloviny

Srdeční sval celý lidský život (relativně) pravidelně střídat kontrakci a relaxaci, čímž umožní pumpovat krev ze srdce do zbytku lidského těla.

 

Stavba srdeční svaloviny

Srdeční svalovina se skládá z buněk (kardiomyocyty), které mají tvar písmene „Y“. Ve své cytoplazmě obsahují myofilamenta typická pro všechny základní druhy svalové tkáně – aktin a myosin. Vlákna aktinu jsou v těsném vztahu s tropomyosinem a troponinem, které v období relaxace brání navázání myosinu. V cytoplazmě srdečního svalu se nachází myoglobin, který slouží jako zásobárna kyslíku.

Buňky jsou vzájemně pevně propojeny pomocí interkalárních disků takovým způsobem, že se mezi nimi mohou snadno šířit elektrochemické signály a tím vzniká koordinovaná kontrakce.

Zcela specifickou schopností srdečního svalu je autonomní kontrakce, tj. nezávislá a opakovaná tvorba a šíření elektrických vzruchů, které umožňují kontrakci. Toto je umožněno speciálními buňkami tvořící převodní systém srdeční. Vzruchy mohou vznikat v každém místě převodního systému, ale s různou frekvencí. Za normálních okolností vznikají vzruchy v tzv. SA uzlu (více viz převodní systém srdeční).

 

Řízení kontrakce

Z výše uvedeného vyplývá, že samotná kontrakce srdečního svalu probíhá autonomně i bez vnějšího zásahu. Přesto však řízení srdeční činnosti existuje ve smyslu jejího zrychlení nebo zpomalení. Hlavní význam má v tomto vegetativní nervový systém, tj. sympatikus (zrychlení frekvence kontrakce) a parasympatikus (zpomalení frekvence kontrakce). Kromě toho je zde vliv některých hormonů, jako jsou katecholaminy (zrychlení frekvence kontrakce).

 

Průběh kontrakce

Samotný průběh kontrakce se příliš neliší od příčně pruhované svaloviny s několika malými specifiky. Šířící se elektrický vzruch způsobí průnik kalcia z okolí do buněk a následně uvolnění velkého množství kalcia ze sarkoplazmatického retikula. Kalcium se naváže na troponin, což umožní uvolnění aktivních míst na aktinu pro myosin. Hlavice myosinu se na aktin napojí a ohnou, čímž dochází ke kontrakci, následně se vazba mezi aktinem a myosinem uvolní, hlavice se narovnají a celý proces se opakuje, dokud je přítomen dostatek Ca2+. Tento děj je závislý na dodávkách energie v podobě ATP. Při relaxaci se kalcium odčerpává zpět do sarkoplazmatického retikula a vlákna aktinu a myosinu se vrací do klidového stavu.

 

Proč je to důležité?

 


Pomohl vám můj web? Zvažte prosím jeho pravidelnou, nebo jednorázovou finanční podporu.
 

  autor: MUDr. Jiří Štefánek
  zdroje: základní zdroje textů