Štítná žláza

Štítná žláza (glandula thyroidea) je důležitý endokrinní orgán, který se nalézá v oblasti horního krku. Je tvořena dvěma laloky, které jsou uprostřed spojeny zúženým místem (isthmus štítné žlázy). Kromě toho bývá často přítomen třetí lalok (lobus pyramidalis), který směřuje kraniálně od isthmu.

Těsně za štítnou žlázou najdeme krční část trachey a v těsné blízkosti štítné žlázy jsou i dolní chrupavky hrtanu. V těsné blízkosti štítné žlázy probíhá po obou stranách nervus laryngeus recurrens, který inervuje většinu svalů hrtanu.

 

Cévní zásobení štítné žlázy

Štítná žláza je poměrně bohatě prokrvena, tepenná krev je přiváděna dvěma párovými tepnami – arteria thyroidea superior (vychází z arteria carotis externa) a arteria thyroidea inferior (vychází z arteria subclavia). Žilní krev pak odtéká žilami do pravé i levé vena jugularis interna a vena brachiocephalica.

 

Struktura štítné žlázy

Na povrchu štítné žlázy je vazivové pouzdro, jehož části vnikají do hloubky štítné žlázy jako vazivová septa a rozdělují její tkáň na řadu menších částí. Těmito septy do štítné žlázy vstupují cévy a nervy.

Drtivou většinu buněk štítné žlázy tvoří tzv. folikulární buňky, které vytvářejí kulovité folikuly a tyto folikuly jsou základní funkční jednotkou štítné žlázy. Do dutiny folikulu produkují buňky sloučeninu tyreoglobulin, který je skladován ve folikulech jako tzv. koloid. Z tyreoglobulinu se mohou uvolnit funkční hormony štítné žlázy tyroxin (T4) a trijodtyronin (T3). V případě stimulace štítné žlázy (viz regulace funkce štítné žlázy) se tyreoglobulin vstřebá zpět do folikulárních buněk, T3 a T4 jsou z něj odštěpeny a uvolněny do krevního řečiště. Proces vzniku hormonů štítné žlázy z tyreoglobulinu je komplikovaný, pro nás plně postačí informace, že vyžaduje přítomnost molekul jódu a účastní se jí enzym tyreoperoxidáza.

Schéma - vnitřní struktura štítné žlázy

 

Kromě folikulárních buněk se ve štítné žláze vyskytují tzv. parafolikulární buňky, které tvoří hormon kalcitonin a účastní se tak metabolizmu vápníku. Na zadní straně štítné žlázy uvnitř jejího vazivového pouzdra jsou čtyři kulovitá tělíska, která označujeme jako příštítná tělíska a věnoval jsem jim zvláštní text.

 

Funkce štítné žlázy

• Štítná žláza je důležitá zejména tvorbou výše zmíněných hormonů, které mají komplexní vliv na metabolizmu organizmu – tyroxin a trijodtyronin. Hormony zrychlují energetický a látkový metabolizmus, zvyšují aktivitu, způsobují snížení tělesné hmotnosti, ovlivňují termoregulaci (zvyšují tělesnou teplotu), zrychlují srdeční činnost apod.

• Parafolikulární buňky štítné žlázy se podílí na metabolismu vápníku produkcí hormonu známého jako kalcitonin. Sekrece kalcitoninu je regulována zejména hladinou sérového vápníku, při jejím zvýšení se hormon více uvolňuje. Kalcitonin zejména tlumí aktivitu osteoklastů a tím snižuje odbourávání kostní hmoty. Kromě toho snižuje reabsorpci vápníku v tubulech ledviny a vápník je tak více vylučován do moči. Oba mechanizmy účinku vedou ke snižování sérové hladiny vápníku.

• Příštítná tělíska tvoří parathormon a jsou taktéž důležitá pro metabolizmus vápníku. Parathormon způsobuje zvyšování sérové hladiny vápníku. Více najdete v příslušném textu.

 

Regulace funkce štítné žlázy

Tvorba hormonů ŠŽ je řízena z centrálního nervového systému, přesněji řečeno z hypothalamu a hypofýzy. Při poklesu koncentrace těchto hormonů v krvi dochází v hypothalamu k uvolnění hormonu TRH (thyreoliberin) a ten způsobí uvolnění TSH (thyreotropní hormon) z hypofýzy. TSH působí na folikulární buňky díky tzv. TSH-receptoru a stimuluje tvorbu tyreoglobulinu a tím i hormonů T4 a T3.

V rámci regulační zpětné vazby pak zvýšené hladiny T4 a T3 inhibují uvolňování TRH a TSH.

 

Proč je to důležité?

• Štítná žláza je orientačně vyšetřitelná pohmatem. Ideální vyšetřovací metodou je nicméně ultrazvuk, který může být doplněn biopsií určitého ložiska tenkou jehlou (FNAB). Význam má i scintigrafie štítné žlázy k hodnocení aktivity její tkáně. Velký význam mají krevní odběry některých hormonů a autoprotilátek – zejména hladina T4, TSH, anti-TPO (protilátky proti tyreoperoxidáze), anti-Tg (protilátky proti tyreoglobulinu) a TRAK (protilátky proti TSH-receptoru).

• Struma je odborné označení pro zvětšení štítné žlázy. Jde o obecný termín, který může i nemusí souviset se změnou funkce štítné žlázy, a proto rozlišujeme strumu eufunkční, hypofunkční a hyperfunkční. Více najdete v textu o strumě.

• Hypotyreóza je stav typický nedostatkem hormonů štítné žlázy. Subklinická se nemusí projevovat, naopak těžké formy mohou člověka bez terapie usmrtit. Více informací najdete v příslušném textu.

• Hypertyreóza je stav vyvolaný nadbytkem hormonů štítné žlázy. Je méně častá než hypotyreóza, mívá výrazné klinické projevy a podobně jako hypotyreóza může bez léčby člověka usmrtit. Více informací je opět v příslušném textu.

• Záněty štítné žlázy jsou pestrou skupinou onemocnění, které velice často ovlivňují funkci štítné žlázy. Většinou jde o autoimunitní záněty, jako je například Hashimotova nemoc a Graves-Basedowova choroba. O dalších typech zánětů si můžete přečíst v příslušném textu.

• Uzly štítné žlázy jsou ložiska ve tkáni štítné žlázy, která mohou i nemusí mít klinický význam. Význam mají zejména tehdy, když způsobí nadprodukci hormonů štítné žlázy. Více o jejich problematice najdete zde.

• Nádory štítné žlázy mohou být zhoubné i nezhoubné. Nezhoubné bývají adenomy, které často produkují zvýšené koncentrace hormonů. Zhoubným nádorům štítné žlázy jsem věnoval zvláštní text.

• Operace štítné žlázy jsou rizikové stran narušení funkce hlasivek v důsledku poškození nervus laryngeus recurrens.

• Problematika příštítných tělísek je zpracována ve vlastním textu.