Svaly oka jsou o něco složitější problematikou, než by se mohlo zdát. Patří sem totiž svaly hýbající oční koulí, svaly ovládající čočku a šíři zornice a svaly očního víčka.
Svaly hýbající oční koulí
Jde celkem o šest příčně pruhovaných svalů, které se upínají na oční kouli a při své kontrakci s ní hýbají. Označujeme je tedy jako okohybné svaly. Čtyři z nich jsou přímé a dva šikmé. Kromě dvou jsou všechny inervovány III. hlavovým nervem (nervus oculomotorius):
-
musculus rectus superior - nahoře, inervace nervus oculomotorius (III)
-
musculus rectus inferior - dole, inervace nervus oculomotorius (III)
-
musculus rectus medialis - mediálně, inervace nervus oculomotorius (III)
-
musculus rectus lateralis - laterálně, inervace nervus abducens (VI)
-
musculus obliquus superior - horní laterální část oka, inervace nervus trochlearis (IV)
-
musculus obliquus inferior - dolní laterální část oka, inervace nervus oculomotorius (III)
Schéma - okohybné svaly pravého oka zepředu
Schéma - okohybné svaly levého oka z boku
Svaly ovládající zornici a čočku
Jedná se o tři hladké svaly neovládané naší vůlí. Svou aktivitou mění šíři čočky, což umožňuje zaostřování (akomodace) a šíři zornice (zúžení zornice - mióza, rozšíření zornice - mydriáza):
-
musculus dilator pupillae – Je opět uvnitř duhovky, je ovládán sympatikem z krčních paravertebrálních ganglií truncus sympathicus a rozšiřuje otvor zornice (mydriáza).
-
musculus sphincter pupillae – Je opět uvnitř duhovky, je ovládán parasympatikem přicházejícím z ganglion ciliare a zužuje otvor zornice (mióza).
-
musculus ciliaris – Je uvnitř řasnatého tělesa, je ovládán parasympatikem přicházejícím z ganglion ciliare, mění tvar čočky a při kontrakci umožňuje zaostření (akomodace) do blízka.
Svaly očního víčka
V očním víčku jsou dva důležité příčně pruhované svaly:
-
musculus levator palpebrae superioris - Zvedá horní víčko a tím otevírá oko, inervace nervus oculomotorius (III)
-
musculus orbicularis oculi – Jde o kruhovitý sval víčka i oblasti kolem oka, pomáhá pevně zavřít oko, inervace je z nervus facialis (VII).
Proč je to důležité?
-
Poruchy okohybných svalů se ztrátou synergie obou očí obvykle projeví dvojitým viděním (diplopie) a šilháním (strabismus). Příčinou bývá poškození příslušných hlavových nervů, případně onemocnění vlastních svalů (např. myasthenia gravis). Více najdete v příslušném textu věnovaném diplopii.
-
Mióza (zúžení zornice) vzniká činností musculus sphincter pupillae v reakci na osvit oka, při podání některých léčiv a návykových látek (typicky opiáty) a při vyřazení sympatiku. Více najdete v příslušném textu.
-
Mydriáza (rozšíření zornice) vzniká činností musculus dilator pupillae v reakci na tmu, při podání některých léčiv a návykových látek (např. marihuana, kokain) a při vyřazení parasympatiku. Více najdete v příslušném textu.
-
Při poruše funkce musculus orbicularis oculi ztratí člověk schopnost pevně zavřít oční víčko. Typicky k tomu dochází při ochrnutí nervus facialis. Při nedovírání víčka dochází k vysychání povrchu oka, což může vést k trvalému poškození rohovky a tím i zraku. Více najdete v příslušném textu.