Synkopa je specifický podtyp poruchy vědomí. Je typická náhlým vznikem a obvykle i rychlou samovolnou úpravou. Postižený člověk náhle ztrácí vědomí a rychle se zase probírá. U mladých lidí může jít o prakticky neškodnou záležitost, ale u starších jedinců mohou být opakované synkopy známkou potenciálně závažných onemocnění srdce.
Příčiny: Synkopy můžeme rozdělit na několik skupin, přičemž nejznámější jsou synkopy vazovagální a srdeční (kardiální).
1. Vazovagální synkopa – Vazovagální (též vasovagální) synkopa je způsobena náhlým a krátkým podrážděním parasympatiku, který ovládá srdeční akci a průsvit krevních cév. Pokud se cévy rozšíří, srdeční akce zpomalí (nebo oboje najednou), může dojít k dočasnému odkrvení mozku a to vede ke kolapsu. K podobnému podráždění parasympatiku může dojít vlivem bolesti, náhlého strachu, při pohledu na krev a tak podobně. Proto se tak často objevují synkopy při aplikaci injekce, odběru krve apod. Kromě toho se může synkopa objevit těsně po močení (postmikční synkopa), po stolici, po jídle, při silném kašli a tak podobně. Pokud se synkopa objevuje u daného člověka v určité konkrétní situaci, hovoříme o situační synkopě.
Specifickým podtypem vasovagální synkopy je tzv. syndrom karotického sinu. Jde o podráždění karotického sinu, což je rozšíření začátku vnitřní krkavice. Karotický sinus má v sobě řadu tlakových receptorů (baroreceptory) a umí dosti účinně měnit hodnoty krevního tlaku. Podráždění tohoto místa s následným prudkým poklesem krevního tlaku může vzniknout například vlivem těsného límečku košile a těsně utažené kravaty.
2. Ortostatická synkopa – Objevuje se spíše u seniorů. Pokud člověk příliš rychle vstane, nemusí jeho cévní regulační mechanizmy zareagovat dostatečně rychle (cévy v těle by se měly poněkud zúžit) a dočasně se mu odkrví mozek. To se může projevit motáním hlavy a někdy dokonce krátkodobým bezvědomím. Ke vzniku této ortostatické synkopy mají někteří lidé od přírody větší náchylnost a její riziko roste při dehydrataci a při užívání léků na vysoký tlak.
3. Srdeční synkopy – Kardiální synkopa se objeví tehdy, pokud vlivem onemocnění srdce dojde ke krátkodobému narušení toku krve do mozku. Může jít o důsledek některých arytmií (především bradykardie, ale může jít i o poruchy rytmu s rychlou frekvencí). Kromě toho se mohou kardiální synkopy objevit u některých chlopenních vad (typicky jde o závažnější případy zúžení aortální chlopně), nebo v rámci akutního infarktu.
4. Jiné příčiny – Jako synkopa se může někdy projevit i jiná forma poruchy vědomí (viz příslušný text). Z této skupiny je jistě vhodné zmínit různé psychikou vyvolané krátkodobé poruchy vědomí.
Diagnostika: Při vyšetřování člověka, který prodělal jednu nebo více synkop je jako vždy důležitá anamnéza (rychlost vzniku synkopy, doba trvání, stav po probrání se, jiné doprovodné potíže a okolnosti apod.) a fyzikální vyšetření včetně změření krevního tlaku, pulzu a poslechu srdce k vyloučení přítomnosti srdečního šelestu. Mělo by být provedeno EKG k vyloučení přítomnosti některých poruch srdečního rytmu. Musíme však brát v potaz, že se nějaká porucha rytmu objevuje u daného člověka pouze na krátkou dobu a klasické EKG ji v takovém případě nemusí zachytit. V takovém případě je vhodný EKG holter. Při potvrzování nekardiální synkopy se provádí test na nakloněné rovině, který má za cíl hodnotit reakci regulačních mechanismů organizmu daného člověka na rychlou změnu polohy.
Léčba: Léčba závisí na tom, čím je synkopa způsobena. U vasovagálních synkop je důležité vyhýbat se situacím, které u daného pacienta fungují jako spouštěče. U ortostatických synkop lze jako prevenci doporučit dostatek tekutin a opatrnou pomalou vertikalizaci, tj. pomalé zvedání z polohy vleže do sedu a pomalé vstávání. U některých pacientů byl s úspěchem nasazeny syntetické mineralokortikoidy, které zvyšují krevní tlak a objem tekutiny v cévách. U srdečních synkop je nutné řešit vyvolávající příčinu. U poruch rytmu lze například implantovat kardiostimulátor, u zúžené aortální chlopně se provádí TAVI nebo klasický kardiochirurgický zákrok.
