14. Hypnotika + neuroleptika
Hypnotika
Patří mezi často předepisované léky. Historicky se využívaly barbituráty, v dnešní době předepisujeme zejména benzodiazepiny (krátký, středně dlouhý a dlouhý účinek) a novější nebenzodiazepinová hypnotika (zolpidem, zopiclon). Všechny léky této skupiny jsou více či méně návykové, hodí se spíše pro krátkodobé užívání a neměly by být užívány dlouhodobě. Z nežádoucích účinků lze jmenovat spavost, únavu, dezorientaci, zmatenost a zmíněný vznik návyku.
Benzodiazepiny dle poločasu účinku:
a) krátce působící – oxazepam, midazolam
b) středně dlouho působící - alprazolam
c) dlouho působící - diazepam
Benzodiazepiny by neměly být podávány u seniorů, pouze při akutní úzkosti lze zvážit relativně krátkodobě působících oxazepam. Výhodou benzodiazepinů je existence antidota (flumazenil). Benzodiazepiny lze i několik dnů po užití detekovat v moči.
- Píšu to i jinde, ale zdůrazním to i zde - BZD, zolpidem a zopiclon jsou potenciálně dost nebezpečné léky se silnou návykovostí. S jejich předepisováním musí být člověk opatrný, nehodí se k pravidelnému užívání, pacient by měl být o jejich návykovosti vždy poučen a v žádném případě by tyto léky neměly být posílány eReceptem neznámým pacientům a na neznámá telefonní čísla.
Neuroleptika (antipsychotika)
Jedná se o pestrou skupinu léků, které se podávají jedincům při akutním neklidu, nebo nemocným s chronickými psychiatrickými chorobami projevujícími se psychotickými příznaky. V naší reálné praxi ovšem tato léčiva patří spíše do rukou psychiatrů než praktických lékařů. Antipsychotika mají dvě základní generace:
I. generace (typická neuroleptika) – Blokují silně receptory pro dopamin, méně i pro noradrenalin, acetylcholin, serotonin a histamin. Mají silnější tlumivý účinek, hodí se spíše pro akutní stavy, někdy způsobují ortostatickou hypotenzi a těžké extrapyramidové příznaky. Příkladem je chlorprothixen, haloperidol a melperon (Buronil). Chlorprothixen lze v malých dávkách podávat u seniorů při nespavosti, haloperidol se v praxi podává u jedinců s příznaky akutního neklidu, melperon je výborný zejména v prevenci jejich vzniku. Haloperidol má i antiemetické účinky (např. při terapii opioidy).
Typická neuroleptika mají silný antidopaminergní efekt a neměla by být podávána pacientům s Parkinsonovou chorobou!
II. generace (atypická neuroleptika) - Jsou vhodná pro chronické užívání, klesá riziko extrapyramidových nežádoucích účinků. Blokují různé receptory, je však méně silné blokování dopaminových receptorů.
Příklady:
Agonisté serotoninových a dopaminových receptorů - risperidon
Multireceptoroví agonisté - klozapin, quetiapin
Většina neuroleptik může prodloužit QT interval a terapie by měla být ukončena při QTc nad 500 ms.
Při léčbě neuroleptiky může vzniknout maligní neuroleptický syndrom, je vzácný a projevuje se extrapyramidovými příznaky, těžkou rigiditou a hypertermií s rizikem rabdomyolýzy a multiorgánového selhání.