25. Systémová a lokální léčba ATB popř. kortikoidy v ORL oblasti
1. Antibiotika
Tonsilitidy
Lékem volby jefenoxymetylpenicilin1,5 mil IU á 6 hod na 10 dnů. Při alergii na PNC je možný cefuroxim 500 mg tbl á 12 hod na 7-10 dnů, nebo klarithromycin 500 mg tbl á 12 hod na 7-10 dnů. U recidivujících angín je možno aplikovat depotní formu PNC (např. Retarpen).
Bakteriální sinusitida
Obvykle se podává aminopenicilin (Duomox 1 g á 8 hod na 7 dnů), při podezření na hemofilovou infekci amoxicilin + klavulanát (Amoksiklav 1 g á 8 hod na 7 dnů).
Bakteriální otitis externa
Podává se například ciprofloxacin (Ciloxan kapky 3-4 gtt 2-4x denně do ucha), někdy v kombinaci s kortikosteroidem (Infalin Duo kapky 4-6 gtt 4x denně do ucha)
Bakteriální otitis media
Při podání antibiotik je první volbou amoxicilin 1 g á 8 hod na 7 dnů.
2. Kortikosteroidy
Infekční mononukleóza – Při zvětšení tonsil je indikováno krátkodobé podání kortikosteroidů (Solu-Medrol 40mg 1-2x denně i.v. na 2-3 dny).
Intranasální topické kortikosteroidy – Lze je využít v terapii protrahované akutní rhinitidy, ale nejvíce se aplikují u chronické rhinosinusitidy, obzvláště je-li spojena se vznikem nosních polypů. Kortikosteroidy protizánětlivě a vyvolávají dekongesci. Nevýhodou je pomalý nástup účinku (cca 2 týdny při pravidelné aplikaci!). Mezi relativně časté nežádoucí účinky patří vysychání a atrofie sliznice a epistaxe.
Ideální je podávání steroidů s minimální systémovou dostupností, aby se vyloučilo riziko jejich nežádoucích projevů včetně rizika Addisonské krize po jejich vysazení. Nejmenší biologickou dostupnost má flutikason (Avamys 1-2 dávky 1x denně) a mometason (Mommox 1-2 dávky 1x denně).
Intranasální steroidy nemají být podávány při mykotické infekci dutiny nosní, u pacient s AIDS s oportunními infekcemi a u atrofické rhinitidy.
