Trombóza kavernózního splavu je relativně vzácný, ale značně problematický a nebezpečný stav. Kavernózní splav (kavernózní sinus - sinus cavernosus) je prostor v hloubce lebeční spodiny, který patří do systému mozkových žilních splavů, a kterým protéká odkysličená žilní krev z mozku směrem k srdci. Trombóza znamená vznik krevní sraženiny v tomto místě.
Příčina
Krevní sraženina v kavernózním splavu vzniká často na podkladě infekce, která se do splavu dostane z okolních tkání. A protože splav je velmi blízko obličejové části lebky, jde velmi často o neléčené hnisavé kožní infekce, jako je furunkl nebo karbunkl. Riziko se zvyšuje, když si člověk snaží vypustit nahromaděný hnis a infekční ložisko si snaží vymačkávat. Kromě těchto kožních infekcí se mohou bakterie dostat do splavu z neléčené hnisavé infekce zubu, zánětu dutin nebo infekce středního ucha. Vyšší riziko trombózy kavernózního splavu je obecně u lidí s vyšší krevní srážlivostí, zvláště když se jejich prosrážlivé faktory zkombinují (například dívky kuřačky s Leidenskou mutací užívající současně hormonální antikoncepci).
Projevy
U nemocného se většinou objeví otok tváře na postižené straně, bolest hlavy a někdy i vypoulení oka. Kromě toho mohou být přítomny neurologické projevy vycházející z postižení blízko probíhajících hlavových nervů – poruchy zraku, pokles víčka a poruchy citlivosti tváře na postižené straně. U infekce hrozí její rozšíření ze splavu na mozek se vznikem zánětu mozkových blan nebo zánětu mozku.
Diagnostika
Diagnóza je většinou potvrzena zobrazovacím vyšetřením (CT vyšetření hlavy), po nálezu je vhodné odebrat tzv. hemokultury ke kultivačnímu vyšetření, které může prokázat přítomnost bakterií v krvi.
Léčba
Vzhledem k časté infekční příčině vzniku trombózy splavu se většinou podávají nitrožilní antibiotika ve vyšších dávkách. Terapie antibiotiky musí být dlouhodobá. Jako doplnění terapie se někdy podávají léky na ředění krve, které usnadňují rozpuštění sraženiny.
Zdroje
https://www.webmd.com
https://emedicine.medscape.com
