Tuková tkáň se na první pohled nemusí zdát příliš vábným tématem. Ostatně snahou podstatné části populace v rozvinutém světě je se této tkáně co nejefektivněji zbavit. Ve skutečnosti je tuková tkáň dosti zajímavá a zjistilo se, že je endokrinně velice aktivní. U zdravého dospělého člověka by tuková tkáň měla tvořit 20-25% hmotnosti těla.
Hned v úvodu je vhodné zmínit, že existují dva základní typy tukové tkáně – hnědá tuková tkáň a bílá tuková tkáň. Hnědou tukovou tkáň nalézáme zejména u zvířat a u lidského novorozence, zatímco u dospělých lidí je přítomna prakticky jen bílá tuková tkáň. A aby to bylo ještě o něco složitější, tak nově se začalo mluvit i o tzv. béžové tukové tkáni, což je specifický podtyp hnědé tukové tkáně.
Z hlediska dospělého člověka má význam ještě jedno rozdělení tukové tkáně na podkožní tuk a viscerální tuk. Podkožní tuk se nachází pod kůží a viscerální tuk obaluje vnitřní orgány.
Stavba tukové tkáně
Tuková tkáň se skládá zejména z tukových buněk, kterým se říká adipocyty. Kromě nich jsou v tukové tkáni přítomny fibroblasty, makrofágy a pojivo. Tuková tkáň je bohatě prokrvená a obsahuje řadu nervových zakončení. Adipocyt je specializovaná buňka, která uvnitř obsahuje cholesterol v podobě esterů cholesterolu a tuk v podobě triacylglycerolů. Adipocyt je schopen produkovat řadu hormonů a cytokinů.
Stavba adipocytu se poněkud liší podle jednotlivých typů:
- bílý adipocyt – obsahuje jednu velkou tukovou kapku, která vytlačuje jádro k okraji buňky
- hnědý adipocyt – obsahuje mnoho malých tukových kapének a má velké množství mitochondrií
- béžový adipocyt – je podobný „hnědému“ adipocytu, béžové adipocyty jsou roztroušeny v bílé tukové tkáni
Schéma - základní rozdíly mezi bílými a hnědými adipocyty
Sloučeniny produkované tukovou tkání
Tuková tkáň dokáže produkovat poměrně velké množství sloučenin, z těch hlavních je vhodné jmenovat leptin, adiponektin, resistin, TNF-alfa, inteleukin-6 a estrogeny.
- Leptin – Leptin je důležitý hormon, který dlouhodobě ovlivňuje mozek ve smyslu snížení chuti k jídlu a kromě toho dosti složitými mechanizmy ovlivňuje organizmus ve smyslu zvýšení energetického výdeje. Zvětšení objemu tukové tkáně znamená zvýšenou tvorbu leptinu a tím tlumí tendenci k dalšímu příjmu potravy. Naopak redukce množství tukové tkáně vede k útlumu tvorby leptinu. U řady obézních lidí je nicméně hladina leptinu vysoká a přesto u nich nedochází k útlumu příjmu potravy – předpokládá se u nich vznik rezistence vůči leptinu.
- Adiponektin – Adiponektin má taktéž komplexní vliv na metabolizmus, zvyšuje senzitivitu tkání vůči inzulinu, má protizánětlivé účinky a stimuluje spotřebu glukózy ve svalech a blokuje tvorbu glukózy v játrech. Na rozdíl od leptinu je u obézních lidí s nadbytkem tukové tkáně pozorována nízká koncentrace adiponektinu.
- Rezistin - Jde o hormon, který ovlivňuje citlivost tkání vůči inzulinu, působí prozánětlivě a předpokládá se u něj podíl na vzniku inzulinové rezistence.
- TNF-alfa - Jde o významný cytokin, který má výrazný prozánětlivý účinek.
- Interleukin-6 (IL-6) - Jde o sloučeninu s prozánětlivým působením, která aktivuje imunitní systém. Podle teorií může při obezitě zvýšená tvorba IL-6 tukovou tkání napomáhat vzniku inzulinové rezistence.
- Estrogeny - Tukové buňky jsou schopné syntetizovat ženské pohlavní hormony, estrogeny. U žen po menopauze se tuková tkáň stává velmi důležitým zdrojem těchto hormonů.
Funkce tukové tkáně
- Zásobní a energetická funkce – Jde o hlavní funkci tukové tkáně. Adipocyty ukládají energeticky bohaté triacylglyceroly (triglyceridy), které jsou v případě energetické potřeby schopny mobilizovat. Více o této problematice najdete v textu o metabolizmu lipidů. Kromě toho jsou v adipocytech uloženy estery cholesterolu, z nichž může být cholesterol (jakožto důležitá stavební sloučenina) mobilizován. Triacylglyceroly jsou štěpeny za vzniku volných mastných kyselin, které se tak mohou distribuovat po organizmu.
- Termoregulační funkce – Tuková tkáň má poměrně dobré izolační vlastnosti a chrání tak tkáně a orgány lidského těla před změnami teploty. Hnědé adipocyty mají kromě toho díky vysokému podílu mitochondrií schopnost vytvářet tepelnou energii (termogeneze).
- Mechanická ochrana – Tuková tkáň v okolí orgánů do určité míry poskytuje ochranu proti jejich mechanickému poškození.
- Hormonální regulace – Tuková tkáň se díky produkci řady hormonů (např. výše zmíněný leptin a adiponektin) podílí na regulaci látkového a energetického metabolizmu organizmu.
- Imunitní funkce – Tuková tkáň se do určité míry podílí na imunitních reakcích organizmu. Činí tak díky řadě látek, které produkuje (např. výše zmíněný TNF-alfa a interleukin-6). Tyto účinky ovšem nejsou příliš pozitivní, protože navozují v organizmu sice velmi slabý, ale chronicky působící prozánětlivý stav.
Proč je to důležité?
- Hlavním a častým problémem je nadbytek bílé tukové tkáně u obezity. Nejrizikovější je tuk uložený abdominálně a viscerální tuk v okolí břišních orgánů. Zvýšený objem tukové tkáně vede k poklesu adiponektinu a naopak dochází ke zvýšené produkci prozánětlivých působků a k uvolňování volných mastných kyselin do krevního oběhu. Je sice zvýšena i hladina pozitivně působícího leptinu, ale organizmus vůči leptinu ztrácí citlivost. Všechny tyto faktory se pak podílí na rozvoji inzulinové rezistence s rizikem rozvoje metabolického syndromu a diabetu 2. typu.
- Lipom je častý nezhoubný tumor, který má původ v tukové tkáni. Mívá podobu měkké rezistence, běžně se vyskytuje pod kůží, ale může vznikat i ve vnitřních orgánů. Více o lipomech najdete v příslušném textu.
- Tuková embolie je stav, při kterém se tuk z tukové tkáně dostane do cév a ucpe je. Může se objevit zejména u některých větších poranění. Více najdete v příslušném textu.
- Lipodystrofie jsou skupinou chorob tukové tkáně, u kterých je narušený její metabolizmus, nebo rozložení. Více o nich najdete v příslušném textu.
- Madelungova choroba je vzácné onemocnění tukové tkáně, kdy se tuk začne abnormálně hodně ukládat v oblasti krku, hlavy a horního hrudníku. Více najdete v příslušném textu.