4. Poranění břicha a pánve
Nitrobřišní poranění mají vysokou mortalitu. Mohou se vyskytovat samostatně, nebo jsou spolu s dalšími zraněními součásti polytraumat. Základní rozdělení je na penetrující a tupá zranění dutiny břišní.
- Tupá poranění – Tvoří přes 80% zranění břicha. Mechanizmem poškození je plošně působící síla způsobující kompresi orgánů dutiny břišní s následnou decelerací. Méně závažné formy způsobují pouze kontuzi orgánů, závažnější formy mohou způsobit rupturu parenchymových orgánů se vznikem hemoperitonea a hemoragického šoku, nebo perforaci dutých orgánů s rozvojem bakteriální peritonitidy. Poranění pankreatu může způsobit ataku akutní pankreatitidy.
- Penetrující poranění – Mechanizmem je střelné nebo bodné zranění a důsledkem může opět být krvácení z parenchymatózního orgánu, nebo peritonitida při perforaci trávicí trubice.
Diagnostika: Základem diagnostiky je přesné anamnestické zjištění času a přesného charakteru zranění, subjektivních obtíží a následně fyzikální vyšetření (pohled, palpace k vyloučení peritoneálního dráždění, TK, puls) doplněného krevními náběry. Ze zobrazovacích metod je nutné provést RTG břicha (pneumoperitoneum), ultrazvuk (hemoperitoneum) a v případě podezření na těžší poškození CT vyšetření.
Terapie: Základem terapie je zajištění žilního vstupu a podání krystaloidů v případě podezření na významnou hypovolemii při ztrátě tekutin. V případě poruchy základních životních funkcí je nutné zajistit dýchací cesty a zajistit ventilaci, dále je nutné fixovat zlomeniny a zastavit krvácení. V případě penetrace břišní stěny je nutné tato místa sterilně krýt. Při hemodynamické nestabilitě a u penetrujících poranění je indikována časná laparotomie.
Pozn. 1: Cizí tělesa penetrující břišní nevytahujeme, ale pouze sterilně kryjeme.
Pozn. 2: Specifickým problémem je poranění sleziny, které může způsobit jednodobé příznaky nebo opožděné dvojdobé příznaky s rupturou primárně vzniklého subkapsulárního hematomu. Je-li to možné, je u poranění sleziny snaha o konzervativní postup, definitivním řešením je operační splenektomie. Existují i zákroky zachovávající slezinu (parciální resekce, speciální tkáňová lepidla apod.).
