5. Poranění končetin - fraktury, distorze, luxace
Poranění končetin se velmi často vyskytuje izolovaně, ale bývá i součástí složitějších polytraumat. Při vlastním hodnocení poranění bychom měli odlišit poranění kůže a hlubších měkkých tkání, kostí a kloubů. Speciálním podtypem je ztrátové poranění (amputace). Všechny typy poranění mohou být navíc spojeny s narušením krevních cév a nervů. Nutná je spolupráce praktického lékaře se specialisty (chirurgie, ortopedie, traumatologie, radiodiagnostika, rehabilitace).
Zranění měkkých tkání
a) Uzavřená – Nebývá přítomno zevní krvácení, dochází ke zhmoždění měkkých tkání, při otoku je riziko kompartment syndromu.
b) Otevřená – Patří sem bodné, tržné a řezné rány, většinou je spojeno s krvácením. Nutná je zástava krvácení, sterilní krytí rány a chirurgické ošetření. V případě větších cizích těles v ráně je sami neextrahujeme.
Zranění kostí
a) Kontuze - „naražení“, bolestivé, bez RTG nálezu
b) Fraktura – uzavřená x otevřená, částečná x úplná, nedislokovaná x dislokovaná, jednoúlomková x víceúlomková, zasahující kloub x nezasahující kloub
Základními známkami uzavřené fraktury jsou silná bolest v místě zlomeniny, otok tkání, hematom a neschopnost zatížení dané končetiny. Deformace tvaru končetiny hovoří pro dislokaci úlomků zlomeniny.
Zranění kloubů
a) Distorze („podvrtnutí“) – Dochází k poranění měkkých tkání kloubu s dočasnou ztrátou dotyku kloubních ploch. Projevuje se bolestivostí a otokem kloubu, v podkoží se vytváří hematomy. Základem je odlehčení kloubu a chlazení.
b) Luxace („vykloubení“) - Dochází k poranění měkkých tkání kloubu s trvající ztrátou dotyku kloubních ploch. Projevuje se bolestivostí a otokem kloubu, funkce kloubu je vážně narušena nebo zcela vyřazena. Končetina může být v nepřirozeném postavení, pokusy o pohyb jsou extrémně bolestivé. Nutná je repozice specialistou.
Amputace
Amputace, neboli ztrátové poranění končetiny, je ztráta části končetiny včetně kosti, nervového a cévního zásobení. Vyžaduje působení větší síly, nejčastěji se týká prstů na horní končetině. Při zajištění amputátu je šance na úspěšné chirurgické řešení.
Terapie: Terapie úrazů končetin závisí na přesném charakteru poranění a přítomných komplikacích.
Uzavřené rány – Základem je chlazení a podávání analgetik. Kompartment syndrom se musí řešit urgentním operačním zákrokem (fasciotomie).
Otevřené rány – Drobné stačí dezinfikovat a sterilně krýt, rozsáhlejší musí být chirurgicky ošetřeny a poté zašity.
První pomoc u zlomenin – Končetinu imobilizovat a zafixovat v nebolestivé poloze, úlomky kostí čnějící z rány nezasouvat dovnitř, krvácení zastavit tlakovým obvazem.
Některé častější případy poranění kloubů a kostí řešené neoperativně:
a) Nedislokovaná fraktura klavikuly – Dessaultův obvaz na 4 týdny, poté rehabilitace, plná zátěž za 10-12 týdnů po úraze
b) Luxace ramenního kloubu – repozice, Dessaultův obvaz na 2 týdny, šátkový závěs na 2 týdny s rehabilitací, plná zátěž za 6-8 týdnů po úrazu
c) Nedislokovaná fraktura proximálního humeru – Dessaultův obvaz na 2-3 týdny, pak šátkový závěs na 2 týdny, průběžná rehabilitace, plná zátěž 6-8 týdnů po úraze
d) Distorze loketního kloubu – sádrová dlaha na 1-2 týdny, bandáž, pak šátkový závěs na 7-10 dnů, plná zátěž za 2-3 týdny po úraze
e) Distorze hlezenného kloubu - sádrová imobilizace dle rozsahu na 3 – 5 týdnů, poté rehabilitace, plná zátěž 10–12 týdnů po úrazu
