Uveitida je odborné označení pro oční zánět postihující vrstvu oční koule známou jako živnatka (uvea). Uvea v oku vytváří tři poměrně rozdílné části - bohatě prokrvenou střední vrstvu stěny oka (choroidea), řasnaté tělísko (corpus ciliare) a duhovku (iris). Každá z těchto tří částí může být zánětem postižena. Je-li zánětem postižena duhovka, hovoříme o iritidě, při současném postižení řasnatého tělíska se používá termín iridocyklitida. Tyto typy uveitid jsou nejčastější.
Příčiny: Uveitidy mohou být infekční i neinfekční. Častější jsou ty neinfekční, které mohou doprovázet řadu autoimunitních nemocí (např. revmatoidní artritida, systémový lupus, psoriáza, sarkoidóza, Behcetova nemoc a mnohé další). Infekční záněty mohou být virové (např. herpes zoster), bakteriální (např. brucelóza), plísňové a parazitární (prvoci u histoplazmózy a toxoplazmózy).
Projevy: Projevy akutního zánětu zahrnují bolest oka, zarudnutí oka, nadměrnou citlivost na osvit a rozmazané vidění. Bolest se obvykle zhoršuje při osvitu oka a při pokusu o zaostření. Při postižení zadního segmentu oka se mohou objevit zákalky ve sklivci. Zánět může poškodit řadu očních struktur a způsobit komplikace včetně rozvoje šedého zákalu, zeleného zákalu a trvalé poruchy zraku.
Diagnostika: V případě podezření na uveitidu by měl být člověk vyšetřen očním lékařem, který diagnózu potvrdí a případně po zjištění příčiny nasadí odpovídající terapii. Kromě potvrzení diagnózy by se následně u daného člověka mělo pátrat anamnesticky a případně odběrem autoprotilátek po autoimunitních onemocněních.
Léčba: Terapie uveitidy závisí na vyvolávající příčině. Imunitou podmíněné neinfekční záněty mohou být léčitelné pomocí lokálně podávaných kortikoidů a případně i silnějších imunosupresiv. Pomocným lékem akutní uveitidy bývají sloučeniny rozšiřující zornici ve formě kapek, protože rozšíření zornice a zúžení duhovky ulevuje při akutních obtížích. Infekční choroby se léčí podle vyvolávajícího činitele pomocí antibiotik, případně antivirotik, nebo antimykotik. Tato léčiva jsou často podávána lokálně v podobě kapek a mastí.
