Varolův most („pons Varoli“, též jenom „pons“) je s trochou humoru označován jako nejkratší most na světě. Jde o součást mozku, přesněji řečeno součást mozkového kmene. Pod Varolovým mostem se nachází prodloužená mícha a nad ním je střední mozek (mesencafalon). Vzadu za Varolovým mostem je čtvrtá mozková komora a za ní mozeček, který je s Varolovým mostem spojen pomocí tzv. pedunkulů. Vertikálně po přední části Varolova mostu směřuje vzhůru arteria basilaris.
Pozn.: Zadní část pontu tvoří spodinu čtvrté komory mozkové. Tato spodina má víceméně tvar kosočtverce a označujeme ji jako fossa rhomboidea.
Funkce Varolova mostu
Hlavní funkce Varolova mostu (pontu) je propojení ostatních částí centrálního nervového systému. Kromě toho jsou zde přítomna jádra některých hlavových nervů:
-
nervus vestibulocochlearis (VIII) – vede informace sluchového smyslu a informace o poloze a pohybech hlavy v prostoru
-
nervus facialis (VII) – ovládá zejména mimické svaly
-
nervus abducens (VI) – ovládá sval pohybující s oční koulí laterálně
-
nervus trigeminus (V) – vede senzitivní informace z obličejové části lebky a má i řadu dalších funkcí
A aby toho nebylo málo, jsou v pontu uložena i další jádra z šedé hmoty. Jde například o jádra retikulární formace. Ta má celou řadu funkcí, přičemž důležité je zejména dechové centrum, které řídí dýchání. Při poškození tohoto centra dochází k zástavě dechu a ke smrti. Kromě toho je zde vasomotorické centrum regulující tělesnou teplotu a krevní tlak, centra zajišťující bdění a centra zajišťující další mimovolní reflexní děje, jako je například kašel, kýchání a zvracení.
Cévní zásobení Varolova mostu
Pons je tepennou krví zásoben zejména větvemi arteria basilaris a větvemi pravé i levé arteria vertebralis.
Proč je to důležité?
-
V oblasti pontu se – jak je vidno – nachází celá řada struktur a nervových drah. Při větším poškození pontu má nicméně hlavní význam přítomnost dechového centra, jehož vyřazení vede ke smrti.
-
Při poškození přední části Varolova mostu může sice člověk přežít, ale je u něj vysoké riziko vzniku locked-in syndromu.
