Vejcovod (tuba uterina, salpinx) je párový trubicovitý orgán, která je součástí ženské pohlavní soustavy. Vejcovod je jedním koncem napojen na dělohu a jeho druhý konec volně ústí do dutiny břišní v těsné blízkosti stranově příslušného vaječníku.
Na vejcovodu rozlišujeme tyto části – intramurální část, isthmus, ampulla a infundibulum. Směrem od dělohy se nachází v tomto pořadí: První je krátká intramurální část nacházející se ve stěně dělohy. Následuje zúžený isthmus, poté delší širší ampulla a na konci je trychtýřovitě rozšířené infundibulum, z nějž o obvodu vybíhají tzv. fimbrie (slizniční výběžky vypadající jako tenké třásně).
Schéma - jednotlivé části vejcovodu
Stavba stěny vejcovodu
Vejcovod se stavbou své stěny výrazně neodlišuje od ostatních dutých orgánů. Nejblíže do dutiny vejcovodu je situována sliznice, na jejímž povrchu je jednovrstevný cylindrický epitel. Některé buňky epitelu jsou vybaveny řasinkami. Pod epitelem je vazivová lamina propria, pak je přítomna svalová vrstva tvořená hladkou svalovinou a na povrchu je tenká seróza (peritoneum).
Přehled vrstev stěny:
-
Sliznice
-
Epitel – jednovrstevný cylindrický, některé buňky s řasinkami
-
Lamina propria - vazivo
-
-
Tunica muscularis – hladká svalovina
-
Seróza - peritoneum
Funkce vejcovodu
Vejcovod má v podstatě jedinou funkci – ve fertilním období ženy pravidelně transportovat vyzrálé uvolněné vajíčko z vaječníku směrem k děloze a tomu napomáhá Kromě toho je vejcovod místem, kde nejčastěji dochází k oplodnění vajíčka. Co je ale důležité – oplozené vajíčko se za normálních okolností uvnitř vejcovodu neuhnízdí (viz mimoděložní těhotenství níže)!
Cévní zásobení vejcovodu
Tepenná krev je do vejcovodu přiváděna zejména párovou arteria uterina, která je větví stranově příslušné arteria iliaca interna. Část krve přitéká i větvemi z párové arteria ovarica, což je přímá větev aorty. Žilní krev částečně odtéká do vena iliaca interna a částečně cestou plexus pampiniformis do vena ovarica.
Proč je to důležité?
-
Vejcovod je orgán, jehož patologie jsou vyšetřitelné zejména zobrazovacími metodami, z nichž nejdostupnější je ultrazvuk. Speciální vyšetřovací metodou je hysterosalpingografie, při které se hodnotí průtok kontrastní látkou vejcovody.
-
Záněty vejcovodu (salpingitidy) jsou většinou infekční záněty, které mohou být manifestací sexuálně přenosných onemocnění. Při trvalém narušení struktury vejcovodů zánětem (např. pozánětlivé striktury) může být narušena plodnost ženy a roste riziko mimoděložního těhotenství. Více informací najdete v příslušném textu.
-
Tumory vejcovodu jsou vzácné, většinou jde o adenokarcinomy. Více informací najdete v příslušném textu.
-
Mimoděložní těhotenství je specifickou problematikou týkající se vejcovodu, protože zde vzniká nejčastěji (tubární forma mimoděložního těhotenství). Podstatou je uhnízdění a vývoj oplozeného vajíčka ve vejcovodu, který nicméně není pro vývoj lidského plodu určen. Více najdete v příslušném textu.
