Zeffix je lék, který se dříve velmi často užíval v hepatologii. Jeho účinnou složkou je sloučenina lamivudin.
Princip: Lamivudin se po vstřebání do organizmu dostává do buněk a přeměňuje se v nich na lamivudin-trifosfát. Tato látka dokáže blokovat virový enzym známý jako reverzní transkriptázu. Díky tomu dochází k tlumení nitrobuněčného množení některých virů, například viru hepatitidy B. Dodejme, že lamivudin není schopný virus hepatitidy B kompletně odstranit z organizmu.
Využití: Zeffix se využíval v léčbě některých forem chronické žloutenky typu B. Přípravek se obvykle kombinoval s jinými preparáty, v dnešní době je však již vytlačen novějšími léky a běžně se nepoužívá.
Podávání: Zeffix se vyrábí v podobě tablet o síle 100 miligramů a v podobě roztoku k podání ústy (perorální roztok). Konkrétní dávka je individuální, obvykle se dospělým lidem podávalo 100 miligramů denně. Podávání léku bez přímého doporučení odborníka (hepatologa) je přísně zakázáno.
Nevýhody: Zeffix může při pravidelném podávání způsobit různé trávicí obtíže, únavu, bolesti hlavy a nechutenství. Problémem je i častý vznik rezistence na lamivudin, kdy virus přestane být po delší době k léku citlivý.
