Zylagren se řadí mezi léky na ředění krve a poměrně často ho nacházíme v medikaci pacientů s nemocným srdcem. Jeho účinnou látkou je sloučenina clopidogrel [klopidogrel].
Princip: Clopidogrel účinkuje na úrovni metabolizmu krevních destiček. Narušuje receptory na jejich povrchu a tím snižuje jejich schopnost se shlukovat a vytvářet krevní sraženinu.
Využití: Zylagren se užívá samotný nebo v kombinaci s jinými léky na ředění krve. Spolu s léky obsahujícími kyselinu acetylsalicylovou (např. Aspirin, Anopyrin, Godasal aj.) podáváme Zylagren po určitou dobu po zavedení stentů do tepen (např. stenty srdečních tepen při léčbě infarktu srdce nebo stenty tepen dolních končetin při ICHDK), kdy snižuje riziko jejich uzávěru. Kromě toho můžeme preparát v kombinaci s dalšími léky podat nárazově při léčbě akutního infarktu.
Dlouhodobě lze podávat samotný Zylagren jako alternativu za léky obsahující kyselinu acetylsalicylovou (již výše zmíněný Aspirin, Anopyrin, Godasal aj.) a to v tom případě, kdy má pacient na tyto léky alergii nebo jinou nesnášenlivost. Mezi indikace podávání pak patří například ischemická choroba srdeční, ischemická choroba dolních končetin, prevence opakování infarktu a ischemické mozkové mrtvice.
Podávání: Záleží na ošetřujícím lékaři a důvodu podání. V případě akutního stavu (jako je infarkt myokardu) se podávají až čtyři 75 miligramové tablety (tj. dávka 300 miligramů), při chronickém podávání se většinou předepisuje 1 tableta o síle 75 miligramů denně.
Nevýhody: Podobně jako jiné léky na ředění krve zvyšuje Zylagren riziko krvácivých stavů včetně krvácení z nosu, krvácení do trávicího traktu a krvácivé mozkové mrtvice. Vzácně může jeho užívání doprovázet výrazný pokles bílých krvinek, nebo destiček. Obecně je však riziko vzniku nežádoucích účinků nižší než u léků obsahujících kyselinu acetylsalicylovou.
