Autoprotilátky jsou pestrou skupinou protilátek (imunoglobulinů), které jsou vytvářené naším imunitním systémem, ale jsou zaměřené vůči vlastním tkáním našeho těla. Tvorba autoprotilátek znamená, že imunitní systém přestal do určité míry rozlišovat "cizí" a "vlastní". Autoprotilátky způsobují tkáňové poškození a jsou zodpovědné za vznik celé řady autoimunitních nemocí.
Typy autoprotilátek: Základní rozlišení autoprotilátek je na systémové (orgánově nespecifické) a orgánově specifické.
- Orgánově nespecifické autoprotilátky - Tyto autoprotilátky nespecificky napadají řadu orgánů a tkání. Onemocnění, která způsobují, proto mívají celkové systémové projevy. Základním typem těchto systémových autoprotilátek jsou tzv. antinukleární protilátky (ANA), kterým jsem věnoval zvláštní text. Pokud je detekováno zvýšené množství ANA protilátek, pátrá se dále po jejich jednotlivých podtypech (viz příslušný text).
- Orgánově specifické autoprotilátky - Tyto autoprotilátky specificky napadají určitý orgán nebo jeho konkrétní část. Typickým příkladem jsou autoprotilátky u imunitě podmíněných nemocí štítné žlázy (např. anti-TPO - viz níže).
Vyšetření: Vyšetření autoprotilátek se obvykle provádí ze vzorku žilní krve v biochemické laboratoři. Nutno dodat, že samotné vyšetření autoprotilátek nemusí vždy znamenat určení správné diagnózy a jejich přítomnost by se měla dávat do souvislostí s přítomnými příznaky. Stejně tak u některých forem autoimunitních nemocí nemusí být autoprotilátky ve zvýšené míře detekované. Obecně řečeno nám tedy kombinace určitých příznaků a detekce zvýšeného množství určitých autoprotilátek v organizmu může pomoci určit diagnózu některých chorob.
Příklady vyšetřovaných autoprotilátek
|
Zkratka |
Název |
Choroby |
|
ANA |
antinukleární |
SLE, sklerodermie (CREST), Sjögrenův syndrom, polymyozitida, dermatomyozitida, PBC, autoimunitní hepatitida atd... |
|
1. anti-dsDNA |
proti dvojšroubovici DNA |
|
|
2. anti-ENA |
proti extrahovatelným nukleárním antigenům |
viz níže |
|
a) anti-Jo-1 |
|
|
|
b) anti-La (SS-B) |
|
Sjögrenův syndrom, některé formy SLE |
|
c) anti-Ro (SS-A) |
|
Sjögrenův syndrom, některé formy SLE |
|
d) anti-Scl-70 |
|
Sklerodermie – těžší formy |
|
e) anti-Sm |
|
|
|
3. ACA |
anti-centromerové |
|
|
4. anti-histonové |
anti-histonové |
SLE (často u SLE vyvolaného léky) |
|
AMA |
antimitochondriální |
|
|
ANCA |
proti antigenům neutrofilů |
|
|
1. anti-PR3 (cANCA) |
proti proteináze 3 (cytoplazmatická fluorescence) |
|
|
2. anti-MPO (pANCA) |
proti myeloperoxidáze (perinukleární fluorescence) |
Polyarteritidy Rychle progredující glomerulonefritida |
|
3. atyp. ANCA |
|
|
|
anti-AChR |
proti acetylcholin. receptoru |
|
|
anti-BM kůže |
Proti bazál. membráně kůže |
|
|
anti-CCP |
anticitrulinové |
|
|
anti-desmozomy |
proti desmozomům |
|
|
anti-GAD |
proti glutamátdekarboxyláze |
|
|
anti-GBM |
proti bazální membráně glomerulu |
Rychle progredující glomerulonefritida |
|
anti-LKM |
proti „liver-kidney microsomal“ antigen |
Autoimunitní hepatitida II. typu |
|
anti-MuSK |
proti svalové tyrozinkináze |
|
|
anti-SLA |
proti solubil. jater. antigenu |
Autoimunitní hepatitida III. typu |
|
anti-TPO |
proti tyroidální peroxidáze |
|
|
anti-TSH |
proti TSH receptoru |
|
|
anti-tTG |
proti tkáňové transglutamináze |
|
|
ASCA |
proti Saccharomyces cerevisiae |
|
|
RF |
revmatoidní faktor |
|
|
SMA |
proti hladké svalovině |
