(Psáno 26.01.2020:) Tento článek pojednává o tzv. novém koronaviru, jehož epidemie v Číně poznamenala začátek roku 2020.
Koronaviry jsou poměrně časté RNA viry, které způsobují infekce dýchacích cest. Tyto infekce mohou mít různou tíži od běžného nachlazení po zápaly plic s multiorgánovým selháním a smrtí. Nový koronavirus má prozatímní označení 2019-nCoV. 2019 udává rok, kdy byl virus poprvé zjištěn v čínském městě Wu-chan. Během ledna došlo k dosti rychlému šíření infekce po provincii Chu-pej a další případy byly pozorovány nejen v ostatních čínských provinciích, ale i v zahraničí.
(doplnění: od února 2020 dostal virus označení SARS-CoV-2, ale známější je pod názvem COVID-19, což je přesněji řečeno zkratka pro onemocnění, které vyvolává. Omluvte mou nepřesnost, když budu virus označovat jako COVID-19)
Virus se na člověka zřejmě dostal ze zvířat (spekuluje se o hadech), ale nyní se šíří primárně mezilidským přenosem. Předpokládat lze kapénkový přenos (vdechnutí, oční sliznice, přímý kontakt s kontaminovanými předměty), přičemž nákaza zřejmě vyžaduje poněkud bližší kontakt mezi nakaženým a zdravým jedincem. Je tedy zřejmě menší riziko přenosu mezi lidmi na ulici, ale vyšší riziko nákazy v uzavřených prostorech, kde se sejde více jedinců. Typický přenos byl pozorován v rodinách, kdy více lidí po delší čas sdílí uzavřené prostory.
Problémem je delší inkubační doba, která se odhaduje až 14 dnů (doplnění: nově až 24 dnů). To omezuje efektivitu karanténních opatření, protože řada nakažených o své nemoci poměrně dlouhou dobu neví a nevykazuje jasné příznaky. Kromě toho se podle nových informací zdá, že nakažený člověk může být významně infekční již v tomto bezpříznakovém období nemoci.
Dalším problémem je koincidence se zimními epidemiemi „normálních“ virových infekcí dýchacích cest včetně chřipky. Za prvé se tyto infekce mohou s nákazou novým koronavirem u daného člověka zkombinovat a tím zhoršit průběh nemoci, za druhé pak vzniká problém v odlišení běžného nachlazení od infekce novým koronavirem – jednoduchým vyšetřením včetně běžných laboratorních náběrů toto nelze.
Článek píši 26. ledna 2020. Poslední dny zatím dochází každý den ke zdvojnásobování počtu prokazatelně nakažených (dnes oficiálně nad 2000 lidí), což je dost varovné. Počítat lze navíc s faktem, že skutečný počet nakažených je mnohem vyšší. Další varovnou indicií jsou razantní protiepidemická opatření přijatá čínskou vládou, která ukazují, že problém vnímá jako dosti vážný. Rychlost nárůstu počtu nakažených může s pokračujícími opatřeními začít klesat, ale to v této chvíli nelze říci. Pokud by šíření pokračovalo tímto tempem, budeme mít podle jednoduché matematiky do týdne nemocných cca 200,000.
Velmi dobrý přehled o počtu nakažených a rozsahu epidemie najdete zde.
Ukázka výše zmíněného webu monitorujícího průběh epidemie z 25. ledna 2020
Pozitivní je relativně malý počet mrtvých a do určité míry i fakt, že se nejspíše jedná o staré a polymorbidní jedince, u nichž lze očekávat těžší průběh prakticky jakéhokoliv infekčního onemocnění. Je to velký rozdíl proti epidemii Španělské chřipky v letech 1918-1920, kde umírali hlavně mladí a jinak zdraví lidé (bylo to dáno silnou odpovědí jejich zdravého imunitního systému na chřipkový virus). Ošemetné je to slovo „relativní“. Nyní se odhaduje smrtnost na infekci mezi 2-5%. Není to zdánlivě mnoho, ale pokud by se např. v ČR nakazil milion obyvatel, máme tu 20,000-50,000 mrtvých. Kromě toho je nutno počítat i s faktem, že při masivní epidemii s velkým počtem nakažených může dramaticky klesnout efektivita poskytované zdravotní péče a procento mrtvých v takovém případě vzroste.
Další velice pozitivní zprávou je, že v této chvíli nedošlo v žádném státě mimo Čínu ke vzniku sekundárního nekontrolovaného ohniska infekce. V Evropě má několik nakažených Francie a jeden podezřelý případ Rakousko, ale situace je v této chvíli nejspíše plně pod kontrolou. S tím jsou v souladu názory francouzských epidemiologů, kteří riziko závažné epidemie pro evropské státy hodnotí jako malé. I zde však platí, že se situace může během několika dnů až týdnů změnit.
Jistě jste si ve výše uvedených odstavcích všimli zvýšeného výskytu slov "může", "zřejmě", "nejspíše", "odhaduje se" apod. Je to obrazem toho, že o novém viru toho moc nevíme a řada informací proto není zcela spolehlivá. Realita může být lepší i horší. Do měsíce už nemusíme o epidemii ve sdělovacích prostředcích vůbec slyšet, nebo můžeme být na začátku neblahé události velkého významu.
Kromě toho, že virus 2019-nCoV detailně neznáme, se navíc jeho vlastnosti mohou postupně změnit díky mutacím. Považujte následující záměrně jednodušeji psaný odstavec spíše za názor informovanějšího laika než specialisty na infekční choroby, ale ono je to asi takto – mikroorganizmy včetně virů jsou ohromně plastické a evolučním selekčním tlakem podléhají velkému množství mutací, díky nimž vznikají nejrůznější podtypy mikroorganizmu. Některé nové vznikající vlastnosti jsou pro virus výhodné, jiné nikoliv. A co bude ideální vlastnost? Rychlé a co nejsnadnější šíření + odolnost proti lékům. To není zrovna dobré. Ale co letalita viru? Je pro virus výhodné usmrtit co nejvíce svých nositelů v co nejkratším čase? V žádném případě, to je pro virus naopak velmi nevýhodné. Snem každého viru je se efektivně šířit, užívat si v napadeném organizmu co nejdéle a využívat ho jako zdroj pro své další šíření. Pro nás z těchto důvodů v zásadě platí, že čím déle s lidstvem nějaký virus koexistuje, tím má tendenci chovat se k lidem méně agresivně ve smyslu nižší letality. Problémem jsou viry, které jsou zvyklé třeba na zvířata, nás lidi tolik neznají a najednou se na nějakého člověka přenesou. Takové viry to s námi moc neumí a ze začátku mohou být vražednější, než je nám (a vlastně i jim) milé. Virus 2019-nCoV mezi tyto zvířecí viry zřejmě patří, a proto je pravděpodobné, že jeho letalita z dlouhodobého hlediska bude spíše klesat. Tato teorie nicméně nemůže vyloučit dočasný vznik agresivnějších podtypů s vyšší letalitou.
Doporučitelná opatření
a) Hrozící epidemie
- Toto je zatím náš případ. Důležité je zachovat klid a nepanikařit, protože panika může nadělat mnohem větší škody než samotná epidemie. V současné době nejsou pro běžného člověka v ČR podle mého názoru nutná (a vlastně ani možná) žádná efektivní opatření. To znamená, že lidé s infekcí dýchacích cest by se měli chovat podle běžných zvyklostí, k čemuž jsem s paní doktorkou Chvojkovou napsal tento text.
Výjimkou jsou lidé s příznaky infekce dýchacích cest, kteří mají vysoké riziko infekce koronavirem (cestovatelé ze zasažených lokalit a jejich blízké kontakty). Takoví lidé by měli neprodleně kontaktovat svého lékaře a domluvit se s ním na dalším postupu. Tato konzultace by podle mého skromného názoru měla proběhnout telefonickou cestou, návštěva čekárny zaplněné spoluobčany s rizikem jejich nákazy není v takové chvíli právě rozumná. Ve spolupráci s místní hygienickou stanicí budou podezřelé případy izolovány až do potvrzení, nebo vyloučení infekce. Detailní informace o postupech pro nezdravotníky i zdravotníky od MZČR z 28.01.2020 jsou k dispozici zde.
Takhle to vypadá, když stran koronaviru někdo klid a zdravý rozum nezachová...
V poslední větě má nicméně pisatel(ka) naprostou pravdu.
b) Probíhající epidemie
- Toto zatím není náš případ. Pokud by se nový koronavirus začal v ČR šířit, je vhodné se vyhýbat místům, kde se vyskytuje větší množství lidí (společenské události, přednášky, koncerty, kina, divadla apod.). V případě objevení se příznaků infekce dýchacích cest je nutné zůstat doma a v případě nezbytného kontaktu s ostatními lidmi nosit alespoň chirurgickou ústenku, která snižuje riziko přenosu vaší infekce na ostatní. Co je zajímavé, opačně to příliš spolehlivě nefunguje, tj. zdravého člověka běžná ústenka ve viry zamořeném prostoru ochrání jen omezeně, nebo vůbec (viz. tento text z Foxnews). Osobně mne tato informace dosti nemile překvapila. Pro dosud zdravého člověka jsou spolehlivější ochranou respirátory s třídou ochrany FFP3, ty se však běžně nepoužívají, i když se dají volně koupit. Vzhledem k možnosti přenosu oční sliznicí je pak vhodné takový respirátor zkombinovat s ochrannými brýlemi. Z dalších ochranných pomůcek lze jmenovat zdravotnické rukavice a časté používání dezinfekčních prostředků (virucidní přípravky na dezinfekci rukou). Dodávám, že to neznamená, že bych nákup respirátorů FFP3 laikům doporučoval, k ničemu zvláštnímu by jim to nebylo. Hodit se mohou ale tam, kde zdravý člověk přichází do častého úzkého kontaktu s nemocnými lidmi (např. ordinace praktického lékaře).
Pro zajímavost vizuální rozdíl mezi standardní chirurgickou maskou (vlevo) a jedním z typů respirátoru třídy FFP3 (vpravo).
- Návštěva lékaře v případě známek infekce dýchacích cest je během epidemie logická, ale musíme počítat s jistými omezeními. Lékaři prvního kontaktu (např. praktičtí lékaři) mohou pomocí CRP vyšetření odlišit bakteriální a virové infekce a případně mohou rozhodnout, který z pacientů vyžaduje hospitalizaci v nemocnici. To je v podstatě vše. U virových infekcí včetně infekce novým koronavirem nejsou lékaři schopni nabídnout žádnou cílenou léčbu, pouze léčbu symptomatickou a terapii komplikací (od infuzní terapie při dehydrataci, přes antibiotickou terapii bakteriálních superinfekcí, po umělou plicní ventilaci při respiračním selhání). Řečeno polopatě - mladý a jinak zdravý člověk bude prostě muset během naplno probíhající epidemie svůj koronavirus vyležet doma stejně jako normální chřipku. V oblasti rozběhlé epidemie už nebude důležité, kdo trpí koronavirem, a kdo běžnou virózou, významná bude u daného člověka pouze aktuální tíže jeho zdravotního stavu.
- Pravým nebezpečím epidemie je zahlcení zdravotnických zařízení vystrašenými lidmi s relativně lehkými příznaky, kterým zdravotníci nemohou kromě vystavení pracovní neschopnosti nijak reálně pomoci. Stačí, aby do nemocnice se spádem 100,000 obyvatel přišlo několik tisíc lidí s akutními obtížemi najednou, a máme vážný problém. Následné přetížení pak může způsobit, že se adekvátní péče nedostane lidem, kteří by to skutečně potřebovali. Kromě toho velká koncentrace lidí v uzavřeném prostoru nemocnice může pomoci snadnějšímu šíření infekce a běžné roušky nemusí být v tomto případě efektivní ochranou (viz. výše).
- Návštěvu lékaře pro banální obtíže je vhodné odložit na dobu mimo epidemii. To, že vás už 6 měsíců občas pobolívá koleno, může nějakou dobu počkat. Vzhledem k častým návštěvám lékaře v ČR je dobré tuto zdánlivě jasnou věc zdůraznit. Ostatně přijdete-li k lékaři s banalitou, můžete si od jiného pacienta v čekárně zbytečně přinést domů nepříjemný infekční dárek.
- Další opatření závisí na průběhu infekce ve Wu-Chanu. Pokud by tamní epidemie způsobila dočasné narušení dostupnosti služeb včetně zásobování základními potravinami, bylo by rozumné zařídit se podle toho a mít doma pro případ nouze připravené trvanlivé potraviny (konzervy, cukr, sušené mléko apod.) a balenou vodu na odpovídající časové období. Zmíněná opatření zřejmě vůbec nutná nebudou, ale je dobré jejich možnost vést alespoň v patrnosti podle toho, jak se situace vyvine. Rozhodně je však vhodné mít připravenou doma základní lékarničku mj. obsahující dezinfekci, antipyretika, (léky na snížení tělesné teploty), mukolytika (léky na odkašlávání) a antitusika (léky tlumící kašel).
Abych udržel text a další informace přehlednější, najdete další části a novinky v následujících příslušných odkazech:
Chronologické novinky o průběhu infekce:
- Leden 2020
- Únor 2020
- Shrnutí po měsíci (27.01.-23.02.2020)
- Březen 2020
Doplňující texty
- Co dělat při infekci dýchacích cest?
- Postupy při COVID-19 v ČR - kdy a kam volat?
- Často kladené otázky (FAQ)
- Fake News
Překlady závěrů vědeckých studií:
Přeloženo 31.01.2020
Epidemiological and clinical characteristics of 99 cases of 2019 novel coronavirus pneumonia in Wuhan, China: a descriptive study (publikována 31.01.2020)
Přeloženo 02.02.2020
Epidemiological and clinical characteristics of 99 cases of 2019 novel coronavirus pneumonia in Wuhan, China: a descriptive study (publikována 24.01.2020)
Přeloženo 06.02.2020
Clinical evidence does not support corticosteroid treatment for 2019-nCoV lung injury (publikována 07.02.2020)
Přeloženo 08.02.2020
Nowcasting and forecasting the potential domestic and international spread of the 2019-nCoV outbreak originating in Wuhan, China: a modelling study (publikována 31.01.2020)
Přeloženo 09.02.2020
Clinical Characteristics of 138 Hospitalized Patients With 2019 Novel Coronavirus–Infected Pneumonia in Wuhan, China (publikována 07.02.2020)
Přeloženo 10.02.2020
Clinical characteristics of 2019 novel coronavirus infection in China (publikována 09.02.2020)
Přeloženo 12.02.2020
Coronavirus fatality rate estimated by Imperial scientists (publikováno 11.02.2020)
Přeloženo 20.02.2020
Vital Surveillances: The Epidemiological Characteristics of an Outbreak of 2019 Novel Coronavirus Diseases (COVID-19) — China, 2020 (publikováno 17.02.2020)
Přeloženo 23.02.2020
Presumed Asymptomatic Carrier Transmission of COVID-19 (publikována 21.02.2020)
Přeloženo 05.03.2020 (přeložila JaB)
Epidemiologic Features and Clinical Course of Patients Infected With SARS-CoV-2 in Singapore (publikována 03.03.2020)
Přeloženo 08.03.2020 (přeložila JaB)
Epidemiology and Transmission of COVID-19 in Shenzhen China: Analysis of 391 cases and 1,286 of their close contacts (publikována 04.03.2020)
Zdroje
https://www.cdc.gov/coronavirus
https://www.thelancet.com/coronavirus
https://www.worldometers.info/coronavirus
https://www.pharmaceutical-technology.com