Anatomie (ZS i LS)
Aktualizace 2021/2022 od L.B.
Anatomie je hlavní a nejdůležitější předmět prvního ročníku.
Forma výuky
1) Přednášky
Probíhají 2x týdně – 1,5 hodiny. Nechodila jsem na ně, více mi vyhovovalo čtení učebnice – přišlo mi to produktivnější než počítat minuty do konce přednášky. Ale jiní na přednášky chodili, každému vyhovuje něco jiného. Ovšem doporučuji přednášky od dr. Němcové v LS, které se týkají nervového systému.
2) Praktická cvičení
Probíhají 1x týdně - dvě a čtvrt hodiny. Jsou koncipovány relativně podobně, záleží na vyučujícím. Naše doktorka vždy v první části projela prezentaci s teorií a obrázky. V další části hodiny jsme se dívali a popisovali si preparáty. Někdo chodil i přímo na pitevnu.
Na hodinu je nutné mít plášť, rukavice a lepší je mít i anatomickou pinzetu.
Během praktik se píší testy, zhruba každé 2 týdny. Jejich rozpis je striktně daný a je na stránkách ústavu. Limit pro napsání testu je 70 %, jsou na něj 3 pokusy. Pokud ho nenapíšete ani na třetí pokus, musíte na konci semestru psát zápočtový test z látky za celý semestr. Test má 30 otázek - menšina jsou teoretické otázky; naprostá většina jsou obrázky se šipkou, která ukazuje na určitou strukturu, kterou vy musíte napsat.
Navíc se kreslí obrázky - někdo je hodnotí v rámci testu, někdo zvlášť. Nemusí být jako od malíře, ale je nutné je umět nakreslit a správně popsat. Obrázky jsou vyžadovány u zkoušky a čím víc jich umíte, tím líp.
Semináře - každý by měl během semestru odprezentovat 1 téma. Rozpis s datumy prezentování je na stránkách ústavu. Rozsah a délka je u každého vyučujícího individuální, někdo je třeba vůbec nedělá. Témata seminářů jsou i v otázkách ke zkoušce - je tedy lepší alespoň poslouchat.
Zápočet
Podmínky pro získání zápočtu jsou:
- 100% docházka - při nepřítomnosti je nutné si praktika nahradit jiný den s jiným kruhem (ovšem musíte to zvládnout ten daný týden, protože další týden už běží zase další téma)
- napsané všechny testy
- 1 prezentace za semestr (někteří vyučující ji nechtějí)
Zkouška
Má 2 části - pitevnu a ústní část.
První částí je pitevna. Zde vás zkouší lektoři nebo přímo zkoušející. Máte několik stanovišť - kosti, orgány (srdce, plíce, játra…), řezy mozkem a celé tělo. Zkoušení probíhá podobně jako popitevák - buď vám ukáží na strukturu a vy řeknete, co to je, nebo nějakou strukturu hledáte. Ptají se i hodně na teorii. Obtížnost je rozdílná, ale většina lidí pitevnu udělá.
Po splněné pitevně vás čeká ústní zkouška. Losují se kvadruplety (tj. čtyř-otázky) - 1 z nich je vždy PNS nebo CNS :((. Na potítku máte hodně času, pokud jdete na řadu např. až čtvrtý, můžete tam strávit i přes hodinu. Hlavní je si rozmyslet strukturu otázky, napsat pár bodů a nakreslit obrázky. Z každé otázky musíte mít alespoň C. Pokud máte i jedno D, musíte zkoušku opakovat. V zadání některých otázek je napsáno, že se něco má kreslit - tyto obrázky musíte umět!!, když umíte i další, tak je to výhodou.
Do zkoušky jsou nově (? možná je někdo zažil i v předešlých letech) zařazeny snímky ze zobrazovacích metod (CT, MRI, RTG). Ukáží vám několik snímků a ptají se vás na struktury, které tam můžete vidět. Někteří zkoušející tohle vůbec nedělají, od někoho dostanete jen pár snímků a někdo s vámi na RTG kolene projede vše od menisků až po všechny vazy kolene.
Na zkoušku máte 3 pokusy. V případě že uděláte pitevnu, ale ústní ne, tak na dalším pokusu jdete rovnou na ústní.
Doporučení
- nevykašlat se na embryologii!!!!!!!!!!! - na ni většina studentů během roku nadává a není moc oblíbená; ovšem embryo otázek ve zkouškových otázkách z anatomie je docela dost; když se ji učíte průběžně, dá se to stihnout i s klasickou anatomií a na konci roku si opravdu poděkujete
- kreslit, kreslit, kreslit obrázky - některé zkoušející u zkoušky to může hodně obměkčit
- otevřít otázky už během roku (čím dřív, tím líp) - řada otázek obsahuje i témata seminářů, nebo klinické souvislosti; když danou látku probíráte, tak je fajn se učit i tohle, na konci roku moc na to čas není; a oni se na to ptají - takže nelze nespoléhat, že když je to na konci otázky, že to přeskočí
- nutné umět i histologii - ptají se na ní; proto je dobré její učení během roku nepodcenit; nebudou chtít šílené detaily, ale Panethovy buňky ve střevě si opravdu jen tak nevymyslíte
Aktualizace 2020/2021 od M.S.
Anatomie je (narozdíl od histologie, jak si myslí jeden nejmenovaný ústav) klíčovým a stěžejním předmětem prvního ročníku. Je na něj bezvýhradně kladen největší důraz, praktika i přednášky jdou skvěle organizované a učení zabere nejvíc času.
Předmět je organizován formou přednášek, které probíhají dvakrát týdně, a praktických cvičení, které jsou v týdnu jednou. Přednášky se liší pro obě paralelky, a obecně se nám na ně doporučovalo chodit. Zimní semestr jsem nevynechal ani jednu, v letním jsem naopak viděl asi jen dvě. Každému vyhovuje něco jiného, ale já osobně mohu říct, že mi mnohem více dalo si danou látku přečíst v učebnici, než poslouchat hodinu a půl dlouhou přednášku. Dost záleží i na přednášejícím, například přednášky doc. Valáška a prof. Grima jsou vynikající a hodně usnadní pochopení tématu!
Praktická cvičení jsou nejdůležitější složkou výuky anatomie během semestru. Je vyžadována 100% docházka (v případě neúčasti je potřeba nahradit si praktikum s jiným kruhem!). Na cvičení je nutné přijít už naučený a připravený, a to ani když se nepíše test, ke kterým se dostanu později. Rozpis probírané látky je napsán na stránkách Anatomického ústavu a je závazný, i když ke konci letního semestru jsme si látku posouvali tak, abychom poslední hodinu měli volnější. Praktické cvičení vyučuje vždy jeden doktor, kterému pomáhá lektor z vyššího ročníku. Lektoři na anatomii jsou skvělí a vždy rádi pomohou, s čímkoliv!
Pro udělení zápočtu z anatomie (zimního i letního) je potřeba úspěšně napsat všechny testy, které se píšou po probrání každého okruhu, zpravidla po dvou týdnech (rozpis je opět na stránkách ústavu). Testy jsou převážně obrázkové, v každém se zpravidla vyskytne 1-2 teoretické otázky, případně i něco z kliniky, co má anatomickou souvislost. Maximální počet bodů je 30, pro úspěšné napsání testu je třeba bodů 21. Pokud se nepovede napoprvé, dá se opakovat hned další hodinu, a pokud to nevyjde ani tehdy, tak až na konci semestru. Dále je k zápočtu potřeba úplná docházka na praktikách a odprezentovaný jeden seminář za semestr. Jejich rozpis je opět na stránkách ústavu.
Vyvrcholením předmětu je samozřejmě zkouška, které předchází dlouhé opakování. Opět je to individuální, ale já osobně si na přípravu dal pět týdnů (mínus víkendy) a vše jsem stihl projet dvakrát. Hlavní je se dobře naučit obrázky, které jsou pro většinu zkoušejících klíčové. Samotná zkouška letos měla dvě části, praktickou a ústní. Praktická část je na pitevně, zkouší ji buď sám „hlavní“ examinátor, nebo nějaký asistent z ústavu. Probíhá rychle (cca 5 minut) a má jasně danou strukturu. Popis kosti, řezu mozkem, jater, srdce a útvaru na vypitvaném těle.
Zlatým hřebem zkoušky je ústní část. Jako první si vytáhnete kvadriplet (tedy čtyři otázky, seznam je tradičně na stránkách ústavu, je to ten z roku 2014/2015) a jdete na potítko. Opravdu se vyplatí uklidnit se (mluvím z vlastní zkušenosti, nervy to jsou šílené!) a hlavně si nakreslit obrázky, k nim pár poznámek. Potítko je u každého zkoušejícího individuální, mě si prof. S. zavolal asi po 15 minutách. Pořadí otázek si určil on, ale u každého zkoušejícího je to individuální. Zkoušení trvalo asi čtvrt hodiny, profesor zabíhal hodně do detailů, ale to proto, že jsem si do nich částečně lezl sám. Byl příjemný a měl trpělivost, jako většina zkoušejících. Pokud člověk k otázce něco ví, chápe ji, a neudělá vyloženě nějaké velké chyby (v tom stresu se to stává, proto je potřeba se vážně uklidnit), nebývá to velký problém.
Závěrem není třeba moc dodávat. Anatomie je stěžejní předmět prvního ročníku a nejspíš i celé medicíny. Pocity po zkoušce jsou úžasné a za tu námahu to opravdu stojí. Přeji hodně štěstí!
Aktualizace 2020/2021 od M.M.
Upřímně jsem si tenhle rok (2020/21) „užil“ anatomii více, než histologii – ať už organizačně, tak stylem výuky (I když pravda, byli tu tací, kteří to měli opačně, já však ne). Rád bych shrnul všechny své subjektivní pocity z výuky anatomie.
Anatomie, jak už každý rok, je rozdělena na přednášky a povinná praktická cvičení. Upřímně jsem se na přednášky začal dívat na Moodle (nebyly prezenčně) až u orgánových soustav – na kosti a svaly stačí bohatě první díl anatomie od Čiháka, případně Grima a Drugy, nicméně obrázky má vždycky lepší Čihák. Některé přednášky budou pro Vás klíčové, především ty z CNS, u kterých mi nestačil ani Čihák a kolikrát ani Petrovický. Přednášky z CNS měla na starosti paní MUDr. Němcová, ty byly zpracovány skvěle a bez nich bych se na zkoušku nedokázal naučit. Přednášky tedy upřímně doporučuji, objasní Vám většinou veškerou problematiku, nicméně nespoléhejte na ni, protože četba literatury je alfou a omegou celé vysoké školy.
Praktická cvičení jsou povinná a je u nich vyžadovaná 100% účast. Přibližně každý týden Vás bude čekat test, na který máte tři pokusy (pak záleží na vyučujícím, jestli Vás přezkouší, nebo Vám dá test nový). Právě účast a testy budou klíčové pro udělení zápočtu pro zimní a letní semestr. U praktických cvičení velmi záleží na tom, koho máte za kruhového vyučujícího. My měli pana RNDr. Szaba, u kterého bylo vidět, že ho anatomie zajímá a že se v ní vyžívá. Měl na nás velké nároky, co se týkalo testů, případně přezkoušení, sice nás kolikrát „peskoval“ za maličkosti, nicméně si myslím, že právě tohle náš kruh perfektně připravilo ke zkoušce.
Zlatým hřebem je pak zkouška, u které nezáleží jen na zkoušejícím (jak se vyspí, jak moc je tolerantní…), ale i na tématu (limbický systém nepřeji ani svému úhlavnímu nepříteli). Zkouška je pořádána formou obrázkového testu (který teda letos nebyl kvůli Covidu), praktické části na pitevně, a nakonec ústní zkouškou. Kromě pitevny (kde jsem byl u jedné dosti…možná arogantní, možná až moc ambiciózní…neměl jsem odvahu se ji na to zeptat) jsem byl ze zkoušky nadšený a šel jsem z ním vysmátý. Zkoušel mě pan profesor Sedmera a ten byl velmi příjemný, dokonce jsme se i nasmáli a dovysvětlil mi některé nejasnosti.
No a z čeho byste se měli učit? Za mě doporučuji první dva díly anatomie od Radomíra Čiháka, třetí díl je, kromě kardiovaskuláru, poměrně zbytečný; CNS je stokrát lepší se učit ze třetího dílu Petrovického (pár lidí se od nás učili od nějakých skript, ale zase, nijak zvlášť mi nevyhovovala). Někteří se prý učily i z pětidílné série knih od Grima a Drugy, nicméně ta mi vůbec nevyhovovala, protože je v ní strašný bordel. Určitě si sežeňte (alespoň v PDF) nějaký ten atlas ať už od Nettera, případně na pitvy od Yokoshiho. Na pitevny jsem používal velmi hezky zpracovaná skripta ze 3.LF.
Tento příspěvek neberte jako návod na to, jak se správně učit na anatomii, ve finále na tenhle předmět budu určitě rád vzpomínat už jen proto, že mě strašně moc bavila (ne jako histologie, ale to je kapitola sama o sobě). Já se připravoval průběžně (ty testy Vás k tomu dokopou) a na zkoušku přibližně 5 týdnů (ale byla tu i ta zvířata, která to dala i rychleji). Je tu i jiná literatura, ze které se na anatomii dá výborně naučit (viz celý Petrovický, případně i zahraniční zdroje a videa na YT). Jedinou radu, kterou berte jako svatou, je, abyste NEPODCEŇOVALI embryologii.
Tak hodně štěstí do prvního ročníku :)
Aktualizace 2019
Dodatečné zdroje k učení
Topografická anatomie - děkuji za ni kolegovi Janu Pastorovi (alias Langenbeck), pracuje na anatomickém ústavu 2. LF, ale jistě se bude hodit i pro studenty 1. LF:
1. Topografická anatomie hlavy
3. Topografická anatomie hrudníku
4. Topografická anatomie břicha
5. Topografická anatomie pánve
6. Topografická anatomie končetin, břišní a hrudní stěny
Můj původní text (psáno cca 2007-2008)
Motto: „Chirurg bez anatomie je jako krtek. Pracuje ve tmě a nechává za sebou kopečky hlíny.
Praktický význam anatomie není ani zdaleka tak zásadní, jak se prezentuje, nicméně se jedná o jeden z hlavních předmětů v 1. ročníku a tak se na něj budete muset opravdu pečlivě zaměřit.
Výuka sestává z přednášek, seminářů a pitevních cvičení.
1. Přednášky jsou jako obvykle nepovinné, ale tady na ně opravdu doporučuji chodit. Bývá na nich docela sranda a alespoň poznáte, co jednotliví zkoušející asi tak mohou chtít. Není také nad to, když vám nějakou věc zjednodušeně a pochopitelně nakreslí (Než já vlastními silami pochopil, co je to vlastně takové peritoneum, tak to opravdu trvalo a takový inguinální kanál by bez pořádného vysvětlení byl spolehlivým smrtícím koktejlem).
2. Semináře vyučuje vždycky jeden učitel a jeden pomocník. Učitelé jsou jednotliví asistenti, ale některé skupiny učí i docenti a profesoři. Má to tak výhodu, že vám říkají to, co chtějí slyšet. Styl výuky v seminářích závisí na vašem vyučujícím. My měli teoretickou část a pak jsme se šli v rámci semináře podívat na pitevny, kde nám náš vyučující pan profesor Smetana ukazoval jednotlivé anatomické struktury prakticky.
Na každý tematický okruh se většinou píše nějaký test, jeho podoba a hodnocení závisí opět na vašem vyučujícím. Platí taková lehce nepříjemná věc, že z pravidelného zkoušení musíte mít vždy alespoň za C. Pokud to nezvládnete, musíte si v pololetí napsat speciální test, který je obdobou testu zkouškového. Nedoporučuju to.
3. Pitvy jsou takovou specialitou anatomie. Jistě, na pitevny se dostanete i během seminářů, ale tam vám jen ukazují anatom. struktury, zatímco na pitevních cvičeních si už říznete. Nyní probíhají jedny cvičení v zimním semestru a jedny v letním. Jsou po škole a trvají až do pozdních odpoledních hodin. Pitvy v zimním semestru trvají 2 týdny, v letním semestru 3 týdny. Je ale nutné zdůraznit, že během pitevních cvičení každý konkrétní kruh pitvá obden, tj. jedno odpoledne je na pitevně a následující odpoledne má volné.
Každý kruh se rozdělí na 2 skupiny a každá dostane jedno tělo. Většinou je toto tělo naprosto netknuté a je na vás, abyste ho pořádně rozpitvali a všechny předepsané anatomické struktury obnažili. Každému kruhu jsou přiděleny 2 demonstrátoři a 1 lektor (jsou to studenti-dobrovolníci z vyšších ročníků), kteří odvedou asi nejvíc práce při pitvání, budou vám říkat, jak máte pitvat a taky vás budou průběžně zkoušet. Pitevní cvičení je zakončeno popitevákem - tj. každá skupina je nějakým pracovníkem ústavu (asistent/docent/profesor) vyzkoušena. Není to žádná dávačka za nic - vyhazuje se - takže se pilně učte. Bez splněného popiteváku vás ke zkoušce nepustí.
Pitvy jsou nepříjemné tím, že zabírají celá odpoledne a po večerech se na ně ještě učíte - rozhodí vám to případný učební plán a dost vás to unaví. Ve škole na vás navíc kvůli pitvám mnozí pedagogové žádné ohledy brát nebudou. Když v mém ročníku na histologii prosili doc. Brichovou její studenti, aby je na semináři během pitevního týdne nezkoušela, tak je poslala někam se slovy, že na vysoké škole musí zvládat víc věcí najednou. Na naší škole nemá totiž smysl prosit o slitování - stejně žádné nedostanete a jen se zbytečně ponižujete. Hodněkrát se mi to potvrdilo.
Po pitvách se jde večer do hospody chlastat (taky se tomu říká popitevák) a já doporučuji vašeho pitevního lektora a demonstrátory pozvat, je to slušnost. Dobří lektoři a demonstrátoři vás totiž mohou naučit hodně cenného (často znají skvělé, nezřídka sprosté :-) mnemotechnické pomůcky k naučení se toho kvanta informací) nejen pro popitevák, ale i pro zkoušku.
Do učebních materiálů doporučuji investovat až poté, co vám na prvním semináři doporučí váš vyučující. Standartem jsou 3 knihy "Cihak: Anatomie 1-3", ovšem takový prof. Petrovický vás bude nutit učit se z jeho učebnice (Petrovický: Anatomie I-III). Oba autoři jsou dobří, v Petrovickém je lépe dělaný CNS a má schematičtější obrázky, Čihák má obrázky „umělečtější“ a může sloužit i jako anatomický atlas.
Čistě anatomické atlasy existují také, atlas od Sinělnikova si můžete půjčit v knihovně (starý, ale dobrý). Kdo má peníze, může investovat do drahého Netterova atlasu. To je přímo umělecké dílo. Dnes je již vytlačován novým anatomickým atlasem od Sobotty (Grada). Jeho cena je ovšem taktéž vysoká.
Zkouška:
O zkoušce z anatomie se sluší napsat trochu víc. Nyní se nachází na konci letního semestru (za nás byla až v zimním semestru v 2. ročníku).
Zkouška je velmi rozsáhlá a začíná obrázkovým testem. Ten se píše v posluchárně a jedná se o sérii obrázků různých anatomických struktur, které jsou vybrány z řady učebnic. U těchto struktur jsou čísla a vy k nim musíte přiřadit správný název. V případě dotazů o jaké obrázky se asi tak jedná a z jakých učebnic jsou, doporučuji kontaktovat Langenbecka* a Lenjulenku**. Podle nových informací mohou být součástí testu i některé histologické struktury, ale nic těžkého - například Sertoliho buňka, lamina muscularis mucosae, pneumocyt apod.
Po testu se pokračuje praktickou zkouškou. Ta se odehrává na pitevně, většinou zkouší asistenti a nebývají tam velké problémy. Přesto být vyhozeni z praktické zkoušky můžete a pak pro vás končí celá zkouška. Na praktické se zkouší 1 kost, 1 orgán (srdce, plíce, játra), 1 struktura na těle, 1 snímek a 1 řez mozkem -> celkem tedy 5 hodnocení, z nich se dělá průměr….ale může se stát, že to nějaký zkoušející bude zkoušet trochu jinak.
Ústní zkouška je zlatým hřebem. Zkouší vás jednotliví docenti a profesoři. Vcelku jsou féroví a spravedlivý, což ovšem vzhledem k tomu obrovskému kvantu učiva není příliš pozitivní vlastnost. Tahají se 3 otázky, z nichž jedna je vždy z nervového systému (periferní nebo obávaný centrální). Ústní část je jako obvykle zásadní a když ji máte, jste za vodou (někdy totiž tato část předchází praktickou). Přeju vám hodně štěstí a doporučuju se naučit kreslit schematické obrázky, to vám vždycky dost pomůže.
Kolegyně Bohoňková mi ke zkoušce (2012) napsala toto: ...poté nás rozlosovali k jednotlivým zkoušejícím, já šla k doc. Naňkovi. Byl opět milý, příjemný a ochotný (zkoušel mě již na zimním popiteváku). Histologii chtěl, ale nijak podrobně. Šlo mu o to vědět, že student má přehled, alespoň základní, o mikroskopické stavbě. Rozhodně netoužil po přesných rozměrech jednotlivých buněk apod. Co se týče embryologie tak tu po mně vyžadoval pouze u otázky 'Přední a zadní míšní kořeny, spinální ganglia, míšní nerv a jeho větve (nakreslit schema), autonomní nervová vlákna v míšních nervech'. Musím se přiznat, moc jsem to nevěděla, celého Langmana jsem jen tak rychle pročetla. Úplně základní věci jsem mu ale řekla a zbytek mi asi odpustil.
Verdikt: Jeden z 2 hlavních předmětů v prvním ročníku. Jeho rozsah je značný a jeho úspěšné absolvování je klíčové.
*Langenbeck je přezdívka kolegy Jana Pastora pracujícího jako MUDr-chirurg v jedné nejmenované nemocnici :-). Langenbeck dělal dlouhé roky na anatomickém ústavu 1. LF UK lektora. Dávám odkaz na jeho stránky. Myslím, že tam o anatomii a zkoušce z ní najdete (případně se doptáte na) vše, co budete potřebovat. Za pár let se se jménem Langenbeck potkají někteří z vás u patologie, ale to už bude jiný příběh...
** Lenjulenka je přezdívka kolegyně, která je o 2 roky pode mnou a dělala na anatomii lektorku. Má na svých stránkách řadu obrázků i zajímavých příhod. Velmi doporučuji.
