Clinical characteristics of 2019 novel coronavirus infection in China
Autoři: Wei-jie Guan, Zheng-yi Ni, Yu Hu, Wen-hua Liang, Chun-quan Ou, Jian-xing He, Lei Liu, Hong Shan, Chun-liang Lei et al.
Závěr: Studie ukazuje, že při přijetí do nemocnice byla horečka přítomna pouze u 43,8% pacientů s akutní respirační tísní při infekci 2019-nCoV, ale během hospitalizace se horečka objevila u 87,9% nemocných. Těžký zápal plic se rozvinul u 15,7% případů... Akutní respirační tíseň se rozvinula průměrně z 3 dny a měla relativně nižší letalitu než u SARS a MERS.
Naše studie přináší další důkazy o mezilidském přenosu. Asi 1% nemocných mělo přímý kontakt s divokými zvířaty. Tři čtvrtiny nemocných byly obyvatelé Wu-chanu, nebo s nimi byli v kontaktu Většina byla diagnostikována po 1. lednu 2020.
…
Co je důležité, formy přenosu infekce mohou mít výrazný podíl na rychlém šíření 2019-nCoV. Běžné cesty přenosu u SARS, MERS a u patogenních forem chřipky zahrnují zejména kapénkovou infekci a přímý kontakt. Podle našeho posledního výzkumu, 4 z 65 vzorků stolice (6,5%) bylo pozitivně testováno na 2019-nCoV a další čtyři pacienti s pozitivním výtěrem z konečníku mělo virus přítomno v trávicím traktu, slinách a moči.
U infikovaného pacienta s těžkým peptickým vředem zjištěným po vzniku příznaků, byl virus 2019-nCoV přímo potvrzen a erozi jícnu a v místě krvácení.
Celkově se zdá, že kontaminace předmětů běžné potřeby může hrát významnou roli v rychlém přenosu 2019-nCoV, a proto by hygienická opatření měla vzít v úvahu možnost přenosu sekrety trávicího traktu. Tyto znalosti mohou, za použití systémových ochranných opatření, zastavit rychlé celosvětové šíření infekce.
Používáme termín 2019-nCoV ARD (akutní respirační tíseň), který zahrnuje symptomy a laboratorní potvrzení viru, aniž by byl přítomen jasný radiologický nález. Zápal plic nebyl nezbytnou součástí definice...Naše nálezy naznačují, že je nutné správně identifikovat a léčit pacienty v počátečních stádiích než se nemoc plně rozvine.
V souladu s dalšími studiemi jsou klinické příznaky 2019-nCoV ARD podobné SARS. Dominuje horečka a kašel, zatímco gastrointestinální příznaky jsou vzácnější, což ukazuje na rozdíl oproti SARS, MERS a chřipce.
Zejména horečka se objevila pouze u 43,8% pacientů při prvním vyšetření a teprve za hospitalizace se objevila u 87,9%. Chybění horečky u 2019-nCoV ARD je výrazně častější než u SARS (1%) a MERS (2%) a tito pacienti mohou snadno projít kontrolami zaměřenými na detekci tělesné teploty.
Podobně jako předchozí studie, i u našich případů byla častá lymfopenie, která byla u některých pacientů těžká. Při hodnocení velkého vzorku pacientů dle případů z celé Číny jsme zjistili nižší letalitu (1,4%) než byla dříve popisována. Letalita byla ještě nižší (0,88%), když jsme přidali další nová data z provincie Kuang-tung, kde byla úspěšně nasazena opatření proti šíření infekce.
…
Časná izolace, diagnóza a terapie mohly celkově přispět k výraznému snížení mortality v provincii Kuang-tung. Kromě toho mohlo přetížení zdravotnického personálu (např. ve Wu-chanu) vést naopak ke zvýšení mortality.
Tyto nálezy informovaly veřejnost, zdravotníky, a politické představitele o skutečné nakažlivosti 2019-nCoV, což vyústilo v paniku.
Naše studie rozdělila pacienty s 2019-nCoV ARD podle tíže stavu při přijetí. Těžké případy měly logicky vyšší riziko smrtelného průběhu. Rizikové faktory zahrnovaly samotnou tíži nemoci, laboratorní nálezy a nálezy na zobrazovacích metodách. Použitelnost MuLBSTA skórovacího systému (souboru časných prognosticky závažných faktorů pro závažný průběh virové pneumonie) vyžaduje další hodnocení.
Kromě společných vlastností 2019-nCoV se SARS a MERS jej některé charakteristiky od těchto chorob odlišují.
…
Krátce řečeno – virus 2019-nCoV vykazuje rapidní mezilidský přenos, medián inkubační doby je 3 dny (0-24 dnů) a letalita je relativně nízká. U výrazného počtu lidí není vstupně přítomna zvýšená teplota nebo nález na zobrazovacích metodách a stejně tak není typický průjem. Tíže příznaků je nezávislým prediktorem nepříznivé prognózy. Důsledná a časná epidemiologická opatření jsou zásadní k zastavení rychlého šíření. Je nutná snaha o nalezení efektivní terapie (např. proteázové inhibitory, remdesivir, beta-interferon aj.).
(kompletní text studie je zde)
