Tento text je mezi ostatními články v sekci „nemoci slavných“ tak trochu výjimka. Za prvé je věnován německému lékaři Karlu Gebhardtovi, který slavný a známý není. Za druhé v textu nepůjde o jeho zdraví, ale o jeho práci a vliv na zdraví a choroby ostatních lidí. Předem říkám, že to nebude moc veselé čtení. Karl Gebhardt totiž spáchal nejhorší zločin, který u lékaře-vědce přichází v úvahu – fixloval vědeckou studii. Jo a abych nezapomněl, tak mučil lidi a prováděl na nich pseudovědecké experimenty bez jejich souhlasu.
Don't be stupid, be a smarty!...
Karl Gebhardt se narodil v roce 1897, vystudoval v Mnichově medicínu a dosáhl dobrého jména v oboru sportovního lékařství a rehabilitace. Rozhodně lze napsat, že byl značně úspěšný.
...Come and join the Nazi Party!
Jenomže kromě zmíněných úspěchů přičichl Gebhardt k nacismu, vstoupil do NSDAP a následně i do SS a jeho háková hvězda díky tomu rychle stoupala vzhůru. Gebhardt se postupně vypracoval na osobního lékaře Heinricha Himmlera a to už ve třetí říši něco znamenalo.
Gebhardt a Heydrich
Pro Čechy je významná souvislost mezi osobou Gebhardta a Reinharda Heydricha. Když ležel Heydrich po atentátu po operaci v nemocnici, Gebhardt byl za ním jakožto elitní SS doktor poslán samotným Himmlerem. Pacienta vyšetřil a měl mimo jiné rozhodnout, zda Heydrichovi podat antibiotika (sulfonamidy). Gebhardt rozhodl, že to není třeba a Heydrich zemřel na sepsi. Bylo nepodání antibiotik z dnešního pohledu hrubou chybou? Rozhodně ano. Podílelo se na Heydrichově smrti? Nejspíše ano. V dané době to ale tak jasné být nemuselo. Nevím jak historici, ale já se držím zásady, že historická rozhodnutí se často nedají dobře hodnotit dnešní optikou. Možnosti jsou v zásadě dvě:
- nekonspirační možnost - Sulfonamidy byly sice už nějaký ten pátek známé, ale jejich modernější verze s širokospektrým působením si teprve cestu do běžné medicíny hledaly a lékaři na ně nebyli zvyklí. Gebhardt už byl v tu dobu starší člověk, který nemusel mít důvěru k novotám. Kromě toho měly tehdejší sulfonamidy nenulová rizika i těžších nežádoucích účinků. Na druhou stranu bylo podání sulfonamidů Heydrichovi doporučeno dr. Morellem, což byl osobní lékař Adolfa Hitlera, takže úplně čisté svědomí Gebhardt po smrti Heydricha asi neměl.
- konspirační možnost - Konspirační teorie také nejde vyloučit, i když ji pochopitelně berte s rezervou. Mezi předními nacisty panovaly nejrůznější formy boje o moc a tak není úplně od věci možnost, že Himmler Gebhardta vyslal s cílem Heydrichovi pomoci, ale na onen svět. V takovém případě by Gebhardtovo odmítnutí antibiotik mohlo mít právě tento důvod.
Vědecká studie v Ravensbrücku
Gebhardt se po té nešťastné události s Heydrichem rozhodl vědecky vyhodnotit účinnost sulfonamidů. A jak byste řekli, že to zkoumal? Jak jinak než na vězních v koncentračním táboře. V Ravensbrücku (ženský koncentrační tábor) rozdělil zkoumané subjekty na dvě skupiny. Ženám v obou skupinách nechával způsobovat ošklivá infikovaná zranění (často přecházející do gangrény) a jedna z těchto skupin dostávala sulfonamidy, druhá nikoliv.
Výše zmíněné bestiality pak byly podtrženy tím, že Gebhardt se hodně snažil, aby výsledky „výzkumu“ pro sulfonamidy nevyšly moc příznivě. Skupina zraněných žen s nasazenými sulfonamidy měla mizivou podpůrnou zdravotní péči a výživu ve srovnání se skupinou žen bez sulfonamidů a tak podobně. Logika je jasná – pokud sulfonamidy moc neúčinkují, tak Gebhardt nenesl spoluvinu na Heydrichově smrti. Zdůrazňuji bizarnost celé té události:
Lékař chtěl vyvrátit, že špatným postupem poškodil pacienta (Heydrich) a způsobil jeho smrt. Lékař se v tomto ohledu snaží očistit tím, že se souhlasem úřadů zavraždí a zmrzačí X lidí a ještě to písemně zdokumentuje.
Poslední slova
Po válce na Gebhardta došlo a v Norimberském procesu dostal provaz. Když Gebhardt vystoupal 2. června 1948 na šibenici, tak prý jeho poslední slova zněla, že umírá bez hořkosti a že je mu líto, že na světě stále přetrvává nespravedlnost. Osobně s tím v zásadě souhlasím. Jen bych dodal, že v okamžiku utažení smyčky kolem jeho krku bylo té nespravedlnosti na světě hned o chloupek méně.
