Tuková tkáň není nějaký pasivní rezervoár tuků. Jde o metabolicky aktivní tkáň, která vytváří řadu hormonů, z nichž nejznámější je leptin. O tom všem si můžete přečíst v příslušném textu, ale tento krátký článek bude věnován zcela jiné problematice. Bavíme-li se o hubnutí, měli bychom vědět, jaké hormony způsobují růst tukové tkáně a o možnostech, jak jejich účinek omezit.
Zodpovědné hormony
1. Inzulin – Inzulin (produkovaný ve slinivce břišní) je nejdůležitější hormon, který způsobuje ukládání tuků v tukové tkáni a kromě toho brání jejímu odbourávání. Ono to má logiku – hladina inzulinu se zvyšuje po vstřebání glukózy do organizmu a má za cíl odklidit glukózu do tkání. Protože naše tělo je schopné přímo využít jen omezené množství glukózy, je nutná její přeměna na mastné kyseliny (základní stavební složky tuků) a jejich „odklizení“ do tukové tkáně.
2. Kortizol – Tento hormon produkovaný v nadledvinách funguje jako stresový hormon. Při jeho chronickém zvýšení podporuje ukládání tukové tkáně. Proto je pro choroby spojené s nadprodukcí tohoto hormonu (typicky Cushingův syndrom) typická obezita.
3. Estrogeny – Tyto ženské pohlavní hormony taktéž podporují ukládání tuků, přičemž dominuje ukládání do oblasti stehen a boků.
4. Další hormony – Další hormony působí na růst tukové tkáně nepřímo. Do této skupiny se řadí například hormon ghrelin a neuropeptid Y, které zvyšují chuť k jídlu. Zvýšená chuť k jídlu vede k příjmu potravy a ten podporuje růst tukové tkáně.
Protiopatření
1. Inzulin – Z hlediska redukce tukové tkáně se musíme chránit před vysokými hladinami inzulinu*. Za prvé musíme zabránit vysokým nárůstům glykemie (nejíst nalačno velké množství jednoduchých sacharidů, naopak jíst vlákninu, kombinovat sacharidy s tuky a proteiny...), která stimuluje uvolňování inzulinu. Za druhé se musíme chránit před rozvojem inzulinové rezistence, tj. odolnost zejména svalové tkáně vůči účinkům inzulinu. Při inzulinové rezistenci dochází v rámci kompenzace ke zvyšování sekrece inzulinu, aby byl jeho efekt zachován. A jak snižovat inzulinovou rezistenci? Zejména pravidelnou fyzickou aktivitou a občasným půstem.
/* Zcela se inzulinu zbavit by nicméně nebylo rozumné. Člověk sice zázračně zhubne, ale následně má tendenci umírat na rozvrat vnitřního prostředí organizmu./
2. Kortizol – Hladiny kortizolu rostou při chronickém stresu. Prevencí je redukce chronického stresu, relaxace, věnování se koníčkům a oblíbeným činnostem a případně různé meditační techniky. Dalším faktorem je pravidelný denní a noční režim s dostatkem kvalitního spánku trvajícím déle než 7 hodin. A do třetice všeho dobrého je pro normální hladiny kortizolu vhodná pravidelná rozumná fyzická aktivita.
Troy: "Ne, Jimmy, tvoje časté noční směny v nemocnici nejsou pro redukci váhy zrovna to nejlepší." Jimmy: "Díky, za radu, pane McClure!"
3. Estrogeny – Tady jsou naše možnosti poněkud omezené. V podstatě nejvíce efektivní je zdravý životní styl s dlouhodobou snahou o redukci množství tukové tkáně, protože tuková tkáň produkuje estrogeny, které následně podporují její další růst (velmi zjednodušeně řečeno).
Pokud máte přečteno, můžete pokračovat dále.
