(psáno prosinec 2021) Tento text je určitou syntézou dvou mých facebookových příspěvků z konce listopadu a ze začátku prosince 2021 a pro web ho vytvářím proto, aby informace nezapadly a byly snadno přístupné i po delší době. Koronavirová epidemie je podle mého názoru v této chvíli na vrcholu poslední velké vlny. Zdánlivě k optimizmu nejsou důvody. Například naše nemocnice ošetřuje desítky nemocných s Covidem, řada oddělení byla změněna na covidaria a je vyřazena podstatná část neakutní péče včetně operativy. Na druhou stranu ale počty nově nakažených a hospitalizovaných začínají po prudkém počátečním nárůstu spíše stagnovat a situaci se daří zvládat.

 

Napětí ve společnosti je určitě vyšší než vloni touto dobou, i když si řada lidí neuvědomuje, že jsme na tom výrazně lépe než minulý podzim, který jsme trávili v lockdownu. Na druhou stranu si nečekaně silná vlna procházející ne zcela ideálně naočkovanou populací vynutila řadu opatření, která dopadají spíše na neočkovanou část populace a zvažovány jsou i různé formy povinné vakcinace. To vede k řadě konfliktů. Občas nějaký zdravotník najde výhružnou zprávu na nástěnce, jindy najdou zdravotníci sloužící v nemocnici poškozená auta, udatní bojovníci rytíře Žita hrdinně vítězí nad utahanými úřednicemi z hygien a tak podobně. Výše zmíněné činy jsou sice dílem malé skupiny vyšinutých jedinců, ale neklid ve společnosti to velice dobře odráží.

Nuda, nuda, šeď, šeď. Některým lidem po dvou letech pandemie už dost hrabe.

 

Já bych si i v této době dovolil být relativně optimističtější. Dokonce bych hodně tiše řekl, že to nejhorší z epidemie máme možná v tuto chvíli za sebou, i když ruku do ohně bych za to nedával. Pokud nám i při minimálních opatřeních přestává počet hospitalizovaných růst exponenciálním tempem, mohlo by to znamenat, že virus už se vyčerpává, protože v částečně promořené a proočkované populaci začíná stále více narážet na odolné jedince. Zrovna virus SARS-CoV-2 varianta delta je dost silný protivník, protože je velice snadno nakažlivý, ale proti imunizované populaci nebude mít nakonec šanci ani on.

 

Abych trochu lépe znázornil aktuální situaci a nezávazně navrhl naše další priority, vybral jsem si tři obrázky, na které bychom se měli lépe podívat.
 


První obrázek je screen z twitterového příspěvku JUDr. Dostála, což je specialista na zdravotnické právo za Piráty. Paradoxem je, že mnoha voliči a straníky je vnímán dosti negativně, protože způsobu interpretace jeho dat využívají různé antivaxerské spolky. Samotná data, která by měla být původem z ÚZIS, se nicméně zdají v pořádku a já je považuji za dosti cenná. Víme díky nim, kolik očkovaných / neočkovaných / promořených / nepromořených je aktuálně hospitalizováno.
 


Druhý obrázek je graf, kde vidíme počty hospitalizovaných za listopad 2021 na 100,000 obyvatel rozdělených podle věku a očkování včetně posilujících dávek.

 


Třetí obrázek ukazuje odhadovaný pokles efektivity různých vakcín v čase. Dodávám, že efektivita v tomto případě znamená míru ochrany vůči nákaze.

 

Moje interpretace těchto údajů je následovná:

Za prvé je vidět, že prodělaná infekce prozatím velice výrazně chrání před reinfekcí vedoucí k hospitalizaci. Ze dne 3.12. bylo hospitalizováno pouze 109 lidí s reinfekcí z 6683, to je velice nízké číslo. Otázkou je, co je myšleno tou prodělanou infekcí, ale pokud jde o data původem z ÚZIS, půjde nepochybně o laboratorně potvrzenou PCR pozitivitu, protože s hladinami protilátek jako průkazem infekce se nikde neoperuje. Můj první předběžný závěr je tedy ten, že člověk, který byl v minulosti pozitivně PCR testován na Covid-19, má aktuálně velice nízké riziko, že skončí s Covidem znovu v nemocnici. Na standardech je v celé ČR 101 takových lidí, na JIP je 8 pacientů, z toho většina neočkovaných (očkovaní : neočkovaní mají poměr 2:6). Z toho pro mne osobně plyne, že přeočkovat tuto skupinu lidí je sice dobré, ale není to rozhodně priorita. Pokud bychom tuto skupinu neproočkovali, nic dramatického by se z hlediska zdravotního systému nestalo. Jsou-li ta data správná, nemohu dojít k jinému názoru.

 

Můj druhý předběžný závěr je, že na základě těchto dat se nemohu vyjadřovat k protilátkám a jejich hladinám. Chybí ohledně nich vstupní data, nemohu proto dělat ani odpovídající výstupy.

 

Třetí závěr se týká spolehlivosti očkování. Ochrání očkování spolehlivě proti infekci Covid-19? Ochrání, ale ne spolehlivě. Vyplývá to nejen z tabulky JUDr. Dostála, ale i z tabulky sledující pokles efektivity vakcín a i z mé osobní zkušenosti – nakažených očkovaných je v mém okolí nemálo. Pokud tedy hovoříme o dezinformacích, tak pravé dezinformace jsem se na jaře dopustil já, když jsem tvrdil, že očkování spolehlivě ochrání před nákazou. Ona to tedy v té chvíli byla pravda, protože očkování mělo udávanou efektivitu kolem 90%, ale dnes už to pravda není. I tak je hezké, že mi to na podzim nikdo nepřipomenul a nevymáchal mi v tom nos. Já sám jsem si toho nicméně sebekriticky vědom a omlouvám se za to. Ovšem ona ta omluva je spíše formální, protože mne ona jarní „dezinformace“ nijak netrápí. Pokud v té chvíli napomohla lidem rozhodnout se pro očkování, tak je to dobře, protože...

 

...očkování velice slušně funguje v prevenci hospitalizace, což je můj čtvrtý závěr. Vtip je v tom, že tenhle závěr si běžný člověk z pouhého pohledu na tabulku JUDr. Dostála neuvědomí. Ta tabulka totiž nezahrnuje věkovou strukturu hospitalizovaných a podíl očkovaných / neočkovaných podle věku. Na pochopení tohoto je lepší graf s podílem hospitalizovaných v jednotlivých věkových skupinách, kde můžeme vidět, že neočkovaní výrazně vedou ve většině věkových skupin kromě nejstarších lidí. Přeloženo do běžného jazyka je očkování dosti ochranné proti hospitalizaci, když vám je kolem 60, o něco horší je to u lidí ve věku 80+. Pokud ale mohu dát k dobru zkušenosti z praxe, tak ti očkovaní osmdesátníci bývají s Covidem hospitalizováni spíše pro celkové zhoršení stavu, kdy Covid dekompenzuje jejich chronické choroby.

 

Pátým závěrem je, že třetí (posilující) dávka snižuje riziko hospitalizace u rizikových skupin poměrně výrazně, ale nejsem schopen přesně vypočítat o kolik, protože očkováno třetí dávkou je relativně malé procento populace a to bude výsledek zkreslovat.

 

Kdybych tedy měl na základě zmíněných informací stanovit nějakou obecnou strategii, řekl bych to asi takhle:

 

1. Neplýtval bych energii na skupinu lidí, kteří Covid-19 prokazatelně prodělali a mají to potvrzené PCR testem. To je z těch dat evidentní, chápu-li je správně a jsou-li pravdivá. Pokud se takoví lidé naočkují, jedině dobře, ale v opačném případě nám nemocnice ani náhodou nezahltí. Neberte to jako nějaké antivaxerské řeči, klidně bych naočkoval cokoliv, co se hýbe, kdybych v tom ovšem viděl smysl. K měření hladiny protilátek jako k alternativě pozitivního PCR testu se kvůli absenci dostupných dat nevyjadřuji, ale jistě je možné i v tomto ohledu dále debatovat.

 

2. Zásadní je mít naočkovanou především populaci 45+, protože od tohoto věku se výrazněji zvyšují počty hospitalizací. Pokud se nechají naočkovat lidi mladší, tak jedině dobře, protože to bude o něco snižovat šíření nákazy (Comirnaty má stále efektivitu těch 60%) a snižovat jejich osobní riziko, ale z hlediska systému to není nezbytné. A za třetí by tato data ukazovala vysokou efektivitu na pokles hospitalizací u posilující dávky vakcíny u lidí na 60 let věku. Dodávám, že u všech těchto skupin bych při omezené očkovací kapacitě prioritizoval ty, kteří dosud nemoc neprodělali.

 

3. Tento bod se asi každému nebude líbit, ale za definitivní tečku za epidemií považuji v naší současné situaci promoření částečně naočkované populace. Když efektivita očkovacích látek v prevenci nákazy klesne za 6 měsíců minimálně na 60%, zatímco efektivita prodělané nemoci zůstává vůči reinfekci stále velice vysoká, tak to ani jinak být nemůže. Z toho důvodu nevidím smysl v dalších snahách virus eradikovat, ale naopak ho nechat populací projít s tím, že tento proces budeme ze všech sil zpomalovat, doočkovávat rizikovou populaci posilujícími dávkami (viz bod 2) a části rizikovým nakaženým budeme aplikovat monoklonální protilátky. Očkování nám sice neudělá onu pověstnou „tečku“ za epidemií (tu udělá virus sám), ale očkování nám tuto tečku udělá mnohem snesitelnější a zachrání spoustu životů. (Dodávám, že zmíněné promořování bych rozhodně neviděl jako řešení vloni, kdy byla populace vůči viru silně vnímavá, a kdy byly vakcíny teprve ve vývoji.)

A jak bude dál? Virus díky své vysoké nakažlivosti nejspíše bez velkých problémů projde zbytkem populace, nakazí se především část neočkovaných, kteří nemoc dosud neprodělali a bohužel i část očkovaných (kteří nemoc neprodělali a u nichž vakcína ztratila ochranný efekt), přičemž u těch očkovaných lze očekávat výrazně lehčí průběhy a méně mrtvých, než by tomu bylo bez vakcinace. A to bude nejspíš konec epidemie, dokud se neobjeví nějaká nová mutace viru, která bude natolik odlišná, že proti ní prodělání nemoci neochrání. To ale ukáže až budoucnost.

 


Pomohl vám můj web? Zvažte prosím jeho pravidelnou, nebo jednorázovou finanční podporu.
 

  autor: MUDr. Jiří Štefánek
  zdroje: základní zdroje textů