Před týdnem jsem dával na Facebook informace o aktuální COVID situaci z pohledu řadového lékaře. Po týdnu bych si dovolil napsat další příspěvek na toto téma, a protože bude trochu delší, dávám ho sem na web.
(07.10.2020) Na obvodě pokračuje trend z minulého týdne. Na testy sice odesíláme, ale pozitivní pacienti nám prakticky nepřibývají, COVID jakoby tady zmizel. Před 14 dny jsme měli cca 50% lidí s příznaky respiračního infektu COVID pozitivní, nyní jsou téměř všichni negativní. Možná zafungovala opatření, možná se lidé rozhodli respirační infekty vyležet doma bez zavolání lékaři (to je však o něco méně pravděpodobné, protože kdo lékaři nezavolá, ten nedostane neschopenku), nevím. Celorepublikově přibývá nakažených hodně, možná jsme nějaká anomálie.
Jinak práce nad hlavu, péči nijak neredukujeme, desítky telefonů vyzvánějí, hlava některé dny ke konci pracovní doby k prasknutí. Spolupráce pacientů je celkově dobrá, většina se objednává předem, respirační infekty se stále snažíme řešit na dálku, jinak si pacienty normálně zveme. Neakutní péče u nás funguje pořád bez omezení. Také v okolí nepozoruji žádné významné omezení poskytované péče ani u praktických lékařů, ani u ambulantních specialistů.
Snažím se nyní postupně ukončovat izolace pacientů COVID+ ze září. Pozoruji přitom, že ačkoliv se u těch mých lidí jedná o běžné pacienty do 60 let věku bez velkého počtu chorob a měli tzv. "lehký průběh" (tj. zůstali doma), necítí se někteří z nich po prodělání infekce moc v pohodě a často si stěžují na únavu a zadýchávání při námaze. Pokud nedojde ke zlepšení, začínám u nich už v duchu plánovat plicní (včetně spirometrie), či dokonce kardiologické vyšetření. Nemusí se o nic vážného jednat, i po necovidové infekci dolních dýchacích cest mohou podobné příznaky být, tak uvidíme.
Pokud jde o to zmíněné léčení infektů na dálku, tak proč tomu nevěnovat jeden odstaveček. Není to ideální, ale vítám to. Nemám rád dálkovou medicínu, ale docela účinně to brání přenosu nákazy na zdravotníky a jiné pacienty. Ono se to nemusí zdát, ale vzhledem k průměrnému věku praktických lékařů není při jejich nákaze vůbec vyloučen těžký průběh a cca 1500 pacientů v takovém případě přichází na čas (případně navždy) o svého lékaře. Tím se přetíží péče v okolí a může to způsobit lokální dominový efekt. Když s pacientem mluvíte po telefonu, dá se i tak nemálo informací zjistit. U většiny nemocných s respiračním infektem jde o banální virózy, které v podstatě není nutné léčit. Pozor si člověk dává u starších a rizikovějších lidí, u déletrvajících a těžších projevů a u "divných" příznaků. Tak třeba člověka s horečkou a silnou bolestí hlavy bez jakýchkoliv dalších příznaků si raději pozvu (zažil jsem už pár meningitid), člověka s podezřením na angínu si pozvu, lidem s podezřením na bakteriální zánět průdušek pošlu ATB a tak podobně. Pracující lidé dostávají po úvodním telefonátu neschopenku, staví se na COVID výtěr a pak do týdne se domlouváme na dalším postupu. Většina se zlepší, má negativní test a pak jdou normálně do práce. Pokud potíže trvají, přichází s negativním COVID testem osobně k dalšímu dovyšetření. Znovu říkám, není to ideální, je snadnější něco špatně vyhodnotit a podcenit (my odborně říkáme "prosrat"), ale v reálu docela to funguje.
U nemocnic v okolí už to totiž tak dobré jako před týdnem není. Během posledního týdne začala omezovat neakutní péči krajská nemocnice v Jihlavě, dosti jim tam narostl počet těžkých případů COVID. Například jsme tam byli zvyklí objednávat koronarografie (invazivní vyšetření srdce), přičemž ty neakutní již zajistit nelze. Na druhou stranu ty skutečně důležité – urgentní koronarografie u infarktů – stále fungují a to je to, co se počítá. I v naší nemocnici je to horší než před týdnem. Pacientů s COVID znatelně přibylo, infekční oddělení má plnou kapacitu, plicní se zaplňuje, vyčleňují se další lůžka na interně. Většina hospitalizovaných lidí má příznaky, nepříjemně časté jsou těžší virové pneumonie, naštěstí to nemocní zatím zvládají s kyslíkem. U starších polymorbidních jedinců mohou být příznaky zastřené, případně se projevit dekompenzací jiné choroby. Příklad – přijmete dušného kardiaka se srdečním selháním a vyjde mu COVID+. Zdá se, že jde o srdeční selhání a COVID+ je náhodný nález, ale pak na CT plic najdete obraz virové pneumonie, která vysvětlí akutní zhoršení srdečního selhávání. Velké veselí nepanuje. Pokud si na obvodě šunky neválíme, tak v nemocnici je to stejné. Někteří zaměstnanci jsou v karanténě, není jich zřejmě moc, ale české zdravotnictví není typické personálními rezervami. Zdravotní péče je však zatím stále zachována včetně té neakutní, za což všem zúčastněným budiž velký dík. Není to v této době samozřejmost.
Pro zajímavost jak vypadá rozvoj covidové pneumonie mi poslala jedna kolegyně z jiné nemocnice snímky plic pacienta při přijetí (vlevo) a za čtyři dny (vpravo). Ta bílá "oblaka" na tom pravém snímku jsou problém.
A teď k té první linii, když už jsem dal zrovna tenhle nadpis. Hodně o ní čteme a zdá se to být poněkud patetický a nadměrně užívaný termín, přičemž zdánlivě mnoho zdravotníků tvrdí, že právě oni tu první lini představují. Jenomže je to pravda, ta první linie je v boji s COVID skutečně velmi široká. V první linii jsou praktičtí lékaři a hygienické stanice, v první linii jsou zdravotníci pohotovostí a emergency, záchranáři, zdravotníci na akutních lůžkových odděleních, speciálně pak personál oddělení intenzivní medicíny pečující o ty nejtěžší případy a mnozí další. Prostředky a možnosti těchto lidí se pochopitelně odlišují, ale cíl je shodný - aby to všechno nějak dobře dopadlo a mrtvých bylo co nejméně. Platí ale, že bez dobrovolně spolupracující veřejnosti by to všichni zmínění měli o hodně, hodně těžší. Takže díky všem, kdo dodržujete základní protiepidemická opatření, ať už si o nich myslíte cokoliv.
(07.10.2020) Na obvodě pokračuje trend z minulého týdne. Na testy sice odesíláme, ale pozitivní pacienti nám prakticky nepřibývají, COVID jakoby tady zmizel. Před 14 dny jsme měli cca 50% lidí s příznaky respiračního infektu COVID pozitivní, nyní jsou téměř všichni negativní. Možná zafungovala opatření, možná se lidé rozhodli respirační infekty vyležet doma bez zavolání lékaři (to je však o něco méně pravděpodobné, protože kdo lékaři nezavolá, ten nedostane neschopenku), nevím. Celorepublikově přibývá nakažených hodně, možná jsme nějaká anomálie.
Jinak práce nad hlavu, péči nijak neredukujeme, desítky telefonů vyzvánějí, hlava některé dny ke konci pracovní doby k prasknutí. Spolupráce pacientů je celkově dobrá, většina se objednává předem, respirační infekty se stále snažíme řešit na dálku, jinak si pacienty normálně zveme. Neakutní péče u nás funguje pořád bez omezení. Také v okolí nepozoruji žádné významné omezení poskytované péče ani u praktických lékařů, ani u ambulantních specialistů.
Snažím se nyní postupně ukončovat izolace pacientů COVID+ ze září. Pozoruji přitom, že ačkoliv se u těch mých lidí jedná o běžné pacienty do 60 let věku bez velkého počtu chorob a měli tzv. "lehký průběh" (tj. zůstali doma), necítí se někteří z nich po prodělání infekce moc v pohodě a často si stěžují na únavu a zadýchávání při námaze. Pokud nedojde ke zlepšení, začínám u nich už v duchu plánovat plicní (včetně spirometrie), či dokonce kardiologické vyšetření. Nemusí se o nic vážného jednat, i po necovidové infekci dolních dýchacích cest mohou podobné příznaky být, tak uvidíme.
Pokud jde o to zmíněné léčení infektů na dálku, tak proč tomu nevěnovat jeden odstaveček. Není to ideální, ale vítám to. Nemám rád dálkovou medicínu, ale docela účinně to brání přenosu nákazy na zdravotníky a jiné pacienty. Ono se to nemusí zdát, ale vzhledem k průměrnému věku praktických lékařů není při jejich nákaze vůbec vyloučen těžký průběh a cca 1500 pacientů v takovém případě přichází na čas (případně navždy) o svého lékaře. Tím se přetíží péče v okolí a může to způsobit lokální dominový efekt. Když s pacientem mluvíte po telefonu, dá se i tak nemálo informací zjistit. U většiny nemocných s respiračním infektem jde o banální virózy, které v podstatě není nutné léčit. Pozor si člověk dává u starších a rizikovějších lidí, u déletrvajících a těžších projevů a u "divných" příznaků. Tak třeba člověka s horečkou a silnou bolestí hlavy bez jakýchkoliv dalších příznaků si raději pozvu (zažil jsem už pár meningitid), člověka s podezřením na angínu si pozvu, lidem s podezřením na bakteriální zánět průdušek pošlu ATB a tak podobně. Pracující lidé dostávají po úvodním telefonátu neschopenku, staví se na COVID výtěr a pak do týdne se domlouváme na dalším postupu. Většina se zlepší, má negativní test a pak jdou normálně do práce. Pokud potíže trvají, přichází s negativním COVID testem osobně k dalšímu dovyšetření. Znovu říkám, není to ideální, je snadnější něco špatně vyhodnotit a podcenit (my odborně říkáme "prosrat"), ale v reálu docela to funguje.
Pokud někde čtete, jak si vobvoďáci válejí šunky, není to pravda. Ona ta medicína na dálku je dost časově náročná a vysilující a samozřejmě se jedou i karantény a izolace a pak všechny ostatní akutní stavy, plánované prohlídky, posudky apod. Někoho rozbolela záda? Někdo má trávicí potíže? Někomu jsme zjistili cukrovku? Nějaký pacient potřebuje předoperační? Někdo chce invalidní důchod? Nějaká návštěva doma u zhoršené babičky? Fakt tohle po telefonu neřešíme a padesát lidí denně není problém. Neválíme se.
Pacienty a vůbec lidi v blízkém okolí musím chválit. Roušky nosí všichni a opatření se dodržují, ono těch radikálních křiklounů ze sociálních sítí v reálu zase tolik není. Opravdu ani nadále nepochybuji o tom, že to zvládneme, jenom musíme pro zdárný průběh téhle patálie zabránit tomu, aby nám na vrcholu epidemie došla lůžka a zdravotníci. I tak bychom to přirozeně zvládli, jen by to byl...řekněme takový traumatičtější zážitek, kterého jistě rádi zůstaneme ušetřeni.
U nemocnic v okolí už to totiž tak dobré jako před týdnem není. Během posledního týdne začala omezovat neakutní péči krajská nemocnice v Jihlavě, dosti jim tam narostl počet těžkých případů COVID. Například jsme tam byli zvyklí objednávat koronarografie (invazivní vyšetření srdce), přičemž ty neakutní již zajistit nelze. Na druhou stranu ty skutečně důležité – urgentní koronarografie u infarktů – stále fungují a to je to, co se počítá. I v naší nemocnici je to horší než před týdnem. Pacientů s COVID znatelně přibylo, infekční oddělení má plnou kapacitu, plicní se zaplňuje, vyčleňují se další lůžka na interně. Většina hospitalizovaných lidí má příznaky, nepříjemně časté jsou těžší virové pneumonie, naštěstí to nemocní zatím zvládají s kyslíkem. U starších polymorbidních jedinců mohou být příznaky zastřené, případně se projevit dekompenzací jiné choroby. Příklad – přijmete dušného kardiaka se srdečním selháním a vyjde mu COVID+. Zdá se, že jde o srdeční selhání a COVID+ je náhodný nález, ale pak na CT plic najdete obraz virové pneumonie, která vysvětlí akutní zhoršení srdečního selhávání. Velké veselí nepanuje. Pokud si na obvodě šunky neválíme, tak v nemocnici je to stejné. Někteří zaměstnanci jsou v karanténě, není jich zřejmě moc, ale české zdravotnictví není typické personálními rezervami. Zdravotní péče je však zatím stále zachována včetně té neakutní, za což všem zúčastněným budiž velký dík. Není to v této době samozřejmost.
Pro zajímavost jak vypadá rozvoj covidové pneumonie mi poslala jedna kolegyně z jiné nemocnice snímky plic pacienta při přijetí (vlevo) a za čtyři dny (vpravo). Ta bílá "oblaka" na tom pravém snímku jsou problém.
A teď k té první linii, když už jsem dal zrovna tenhle nadpis. Hodně o ní čteme a zdá se to být poněkud patetický a nadměrně užívaný termín, přičemž zdánlivě mnoho zdravotníků tvrdí, že právě oni tu první lini představují. Jenomže je to pravda, ta první linie je v boji s COVID skutečně velmi široká. V první linii jsou praktičtí lékaři a hygienické stanice, v první linii jsou zdravotníci pohotovostí a emergency, záchranáři, zdravotníci na akutních lůžkových odděleních, speciálně pak personál oddělení intenzivní medicíny pečující o ty nejtěžší případy a mnozí další. Prostředky a možnosti těchto lidí se pochopitelně odlišují, ale cíl je shodný - aby to všechno nějak dobře dopadlo a mrtvých bylo co nejméně. Platí ale, že bez dobrovolně spolupracující veřejnosti by to všichni zmínění měli o hodně, hodně těžší. Takže díky všem, kdo dodržujete základní protiepidemická opatření, ať už si o nich myslíte cokoliv.
