Clinical Characteristics of Covid-19 in New York City
(originál textu najdete zde - the New England Journal of Medicine)
Svět je uprostřed koronavirové pandemie a New York se stal jedním z jejích epicenter. V tomto textu specifikujeme stav 393 pacientů s COVID-19, kteří byli přijati do dvou nemocnic v New Yorku mezi 3. a 27. březnem 2020.
...
U těchto 393 pacientů byl medián věku 62.2 let (tj. polovina byla starších, polovina mladších), 60.6% byli muži, 35.8% bylo obézních. Nejčastější symptomy byly kašel (79.4%), horečka (77.1%), dušnost (56.5%), bolesti svalů (23.8%), průjem (23.7%) a nevolnost a zvracení (19.1%). Většina pacientů měla lymfopenii, 27% mělo trombocytopenii a mnozí měli zvýšené jaterní testy a parametry zánětu.
V období mezi 3. březnem a 10. dubnem se u 130 pacientů (33.1%) objevilo respirační selhání, které vedlo k nutnosti umělé plicní ventilace (UPV). Do dnešního dne bylo pouze 43 z těchto pacientů extubováno. Z celkového počtu 393 pacientů jich bylo 260 propuštěno z nemocnice, 40 zemřelo a u 93 se o výsledku prozatím nerozhodlo.
Pacienti vyžadující umělou plicní ventilaci byli spíše muži, většinou obézní a mívali zvýšené jaterní testy a parametry zánětu (ferritin, D-dimery, CRP a prokalcitonin).
Z pacientů, kteří byli napojeni na umělou plicní ventilaci, jich 40 (30.8%) v úvodu na oddělení emergency vůbec nevyžadovalo kyslíkovou podporu (oxygenoterapii). Pacienti na umělé plicní ventilaci většinou potřebovali i tlakovou podporu vasopresory (95.4% proti 1.5% u pacientů bez UPV) a měli častější komplikace jako například arytmie (17.7% proti 1.9% u pacientů bez UPV) a selhání ledvin s nutností dialýzy (13.3% proti 0.4% u pacientů bez UPV).
Ve skupině 393 pacientů hospitalizovaných v nemocnicích v New Yorku se klinické příznaky nelišily od těch, které jsou popisované ve velkých studiích z Číny, ačkoliv gastrointestinální příznaky se v New Yorku objevovaly častěji než v Číně. Tento rozdíl může být způsoben geografickými rozdíly a různým způsobem sběru dat.
Obezita byla u nemocných častá a je zřejmě rizikovým faktorem respiračního selhání s nutností UPV. Procento pacientů vyžadujících UPV mezi našimi případy je asi 10x vyšší než v Číně, což může být způsobeno celkově vyšším počtem vážnějších případů v naší skupině (neboť testování a hospitalizace v USA je z velké části limitována na vážněji nemocné pacienty) a strategii časné intubace v našich nemocnicích.
Bez ohledu na příčinu má vysoký podíl pacientů vyžadujících UPV potenciál přetížit zdroje našich nemocnic. Zhoršení se objevilo u řady pacientů, kteří se předtím jevili stabilní. Z pacientů, kteří během hospitalizace skončili na UPV jich v úvodu třetina vůbec nevyžadovala kyslík (!). Vzhledem k faktu, že pacienti na UPV téměř vždy vyžadovali tlakovou podporu vasopresory, a že v řadě případů vyžadovali dialýzu, je nutné zajistit dostatečné kapacity a zásoby těchto zdrojů.
