Dne 03.04.2020 vyšel veřejně tento text od pana Alexandra Tomského. Abych měl čisté svědomí, že jsem nemlčel, dovoluji si dopsat krátkou polemiku ve formě komentářů k jeho názoru:
Komentář: souhlas
Jak jistě po více než dvouměsíční nákaze západní společnosti dobře víte, tento nový, ne zcela prozkoumaný typ viru má své velmi specifické vlastnosti, které způsobily všeobecnou paniku s výjimkou několika asijských zemí a Švédska. V porovnání s virem normální chřipky se šíří 3- až 4násobnou rychlostí a pouze masivní testování a izolace nakažených mohou ohnisko nákazy podstatně omezit.
Komentář: Virus má ty specifické vlastnosti, že se rychle šíří, není proti němu očkování a dokáže zahlcovat zdravotní systémy. Zmíněného masivního testování nejsme i přes mediální proklamace dnes schopni (jako praktický lékař to vím dobře, ale záměrně nebudu specifičtější).
Na něco takového nemohly být vlády připraveny a tam, kde se nacházela velká koncentrace lidí, zejména starších osob, vypukla epidemie se strašlivou silou (Lombardie, Madrid, Paříž, Londýn, New York) a útěk desetitisíců lidí z postiženého epicentra epidemii rozšířil na venkov. Státy, jež nemají tak velkou metropolitní oblast a včas se od těch postižených izolovaly, byly zasaženy mnohonásobně méně.
Komentář: Tak zrovna Bergamo v Lombardii je město, které má samo o sobě asi 100,000 obyvatel, což je 10x méně než Praha. Postiženy rozhodně nejsou jen místa s velkou aglomerací.
V přepočtu na milion obyvatel má Itálie 230 úmrtí, Španělsko 221, Francie 83. Ale Rakousko 18, Německo 13, Česko 4 a celá střední Evropa ještě méně, a to bez ohledu na testování a restrikce, jaké zavedly. Nápadný je rozdíl mezi masivním testováním a připraveností nemocnic na nápor nakažených v Německu a chaotickou opožděnou reakcí středoevropských zemí. A navzdory tomu jsme na tom čtyřikrát lépe.
Komentář: Epidemie se vyvíjí. Před šesti týdny byste mohli podobně srovnat Itálii a Čínu. Navíc současný stav je zkreslen tím, že všechny zmíněné státy zahájily poměrně silná protiepidemická opatření, některé dříve, jiné později. Možná budou hrát roli i jiné faktory, ale neznáme je, jsme na začátku, nikoliv na konci.
Poslední tři dny vykazují grafy všech zemí pouze lineární růst, což zcela jistě znamená počátek konce. Epidemiologové a politici, kteří se nechali ovlivnit představou exponenciálního růstu, pomalu a neochotně přiznávají, že nákaza pravděpodobně nedosáhne ani normálního globálního počtu obětí běžné chřipky ročně (300 000 až 500 000).
Komentář: Jaké grafy a kteří politici a epidemiologové? Když se například podíváme na grafy počtu případů a úmrtí v USA, tak zcela jistě nemá podobu lineární křivky. Pokud se epidemii v řadě států daří pomalu dostávat pod kontrolu, je to díky zavedeným opatřením, která nejsou t.č. rušena.
Dnes má Covid-19 na kontě 54 000 osob. Od samého počátku bylo známo, že koronavir až na nepatrné výjimky pouze o několik měsíců až jeden rok urychluje smrt přestárlých a těžce nemocných osob (70+).
Komentář: Před měsícem měl COVID-19 na kontě 3,000 lidí. Nějaké studie o tom, že dochází k urychlení smrti přestárlých osob o měsíce, max 1 rok? Kromě toho, nevidí autor problém v tom, že se tito lidé začnou zhoršovat a umírat najednou a tím zahltí zdravotní péči, čímž se letalita navýší?
Zajímavá je politika vůči pandemii ve Švédsku, kterou vede hlavní epidemiolog státu a denně vysvětluje na grafech, kdo na jakou závažnou nemoc s pouhou přítomností koronaviru zemřel, odmítá zastavit chod státu a společnosti.
Komentář: Mlucíme-li o Švédsku, tak to mělo prvního nakaženého asi týden před ČR. Prokazatelně nakažených má nyní jen 1,5x více, ale už má 7x více mrtvých a vážně/kriticky nemocných. A to jsme na začátku pandemie. Můžeme srovnávat Švédsko a ČR? Pan Tomský to dělá. Před cca dvěma týdny byla velkým vzorem volnějšího přístupu Velká Británie a jak je na tom dnes?
Vzhledem k tomu, že vir neohrožuje většinu (průměr věku zemřelých v Lombardii je 79,5), a v situaci, kdy už je nakaženo 20 až 50 procent lidí, často bez příznaků, nemá masové testování žádný smysl, pouze by zbytečně mohlo občany vystrašit, jak dokazují hrátky s čísly v titulcích médií o počtech a procentech „nově nakažených” nebo o „výrazném skoku v počtu mrtvých, nejvyšším od vypuknutí nákazy” v Japonsku. Podíval jsem se na číslo, přibylo 13 a celkový součet od počátku činil 59 osob v zemi, která má 126 milionů obyvatel.
Komentář: 20-50% lidí v populaci je nakaženo? Pro toto bizarní tvrzení nic nesvědčí. Již brzy bude ověřeno sérologickým testováním náhodného vzorku obyvatel. Do výsledku jej považuji za zcela neověřenou hypotézu. Pokud by se prokázalo, že cca 40-50% obyvatel ČR nákazu již prodělalo, lze opatření zrušit okamžitě. Pokud bychom měli promořeno 50% populace, je po všem a zvítězili jsme skoro bez boje. Nebylo by to krásné?
Vážení poslanci, dobře zvažte, má-li smysl prodloužit celonárodní karanténu a další umrtvení ekonomiky od 12. do 30. dubna. Každý den navíc znamená psychickou i materiální újmu a bankrot, nezaměstnanost je také velká sociální bolest, působí nemoci a někdy i sebevraždy, a přesto, že všechny důsledky nedokážeme vyhodnotit, měli bychom je vzít v úvahu. Světové hospodářské krizi se nevyhneme, o podporu už požádalo v Británii milion nezaměstnaných a v Americe za dva týdny stoupl počet lidí bez práce o 7 milionů. Obavy z pandemie se ukázaly přemrštěné, zdá se, že obavy z globální ekonomické krize přehnané nejsou.
Komentář: Ano, na hospodářsko-ekonomickou problematiku musíme myslet a musíme vytvořit plán, kterým se opatření postupně začnou uvolňovat – epidemii budeme muset zvládnout rozsáhlým testováním + chytrou karanténou. Bude třeba najít nějakou rovnováhu mezi ekonomickým prospěchem státu a zdravotní problematkou. Ale ukončit karanténu ČR za cca 10 dnů, jak navrhuje pan Tomský na základě nepodložených faktů, to považuji za absolutní hazard.
Není vám divné, že žádný z evropských států nezačal opatření výrazně uvolňovat a spíše naopak je posilují?
KOMENTÁŘ: Vážení poslanci a poslankyně - Alexander Tomský
Máte před sebou velmi důležité hlasování, rozhodnete, jakou další újmou projde česká společnost v dnešní epidemii. Budete nuceni posoudit, zdali prodloužit, nebo neprodloužit celonárodní karanténu, čili odhadnout pokud možno realisticky, která volba stanoví menší zlo.Komentář: souhlas
Jak jistě po více než dvouměsíční nákaze západní společnosti dobře víte, tento nový, ne zcela prozkoumaný typ viru má své velmi specifické vlastnosti, které způsobily všeobecnou paniku s výjimkou několika asijských zemí a Švédska. V porovnání s virem normální chřipky se šíří 3- až 4násobnou rychlostí a pouze masivní testování a izolace nakažených mohou ohnisko nákazy podstatně omezit.
Komentář: Virus má ty specifické vlastnosti, že se rychle šíří, není proti němu očkování a dokáže zahlcovat zdravotní systémy. Zmíněného masivního testování nejsme i přes mediální proklamace dnes schopni (jako praktický lékař to vím dobře, ale záměrně nebudu specifičtější).
Na něco takového nemohly být vlády připraveny a tam, kde se nacházela velká koncentrace lidí, zejména starších osob, vypukla epidemie se strašlivou silou (Lombardie, Madrid, Paříž, Londýn, New York) a útěk desetitisíců lidí z postiženého epicentra epidemii rozšířil na venkov. Státy, jež nemají tak velkou metropolitní oblast a včas se od těch postižených izolovaly, byly zasaženy mnohonásobně méně.
Komentář: Tak zrovna Bergamo v Lombardii je město, které má samo o sobě asi 100,000 obyvatel, což je 10x méně než Praha. Postiženy rozhodně nejsou jen místa s velkou aglomerací.
V přepočtu na milion obyvatel má Itálie 230 úmrtí, Španělsko 221, Francie 83. Ale Rakousko 18, Německo 13, Česko 4 a celá střední Evropa ještě méně, a to bez ohledu na testování a restrikce, jaké zavedly. Nápadný je rozdíl mezi masivním testováním a připraveností nemocnic na nápor nakažených v Německu a chaotickou opožděnou reakcí středoevropských zemí. A navzdory tomu jsme na tom čtyřikrát lépe.
Komentář: Epidemie se vyvíjí. Před šesti týdny byste mohli podobně srovnat Itálii a Čínu. Navíc současný stav je zkreslen tím, že všechny zmíněné státy zahájily poměrně silná protiepidemická opatření, některé dříve, jiné později. Možná budou hrát roli i jiné faktory, ale neznáme je, jsme na začátku, nikoliv na konci.
Poslední tři dny vykazují grafy všech zemí pouze lineární růst, což zcela jistě znamená počátek konce. Epidemiologové a politici, kteří se nechali ovlivnit představou exponenciálního růstu, pomalu a neochotně přiznávají, že nákaza pravděpodobně nedosáhne ani normálního globálního počtu obětí běžné chřipky ročně (300 000 až 500 000).
Komentář: Jaké grafy a kteří politici a epidemiologové? Když se například podíváme na grafy počtu případů a úmrtí v USA, tak zcela jistě nemá podobu lineární křivky. Pokud se epidemii v řadě států daří pomalu dostávat pod kontrolu, je to díky zavedeným opatřením, která nejsou t.č. rušena.
Dnes má Covid-19 na kontě 54 000 osob. Od samého počátku bylo známo, že koronavir až na nepatrné výjimky pouze o několik měsíců až jeden rok urychluje smrt přestárlých a těžce nemocných osob (70+).
Komentář: Před měsícem měl COVID-19 na kontě 3,000 lidí. Nějaké studie o tom, že dochází k urychlení smrti přestárlých osob o měsíce, max 1 rok? Kromě toho, nevidí autor problém v tom, že se tito lidé začnou zhoršovat a umírat najednou a tím zahltí zdravotní péči, čímž se letalita navýší?
Zajímavá je politika vůči pandemii ve Švédsku, kterou vede hlavní epidemiolog státu a denně vysvětluje na grafech, kdo na jakou závažnou nemoc s pouhou přítomností koronaviru zemřel, odmítá zastavit chod státu a společnosti.
Komentář: Mlucíme-li o Švédsku, tak to mělo prvního nakaženého asi týden před ČR. Prokazatelně nakažených má nyní jen 1,5x více, ale už má 7x více mrtvých a vážně/kriticky nemocných. A to jsme na začátku pandemie. Můžeme srovnávat Švédsko a ČR? Pan Tomský to dělá. Před cca dvěma týdny byla velkým vzorem volnějšího přístupu Velká Británie a jak je na tom dnes?
Vzhledem k tomu, že vir neohrožuje většinu (průměr věku zemřelých v Lombardii je 79,5), a v situaci, kdy už je nakaženo 20 až 50 procent lidí, často bez příznaků, nemá masové testování žádný smysl, pouze by zbytečně mohlo občany vystrašit, jak dokazují hrátky s čísly v titulcích médií o počtech a procentech „nově nakažených” nebo o „výrazném skoku v počtu mrtvých, nejvyšším od vypuknutí nákazy” v Japonsku. Podíval jsem se na číslo, přibylo 13 a celkový součet od počátku činil 59 osob v zemi, která má 126 milionů obyvatel.
Komentář: 20-50% lidí v populaci je nakaženo? Pro toto bizarní tvrzení nic nesvědčí. Již brzy bude ověřeno sérologickým testováním náhodného vzorku obyvatel. Do výsledku jej považuji za zcela neověřenou hypotézu. Pokud by se prokázalo, že cca 40-50% obyvatel ČR nákazu již prodělalo, lze opatření zrušit okamžitě. Pokud bychom měli promořeno 50% populace, je po všem a zvítězili jsme skoro bez boje. Nebylo by to krásné?
Vážení poslanci, dobře zvažte, má-li smysl prodloužit celonárodní karanténu a další umrtvení ekonomiky od 12. do 30. dubna. Každý den navíc znamená psychickou i materiální újmu a bankrot, nezaměstnanost je také velká sociální bolest, působí nemoci a někdy i sebevraždy, a přesto, že všechny důsledky nedokážeme vyhodnotit, měli bychom je vzít v úvahu. Světové hospodářské krizi se nevyhneme, o podporu už požádalo v Británii milion nezaměstnaných a v Americe za dva týdny stoupl počet lidí bez práce o 7 milionů. Obavy z pandemie se ukázaly přemrštěné, zdá se, že obavy z globální ekonomické krize přehnané nejsou.
Komentář: Ano, na hospodářsko-ekonomickou problematiku musíme myslet a musíme vytvořit plán, kterým se opatření postupně začnou uvolňovat – epidemii budeme muset zvládnout rozsáhlým testováním + chytrou karanténou. Bude třeba najít nějakou rovnováhu mezi ekonomickým prospěchem státu a zdravotní problematkou. Ale ukončit karanténu ČR za cca 10 dnů, jak navrhuje pan Tomský na základě nepodložených faktů, to považuji za absolutní hazard.
Není vám divné, že žádný z evropských států nezačal opatření výrazně uvolňovat a spíše naopak je posilují?
