(Zveřejněno 25.10.2021) Dovolil bych si opět jedno krátké shrnutí situace, po delší době ho dávám kromě FB i sem na web. V mé ordinaci je stran Covid-19 stále klid. To zdánlivě neodpovídá zhoršujícím se číslům ve sdělovacích prostředcích, ale náš okres je na mapě jeden z těch málo postižených a navíc se u nás už vloni epidemická situace zhoršovala později než v jiných částech země. V naší nemocnici byli v pátek cca jenom dva Covid-19 pozitivní pacienti, z toho jeden v těžkém stavu. Přesto je vidět, že i v naší oblasti se nemoc postupně objevuje. Kamarádka praktická lékařka v našem městě měla minulý týden mezi svými pacienty šesti Covid-19 pozitivních, 5 nebylo očkováno, u posledního si nebyla jistá.

Pokračuji v prezenčním vyšetřování nakažených pacientů, kromě antigenního testu na Covid-19 provádíme i CRP a klasické fyzikální vyšetření. Už jsme tak odhalili několik ošklivějších zánětů průdušek u seniorů a včas jim nasadili antibiotika. Zatím z desítek provedených antigenních testů u mne v ambulanci byly za poslední týdny všechny negativní. Samozřejmě jsem si sebekriticky vědom toho, že příčiny mohou být v zásadě tři:

 

a) moji pacienti prozatím nemají Covid-19

b) testy nefungují

c) moji pacienti prozatím nemají Covid-19 a zároveň testy nefungují

 

Vzhledem k tomu, že mám u drtivé většiny svých pacientů zpětnou vazbu, považuji bod b) za nepravděpodobný. Po cca týdnu od prvního vyšetření skoro každému nemocnému voláme, nebo jej v případě vyšší rizikovosti závažnějšího průběhu respirační infekce zveme na další kontrolu. A díky tomu vím, že nikdo z mých negativně testovaných pacientů ani neskončil v nemocnici, ani u žádného nebyl opožděně zjištěn Covid-19. Naopak se prakticky všichni rychle uzdravili a lidé v produktivním věku se vrátili do zaměstnání. Pokud se začnu dozvídat, že u většího počtu mých negativně testovaných pacientů byl následně zjištěn Covid-19 a skončili v nemocnici, budu svůj postoj přehodnocovat. Do té doby budu v tomto pokračovat, protože můj postup skýtá řadu výhod (státu se ušetří peníze za PCR testy, pacientům i mně se ušetří čas a především není snižována kapacita PCR testů, čímž budou déle dostupné časné termíny).

 

Jak to vidím dále

Pokud jde o můj pohled na celkovou situaci, tak ten se zatím nemění. Že se čísla budou na podzim zhoršovat, jsme očekávali, ale zatím stále není jasné, jak velká část populace je vůči viru vnímavá. Oproti loňsku je to mnohem lepší, vloni jsme touhle dobou už měli zavedená velice tvrdá opatření, počty hospitalizovaných byly násobně větší a na PCR test se čekalo až 10 dnů (aktuálně je to u nás max. 1 den). Takže lepší to je výrazně. Zatím. S tím souvisí i celková snaha přistupovat ke Covid-19 o něco více jako k "normální" respirační infekci. Souhlasím s tím a chápu tento postoj - opakované nouzové stavy a restrikce byly velice nepříjemné a pro společnost vysilující. Na druhou stranu si ale musíme uvědomit, že to bude možné jen v případě, že podstatná část populace už letošní podzim a zimu Covid-19 neprodělá (tj. budou chráněni po prodělání nemoci, po očkování, nebo po kombinaci obojího). Covid-19 totiž běžná respirační infekce není, spíše je to cosi ne nepodobného nešťastné Španělské chřipce, které ale tentokrát čelí medicína 21. století se všemi jejími výhodami i slabinami.

 

Pro zajímavost srovnání nadúmrtí (tj. úmrtí "navíc" oproti průměru) v letech 2020 a 2021. Rok 2021 aktuálně končí polovinou září, ale předpokládám, že ta černá čára se bude v oblasti průměru držet i k dnešnímu datu. To se nicméně dozvíme až za 5-6 týdnů, aktualizace dat mají celkem velké zpoždění. Já si z těchto grafů odnáším asi tento výstup: Během epidemie Covid-19 se v ČR při nákaze několika milionů lidí objevila výrazně zvýšená úmrtnost (když to sečtete, jde o těch 30000+ mrtvých). Naopak během nejintenzivnější očkovací kampaně koncem jara a v létě 2021 úmrtnost klesla do průměru. Ať si o nežádoucích účincích očkování myslíte cokoliv, tak se jistě shodneme, že očkování na rozdíl od příslušné nemoci nezpůsobilo jakékoli měřitelné zvýšení úmrtnosti populace. Tedy zkráceně - na očkování se na rozdíl od nemoci nijak výrazně neumíralo.

 

Abychom si uvědomili situaci před rokem, si dovoluji citovat deníček dr. Jílka ze 14.10.2020:

"14.10.2020: Okolní nemocnice zastavily operativu, podstatná část nemocnic se přeměnila na “covidária”, některá oddělení fungují omezeně kvůli nakaženému personálu. Část ambulantního provozu je také zavřená. Nějaká místa pro nakažené se většině nemocnic dál daří tvořit, neoficiálně ale mám informace, že intenzivnější léčby už se často nedočkají ani lidé starší cca 75 let, pokud nejsou výjimečně zdatní. Širší veřejnosti se to ovšem raději nesděluje. V médiích se sice hodně probírá, že část hospitalizací jsou senioři s lehkým průběhem, o které se nemá při infekci kdo postarat, už ale nezaznívá, že spousta “méně perspektivních” s těžkým průběhem se nechává zemřít bez hospitalizace, aby dál nezatěžovali nemocnice a poslední chvíle strávili ve svém navyklém prostředí." (Více najdete v odkazu zde.)

 

Nikdo netvrdí, že i letos se situace nemůže podobně zhoršit, ale promoření a očkování nám výrazně hrají do karet. Na přetížení akutního lůžkového fondu nemocnic už snad epidemie mít sílu nebude, ale průběh plánovaných operací během nadcházející zimy je z mého pohledu v řadě nemocnic nejistý. Už jsem to psal několikrát v minulosti, ale raději to zopakuji - na "úspěšnou" likvidaci plánované operativy nepotřebujete přeplnit celou nemocnici, bohatě stačí, když se zaplní ARO lůžka ventilovanými nemocnými. Jakmile máte obsazená ARO lůžka bez vidiny na jejich časné uvolnění, dost těžko můžete dělat neakutní chirurgické zákroky. Protože co byste si počali s pacientem, který po větším neakutním zákroku ARO péči z důvodu oběhové nestability potřebuje, i když jen dočasně?

 

A závěrem několik doporučení, která mně osobně přijdou důležitá:

1. Pokud jste ještě nebyli očkovaní proti Covid-19, tak očkování zvažte. Zejména bych to viděl jako velice vhodné u lidí nad 40 let věku, kteří dosud Covid-19 neprodělali. Očkování funguje. Nefunguje bohužel stoprocentně a jeho efekt časem klesá, ale funguje. Přirozená imunita to samozřejmě zvládne taky, zadarmo a bez farmafirem, ale cenou za její vítězství nad nemocí je více mrtvých.

 

 

 

2. V případě známek respirační infekce nechoďte do zaměstnání, není-li to nezbytně nutné.

3. Svému praktickému lékaři ideálně nejprve zavolejte, než se k němu vydáte do ambulance. V řadě ambulancí se dává přednost předchozí telefonické domluvě a objednání na konkrétní časový termín, aby se předešlo hromadění infekčních pacientů v čekárně a jejich kontaktu s pacienty neinfekčními.

4. Pokud váš lékař rozhodne o vhodnosti antigenního nebo PCR testu, spolupracujte.

5. Pokud je u vás zjištěn Covid-19 (nebo pokud jste byli v prokázaném rizikovém kontaktu s Covid-19 pozitivním) a jste přesvědčeni, že máte nárok na podání monoklonálních protilátek, zeptejte se na to svého lékaře. Velmi zjednodušeně lze říci, že nárok má každý člověk nad 65 let, či lidé mladší se závažnými chorobami. Kontaktovat můžete prakticky kteréhokoliv lékaře, ke kterému máte důvěru. Přesnější informace o indikacích najdete například v tomto odkazu. Nevím, jaké jsou reálné zásoby těchto léků a je možné, že se rychle vyčerpají, ale v tuto chvíli k dispozici jsou.

6. V případě, že máte v rodině někoho výrazně rizikového stran těžkého průběhu Covid-19, tak já osobně doporučuji mít v záloze prstový pulzní oxymetr. Je vhodné sehnat ho s předstihem a trochu se s ním naučit pracovat, aby se předešlo zbytečnému kontaktování lékaře. Přístroj vás sice nevyléčí, ani neochrání před těžkým průběhem, ale pomůže číselně objektivizovat aktuální pacientův stav. Detailnější důvody, proč vlastnictví tohoto přístroje považuji za rozumné, najdete v tomto odkazu.

 

Prstový pulzní oxymetr

 

Co je cílem těch výše zmíněných bodů je asi jasné. Cílem je o něco zpomalit šíření infekce (s vědomím, že zastavit ji zřejmě nebude možné) a snížit počet hospitalizovaných, zejména těch vyžadujících intenzivní péči. Tomu by mělo pomoci proočkování populace a včasné podávání monoklonálních protilátek rizikovým lidem, u kterých zatím nedošlo ke zhoršení stavu. Poslední bod s prstovými pulzními oxymetry, které tak neúnavně propaguji, je už v podstatě jen takovou "poslední linií" obrany, která má  umožnit, aby se vážně nemocní lidé se zápalem plic (případně s plicní embolií) do nemocnice dostali včas. Závěrem bych všem popřál hodně štěstí a pevné nervy, snad ten letošní podzim už bude lepší než ten loňský.

 


Pomohl vám můj web? Zvažte prosím jeho pravidelnou, nebo jednorázovou finanční podporu.
 

  autor: MUDr. Jiří Štefánek
  zdroje: základní zdroje textů