(Psáno 18.04.2020) Je koronavirus SARS-CoV-2 hlavní příčinou úmrtí v USA? Je to zajímavá otázka, protože v seriózních médiích najdete dvě zcela protichůdné informace. Kdo má pravdu, nebo mají tak trochu pravdu všichni? Podívejme se na fakta:
CNN píše, že koronavirus v žádném případě není hlavní příčinou úmrtí v USA. A čísla v článku skutečně hovoří jasně. Na koronavirus od 1. ledna 2020 do 10. dubna 2020 (den vydání článku) zemřelo v USA "pouhých" 16,700 lidí, zatímco například na kardiovaskulární nemoci za první tři měsíce v roce 2018 zemřelo 234,000 lidí a na rakovinu ve stejném období 199,000 lidí. Čísla jsou v naprosto jiných řádech a úmrtí na COVID-19 se jim ani náhodou neblíží. Určitý problém s těmito čísly je ale ten, že srovnávají dvě odlišné skupiny jevů - jevy stabilně se vyskytující v populaci (kardiovaskulární nemoci, nádory) a jev nový (COVID-19).
Proč tedy zároveň (nejen) Washington Post píše, že COVID-19 se stal hlavní příčinou úmrtí v USA? Je to vůbec možné a z jakých čísel vychází? Odpověď je jednoduchá, článek vychází z denní úmrtnosti na různé choroby a jiné příčiny. U COVID-19 jsou čísla aktuální, u ostatních jsou to průměrné denní údaje za poslední roky. Je to trochu jako s prodejem hudebních CD - ještě v lednu 2020 si kapelu COVID-19 nikdo neposlechl a dnes je nejprodávanější v žebříčku.
Tato problematika je dobře patrná na vizualizaci z poloviny dubna. COVID-19 je v USA na prvním místě v denní úmrtnosti - dokonce přeskočil srdeční onemocnění a nádorové choroby. V lednu by v té tabulce byl úplně dole s nula potvrzenými případy. Za měsíc může být zase jinde, ale nyní je na samém vrcholu. Statistiku nebo nějakou dlouhodobější předpověď z toho udělat nemůžete, ale dobře to ilustruje, jaký problém se z COVID-19 může stát. Takhle to vypadá ve státě s moderní zdravotní péčí, který nicméně v úvodu koronavirus podcenil.
A už cítím, jak se k tomu ptáte na jednu důležitou věc - mění COVID-19 mortalitu v populaci? Nebo lékaři diagnostikují COVID u pacientů s jinými nemocemi a v případě úmrtí na jinou příčinu (rakovina, kardiovaskulární nemoci) jim do kolonky napíšou COVID-19 a tím ovlivňují statistiku? Vyloučit to samozřejmě nejde. (Stejně jako řada úmrtí kvůli COVID jistě nebude správně diagnostikována a bude u nich uvedena příčina jiná.) Ale pokud by toto bylo pravidlem, tak by sice narostla úmrtí na COVID, ale jinak by celkový počet mrtvých v postižené oblasti měl být víceméně podobný předchozím letům. Ale tak to není, jak nám sděluje výrazně vyšší celková mortalita v COVID-19 silně postiženém New Yorku v grafu níže. Graf ukazuje počty úmrtí v jednotlivých obdobích za mnoho let bez ohledu na jejich příčinu. Obsahuje dva abnormálnější výkyvy směrem nahoru - září 2001 (teroristické útoky) a březen 2020.
CNN píše, že koronavirus v žádném případě není hlavní příčinou úmrtí v USA. A čísla v článku skutečně hovoří jasně. Na koronavirus od 1. ledna 2020 do 10. dubna 2020 (den vydání článku) zemřelo v USA "pouhých" 16,700 lidí, zatímco například na kardiovaskulární nemoci za první tři měsíce v roce 2018 zemřelo 234,000 lidí a na rakovinu ve stejném období 199,000 lidí. Čísla jsou v naprosto jiných řádech a úmrtí na COVID-19 se jim ani náhodou neblíží. Určitý problém s těmito čísly je ale ten, že srovnávají dvě odlišné skupiny jevů - jevy stabilně se vyskytující v populaci (kardiovaskulární nemoci, nádory) a jev nový (COVID-19).
Proč tedy zároveň (nejen) Washington Post píše, že COVID-19 se stal hlavní příčinou úmrtí v USA? Je to vůbec možné a z jakých čísel vychází? Odpověď je jednoduchá, článek vychází z denní úmrtnosti na různé choroby a jiné příčiny. U COVID-19 jsou čísla aktuální, u ostatních jsou to průměrné denní údaje za poslední roky. Je to trochu jako s prodejem hudebních CD - ještě v lednu 2020 si kapelu COVID-19 nikdo neposlechl a dnes je nejprodávanější v žebříčku.
Tato problematika je dobře patrná na vizualizaci z poloviny dubna. COVID-19 je v USA na prvním místě v denní úmrtnosti - dokonce přeskočil srdeční onemocnění a nádorové choroby. V lednu by v té tabulce byl úplně dole s nula potvrzenými případy. Za měsíc může být zase jinde, ale nyní je na samém vrcholu. Statistiku nebo nějakou dlouhodobější předpověď z toho udělat nemůžete, ale dobře to ilustruje, jaký problém se z COVID-19 může stát. Takhle to vypadá ve státě s moderní zdravotní péčí, který nicméně v úvodu koronavirus podcenil.
Jen tak pro zajímavost si můžeme ukázat, o jakých číslech tu mluvíme, data jsou ze CDC z USA v roce 2017 (originál najdete zde): v USA zemřelo 2,813,503 lidí za 1 rok – to je průměrně cca 7708 lidí za den.
-
úmrtí na kardiovaskulární choroby činí 647,457
-
úmrtí na nádorová onemocnění činí 599,108
-
úmrtí na sebevraždy činí 47,173
Závěr: V současné době je podle mého názoru nejvhodnější tento problém vyjádřit tak, že COVID-19 se stal v dubnu 2020 v USA velmi významnou příčinou úmrtnosti. Zda bude za rok 2020 jednou z deseti nejčastějších příčin úmrtí v USA, to závisí na dalším průběhu epidemie. Pokud se ji nepodaří rychle potlačit a zabránit vzniku dalších ohnisek, má COVID-19 rozhodně šanci se za tento rok do první desítky dostat.
A už cítím, jak se k tomu ptáte na jednu důležitou věc - mění COVID-19 mortalitu v populaci? Nebo lékaři diagnostikují COVID u pacientů s jinými nemocemi a v případě úmrtí na jinou příčinu (rakovina, kardiovaskulární nemoci) jim do kolonky napíšou COVID-19 a tím ovlivňují statistiku? Vyloučit to samozřejmě nejde. (Stejně jako řada úmrtí kvůli COVID jistě nebude správně diagnostikována a bude u nich uvedena příčina jiná.) Ale pokud by toto bylo pravidlem, tak by sice narostla úmrtí na COVID, ale jinak by celkový počet mrtvých v postižené oblasti měl být víceméně podobný předchozím letům. Ale tak to není, jak nám sděluje výrazně vyšší celková mortalita v COVID-19 silně postiženém New Yorku v grafu níže. Graf ukazuje počty úmrtí v jednotlivých obdobích za mnoho let bez ohledu na jejich příčinu. Obsahuje dva abnormálnější výkyvy směrem nahoru - září 2001 (teroristické útoky) a březen 2020.
